O paralelních vesmírech jste už určitě slyšeli. Prý je v nich možné úplně cokoli, co vás napadne. Z toho tedy logicky vyplývá, že vše, co se o autismu říká, je pravda v nějakém paralelním vesmíru. Přesně tak, v nějakém paralelním vesmíru jsou všichni autisté něco na způsob geniálních robotů, v jiném jsou všichni nezvladatelní agresoři, v dalším to jsou chudáci ovládaní zákeřnou nemocí a v jednom…třeba autismus ani neexistuje a je to opravdu jenom výmluva pro lenochy. Jak by vypadal rozhovor těchto „autistů“ z paralelních vesmírů? Asi nějak takhle:
Génius: Ahoj, všichni.
Agresor: Uáááááá….
Génius: Co je s ním?
Chudák: Nevšímej si ho. Tohle dělá pořád. Pořád jenom řve a řve a řve. Ach jo… Kéž by existoval způsob, jak nás vysvobodit.
Génius: Z čeho bys chtěl vysvobodit?
Chudák: Z utrpení jménem autismus.
Génius: Utrpení? Tento koncept mi nic neříká.
Chudák: Tak to máš štěstí.
Génius: Štěstí? Ani tento koncept mi nic neříká.
Lenoch: Lidi, proč se tak stresujete? Autismus je klídeček, pohodička. Nemusíte dělat nic a všichni všechno udělají za vás.
Chudák: Styď se! Takhle zneužívat dobročinnost lidí, kteří se musejí potýkat s námi opravdovými autisty!
Génius: Stydět se? SYSTÉMOVÁ CHYBA!!! EMOCE NENALEZENA.
Lenoch: No nic, lidi a…ostatní tvorové. Tak já zas půjdu někoho otravovat, aby mi pomohl s tím, co bych hravě zvládl sám.
Génius: A já se zase půjdu do postele zrestartovat, než se mi z přemýšlení o konceptu emocí usmaží hardware.
Agresor: Uáááá…
No, tak tady to asi radši utnu. Je vidět, že autisté z paralelních vesmírů jsou opravdu jenom karikatury.
Ještě štěstí, že to neplatí o našem vesmíru.
______________
Tuto satiru vám přinášejí Prázdnoviny! Noviny, které jsou stejně prázdné jako váš život!
text Matěj Kočár / grafika ATYP magazín
Text vznikl s finanční podporou hlavního města Prahy.
