Většina atypických lidí a rodin zná nežádoucí pozornost, neporozumění, kritiku nebo odsuzování. Cítíme se nejistí, pochybujeme o sobě. Teď však už více jak měsíc, žijeme jinak. Nemůžeme mnohé z toho, na co jsme byli zvyklí a fungovalo nám. Jsme izolovaní, nepotkáváme se, jsme před sebou schovaní. Právě to pro nás může být příležitost. Nedělat, co nám nevyhovovalo, nebo zkusit něco, co nás třeba láká, ale výsledek je nejistý, a nechtěli jsme riskovat neúspěch před druhými. Jenže, teď na nás není (tolik) vidět…
S nadsázkou lze karanténu přirovnat ke hře, která nemá jasná pravidla jen cíl – přežít nebo si dokonce i užít den (karanténu). Není žádný návod, jak karanténu správně hrát. Dobře tedy může být cokoli, co vede k cíli – a co si dovolíme. Ano, co MY SAMI SOBĚ DOVOLÍME. Nesrovnávejme se (stejně není s kým a na Facebooku každý vystavuje jen to, co ukázat chce), nesuďme sami sebe, když náhodou něco nejde. Prostě jen zkoušejme. Zaměřme se na to, co funguje, a ne na to, jak to vypadá a co by na to řekl… expert, babička, paní učitelka. Co funguje, na tom stavme, co nefunguje, můžeme změnit. Můžeme zkusit i to, co bychom si v běžném režimu netroufli.
Máte pocit, že je dítě přetížené množstvím úkolů, pomohlo by vám dát dětem víkend uprostřed týdne a o víkendu jim naopak pomoci se školními věcmi? Máte všeho dost a potřebujete si odpočinout a jen tak být? Nebo máte pocit, že je dítě zralé na více samostatnosti, ocenili byste více pomoci v domácnosti nebo se jinak domlouvat na denním programu? Cítíte příležitost rozšířit dítěti jídelníček, zavést nový návyk nebo naopak netrvat na něčem, čemu sami nevěříte? Můžeme to zkusit teď. Možná to vyjde, protože děti také vidí, že je jiná situace, a mění se potřeby rodiny i jejich. Nebo to nebude takový hit, jak jste doufali. Nevadí. Máte další pokus. A nebo naopak, nemusíte zavádět žádné novinky, nesnažit se nic urvat a omezit se na co nejúspornější režim.
Místo pravidel se zkusme zaměřit na potřeby své a našich dětí. Zkusme je více vnímat a naplňovat. Ať si o tom, o nás, myslí, kdo chce, co chce.
Udělejme jsme si dny takové, jaké je potřebujeme. Možná to skvěle vyjde a možná taky ne. Ale to nevadí. Vzpomínáte si? Výhra je každý uhraný den. Třeba se nám ta hra bez pravidel zalíbí a zvykneme si na ni. I po karanténě dáme přednost svým potřebám a budeme imunnější vůči názorům druhých. I když už na nás bude vidět trochu víc.
________________
text Gabriela Böhmová
Pokud se Vám článek líbil, prosíme, přispějte na honorář pro autory, korektorku a grafičku. Svůj finanční příspěvek můžete zaslat na účet Nadačního fondu ATYP u Raiffeisen Bank 9756596001/5500. Děkujeme.
