Přes milión lidí sleduje seriál Ordinace v růžové zahradě. Přes milión lidí dnes večer v něm uvidí autistického chlapce s maminkou u lékaře. Příběh s ním se prolíná celým dílem. Komunita rodičů dětí s PAS a samotní dospělí lidé s PAS se výborně baví, jak je autismus zobrazen a jaké informace v něm TV NOVA šíří. Informace, že je díl k vidění s předstihem, se rychle rozšířila, a mnozí si ho již pustili.
Chlapec hraje autistu výborně. Je ve svém světě. Tam ho ale dostává matka a bohužel i lékařka tím, že s ním vůbec nekomunikují. Jako kdyby tam nebyl. Seriál tedy divákům nepomáhá žádnou ukázkou, jak se komunikuje s dítětem s PAS. Předpokládám, že seriál z lékařského prostředí má odborného poradce. Ten navíc podal zavádějící informace a mnohé buď neví, nebo neposkytl. Lékaři mají už dva roky znát, jak se komunikuje s pacientem s poruchami autistického spektra. Klíč pro komunikaci s lidmi s PAS a Desatero komunikace s pacienty s PAS jsou na webu Vlada.cz, ministerstvo zdravotnictví ho vydalo ve věstníku. Bohužel průkaz pro lidi s PAS pořád není, ale Ordinace v růžové zahradě by ho možná stejně nezaznamenala.
Mýtus Autista žije ve svém světě, nevnímá
Chlapec po všechny záběry stojí, tupě kouká stranou a nehýbe se. „Z toho dítěte dělají úplného debila! Jak se před ním baví, jako když tam není, to je děs!“ píše Marek ve facebookové skupině lidí na autistickém spektru.
Mýtus Autisté nesnáší dotyky
Maminka (také zdravotnice) oznámí lékařce, že vyšetření bude komplikované, neb její syn je autista a nemá rád dotyky. Načež ho za chvíli rukama posune na židli a lékařka na něj začne sahat. Po celou dobu s ním nijak nekomunikují. Jen matka před tím řekne: „Kamile, podívej se na mě! Neboj se!“ „Maminka na něj hystericky se chvějícím hlasem mluví z dvaceti centimetrů, to by rozhodilo i neurotypické dítě. Děsný pořad…,“ píše David na skupině lidí s PAS. Kupodivu chlapce to nerozhodí, i když je to z takové blízkosti a přímý kontakt do očí a nucení k očnímu kontaktu.
Dítě při dotycích po chvíli škubne rukou. Nic víc. Matka okamžitě řekne, že to vyšetření tedy nepůjde. Chlapec sedí dál. Později je v jiném záběru dítě vyšetřováno na lůžku v sedě a doktor na něj sahá a nic. Matka není vůbec blízko, nedrží ho za ruku. Zase povídá s lékařkou, jako kdyby tam syn nebyl. Chlapec jen řekne: „Maminko, já se bojím.“ Divák je šokován tak hezky vyřčenou větou. Autista mluví! Jeden mýtus vyvrácen.
Mýtus Matka chladnička
Nejsem zvyklá se dívat na seriály, ale matka, která řeší, zda má syna nechat v nemocnici kvůli operaci nebo s ním půjde na diagnostiku PAS do AUTIS, když na ni čekali přes rok, mi připomíná další mýtus z 50. let minulého století, že autistické děti mají matky chladničky. Takže si říkám, jestli náhodou chlapec není spíše deprivován než autista.
No, rozhodně asi scenárista nezamýšlel, že se jeden divák bude tolik šťourat v jedné z epizod. Matka nakonec dává přednost AUTISu, aby nemuseli na diagnostiku PAS čekat další půl rok. Byť i lékařka jí pomáhá tím, že vysvětluje AUTIS situaci a žádá, zda by chlapce mohli vzít na diagnostiku jiný den, když potřebuje akutní operaci ruky. AUTIS je neoblomný, je tu bohužel jediný, který dělá diagnostiku dobře – kromě dvou fakultních nemocnic – odmávne rezignovaně matka rukou.
