Mnoho neurotypických lidí při setkání s člověkem na autistickém spektru ani nenapadne, co všechno může být pro takového člověka problematickým. Jednou z takových věcí je významová
V poslední době se v autistické komunitě (převážně té zahraniční) mluví o dvou seriálových hitech, jejichž děj je založen především na faktu, že hlavní hrdinové mají
Takzvaně chytrý člověk bývá většinou člověk s IQ v rozmezí 120 až 130, což je, jak říká psycholožka PhDr. Jitka Hofmannová v dokumentu ČT, nejideálnější číslo pro úspěch
Připadala vám postava Davida Hofbauera zajímavá právě i kvůli tomu, že má bipolární afektivní poruchu a Aspergerův syndrom?
Připadala mi zajímavá právě proto, pro nic víc. Ale je fakt, že v tom byl i kus pragmatismu. Představil jsem si, že budu muset každý den vstávat v 5:30, v šest musím být na place a to bych nějakého chronicky veselého doktora nedal. Tak jsem si řekl, že tohle je bezvadný, protože tyhle „poruchy“ můžou být ve spoustě věcí deviza. Všechny psychické nemoci se vlastně hrozně dobře hrají, protože jakákoliv odchylka z normálnosti, od toho takzvaně zdravého člověka, je strašně zajímavá. Protože poskytují neotřelý způsob, jak třeba řešit nějakou situaci.
To určitě ano.
Dlouhá odpověď to byla, že jo?
Je to super, protože jde vidět, že vás to vážně zajímá.
Zajímá! Navíc mi to pomáhá při divadelní režii, psychické nemoci jsou pro mě inspirativní krajiny duše.
Postava doktora Davida Hofbauera byla takhle přímo napsaná, nebo jste o tom debatovali?
Ve scénáři bylo, že trpí bipolární afektivní poruchou. Aspergerův syndrom jsme si tam přimysleli. To je dílo moje, režiséra a kreativní producentky. Potřebovali bychom ale větší oporu ve scénáři, aby se jinakost/porucha mohla hodně ukazovat i v detailech. Aby se to v situacích zobrazilo a divák si řekl: „nevnímá, nebo je ponořený do nějakého toho svého světa.” A to se samozřejmě scénáristům daří občas líp, občas hůř.
Autistické vyhoření je závažný problém, se kterým se ve svém životě setká prakticky každý autista. Nejčastější příčinou je snaha o neautistické chování a šikana. Smutnou
An (22 let, AS): Nevím, co přesně znamená štěstí. Podle definice je to stav dlouhodobé spokojenosti. Ale jak dlouhodobé? Měsíc? Půlrok? Rok? A na jak dlouho ta spokojenost může být přerušena, aby byl člověk stále šťastný? Nicméně pro mě znamená štěstí asi naprostý příval euforie, který trvá třeba několik dní za sebou. To jsem zažila asi jen jednou, nebo dvakrát. Tehdy jsem pochopila, co znamená výrok „jsem tak šťastný, že bych mohl umřít“. Štěstí je podle mě shoda příjemných náhod smíchaných s ideální chemickou reakcí v mozku. Nicméně štěstí a spokojenost jsou příliš abstraktní pojmy, těžce uchopitelné, a nejsou pro mě synonyma. (-
Branko (26 let, AS): V mojom živote nič také nie je. Nezažil som to. Len také chvíľkové náznaky. (Všechny články Branka si můžete přečíst pod štítkem Branko Lacko a rozhovor s ním Psycholog nepoznal AS, přišel jsem mu jako adept na vězení.)
Katy (16 let, AS): Domnívám se, že štěstí jako takové neexistuje. Shoda náhod vyústěna v pozitivní dopad na přítomnost či budoucnost konkrétního jedince, tak by se to „cosi jako štěstí“ dalo popsat. Slovo štěstí však může označovat i silně pozitivní stav určitého bodu či úseku života. Teď si nejsem jistá, která z možností byla původně myšlena. Spokojenost pak, dle mého názoru, nesouvisí s absencí problémů, ale s vnitřní silou (ta ovšem hodně závisí na pocitu lásky z okolí, podpory, pochopení a tolerance), která umožňuje ty problémy – které nikdy úplně nezmizí – zvládat. Je přirozené, že někdo je závislý na okolí a prostředí, v němž se pohybuje, více než jiní. To také souvisí se sebedůvěrou a dalšími povahovými rysy. (Rozhovor s Katy si můžete přečíst Bez diagnózy podivín, s diagnózou hypochondr a článek od ní pod názvem Co si myslí Katy o aspících a také O Vánocích)
Jirka (34 let, AS): Já jsem spokojený, když nemusím řešit nějaký existenciální problém. Šťastný jsem po nějakém úspěchu, ať už pracovním, nebo osobním. Šťastný jsem krátkodobě, třeba jen pár dní nebo i jen jeden den. Spokojený můžu být dlouhodobě. Štěstí beru jako vyšší úroveň spokojenosti. Něco ve smyslu – spokojený jsem, když moji studenti úspěšně projdou zkouškou. Šťastný jsem, když mě navíc skvěle ohodnotí v systému hodnocení výuky.
Máš v pokoji docela chaos a hodně věcí… Vyznáš se v nich vůbec?
Moc ne. Ty hromady se strašně přelejvaj. Sem tam to uvedu do perfektního stavu, ale pak to jde rychle zase do kytek… Nedávno jsme tu měli člověka na mytí oken a to mě dost rozhodilo. Okno, které normálně používám jako polici, bylo nutno vyklidit a tak… Takže na fotce je to do jisté míry výsledek… Jo, ale knihovnu mám seřazenou.
Pokud jste si mysleli, že člověk na autistickém spektru rovná se dyspraktik, tak 39letý Tomáš vás vyvede z tohoto mýtu o autistech. Geotechnik Tomáš má
2.dubna je Světový den porozumění autismu a symbolicky se svítí modře nebo lidé nosí na sobě modré oblečení, chodí do průvodu s modrými balonky, aby
ATYP Magazín
Pod vlastním krovem 28
182 00 Praha 8
tel: +420 723 653 129
email: redakce@atypmagazin.cz