Domnívám se, že pan předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie ČR MUDr. Matýs bude mít radost, že přes milión diváků v ČR teď nebude vědět, že pedopsychiatři a někteří dětští kliničtí psychologové také umí diagnostikovat PAS, jejich diagnostika platí i pro lékařskou posudkovou komisi a nemají tak dlouhou čekací lhůtu jako AUTIS. A což teprve samotní tito diagnostici, kteří často ani za to nejsou zaplacení, protože diagnostika trvá více hodin, než jim proplácí pojišťovna.
TV Nova nemá dobrého poradce na lékařskou problematiku. Nikdo z tiskového oddělení mi na scenáristu kontakt nepředal, takže nevím, kdo to je a kdo mu radí. Odborníci v ČR neodpovídají na e-mail, možná se chtějí v klidu podívat na 834. díl, který dnes poběží a bude o situaci v oblasti PAS v ČR. Doufejme, že úmysl seriálu je, aby se situace v ČR zlepšila, konečně byly průkazy lidí s PAS a konečně přibylo více pedopsychiatrů a dětských klinických psychologů, kteří budou umět diagnostikovat PAS, aby si Autis mohl vydechnout a děti nečekaly na diagnostiku už víc jak rok a nemuseli jejich rodiče volit mezi operací a diagnostikou.
Taky je v „Ordinaci“ postava s ADHD připomínají v komentářích lidé na autistickém spektru: „Nedávno byl v Ordinaci v Růžovce týpek s ADHD. Jeho ataka ADHD působila spíš jako ataka psychózy,“ baví se v komunitě další její člen. Jiný to glosuje: „Musel jsem se podívat. Ten s ADHD je totálně neschopný fungovat, strašného blázna z něj udělali“. A další komentující píše: „Hodně to tam přehnali, ale třeba je někde někdo takový, ale dost pochybuju, že by byl ještě naživu:-)“
Tak já doufám, že neumřeme od smíchu po dnešním dílu:-)
______________
text Dagmar Edith Holá
Kdo se nezvládá dívat na seriály, tak se může podívat jen na konkrétní minuty: https://www.dailymotion.com/video/x6vkyqb
1) 8.31 – 9:56
2) 15:20 – 15:30 My nemůžeme na operaci, máme zítra vyšetření v AUTISu, nikdo jiný to tady tak dobře nedělá (tedy ještě dvě fakultní nemocnice – odmávna rukou matka), ale ty nám zase nenabídnou následnou péči. Vy v tom, jak jste to říkala? Autisu. Autisu vám nevyjdou vstříc? Oni by určitě rádi, ale za námi jsou v pořadníku další a další rodiče
3) 18:24 – 18:57 – rodina by měla jít se synem na komplexní vyšetření do Autisu, jenže maminka se bojí, že budou čekat další měsíce… Protože Autis supluje roli státního zdravotnictví. Jak je to možné? Není dost odborníků, kteří by dokázali spolehlivě autismus zdiagnostikovat.
4) 39:28 – 40:20
5) 47:27 – 48:40 Zde hlavní psycholožka AUTISU konstatuje, že si maminka musí vybrat, buďto operace v nemocnici, nebo vyšetření v AUTISU! Rodiče si mají jít stěžovat na ministerstvo a pojišťovny.
6) 53:23 – 54:45 Matka i lékaři dávají přednost diagnostice v Autisu před operací zápěstí dítěte.
2 Responses
http://tn.nova.cz/clanek/jak-poznat-autismus-a-jak-s-nim-zit-ptejte-se-expertky.html
Ta pani je hysterka, Autis … no co rici? Nelibilo se mi to vubec. Kdybych ja takto komunikovala s mymi chlapci byli by hodne nervozni.