Svatava Zacharová je dlouholetá výživová poradkyně, která radí lidem, jaké potraviny jsou vhodné ke každodenní konzumaci. K této profesi se dostala přes vlastní onemocnění, které ji motivovalo k tomu, že se začala zajímat o zdravý životní styl. Přicházejí k ní lidé jako já, kteří chtějí změnit stravu na zdravější, také klienti, kteří mají problém s nadváhou nebo jsou naopak příliš hubení, také ti, které už trápí nějaké onemocnění.
„Jak vypadá váš každodenní jídelníček?“ zahájí Svatava Zacharová a já se musím přiznat ke svému velmi nezdravému způsobu života a začnu jmenovat všechny své stravovací neduhy, například, že již několik let konzumuji 2 litry coca coly denně a že také si rád dopřávám nezdravá smažená jídla. Jsem pozván, abych si stoupl na speciální váhu, která je propojena s počítačem a měří například tělesný tuk v těle, vodu v těle nebo svalovou hmotu.
Chvíli se nic neděje a pak uslyším cinknutí. Následně se na monitoru objevuje graf, který ukazuje, jak moc mám zvýšený či naopak snížený tělesný tuk v těle, viscerální tuk, analýzu BMI, analýzu svalové hmoty, stav tělesné vody v těle a také mou výšku a váhu. I přes můj nezdravý životní styl nemám nadváhu. Na grafu jsem, až na stav vody v těle, v normálu, ale ukazatel je již blízko hranice, kdy se můj stav blíží k zvýšenému počtu tuku v těle, což je signál, že pokud nepřestanu se špatným stravováním, tak již brzy se mohou mé hodnoty nepříjemně zvýšit, což pak ovlivní můj zdravotní stav.
Výživová poradkyně po jasných výpočtech přechází k poradenství. Pitný režim by měl započít ráno nalačno a měla by se pít voda s citronem. Během dne maximálně 1,5 litru, pokud možno čisté vody, večer šálek meduňkového čaje. K snídani konzumovat nejlépe ovesné vločky, 4 mandle, na špičku nože skořici a následně ovoce. Potom je také vhodné k snídani dva krajíce kváskového nebo žitného chleba a také půl vaničky tvarohu nebo hummus. Na dopolední svačinu se doporučuje 1 kus ovoce nebo hrst drobného ovoce. K obědu je mi doporučeno krůtí maso, ryby, saláty, luštěniny, bulgur, quinoa, zelenina a také červená čočka.
K večeři mám konzumovat pokrmy doplněné zeleninou, protože ta obsahuje dostatek potřebné vlákniny pro naše střeva. Syté zeleninové polévky jsou v chladném počasí ideální. Poradkyně mi také připomene důležitost koření a bylinek, například bazalka, pažitka, petržel, pískavice, oregano, tymián, kopr, kurkuma. Co se týká oleje, tak doporučuje olivový olej, 2 lžíce do jídla denně.
Překvapen jsem z toho, jak důležité je nekousat rychle. Mám v ústech dvacetkrát rozkousat každé sousto a nepít během jídla. Na vyzkoušení si beru Chlorellu k pročišťování trávicího traktu. Rovněž pomáhá detoxikovat tělo od jedů, těžkých kovů a chemikálii. Podporuje přirozenou obranyschopnost organismu, posiluje imunitu… a já se dávám do zpovídání.
Čím se konkrétně ve zdravé stravě zabýváte? 
Snažím se naučit své klienty zdravě jíst. Díky úpravě stravy (mnohdy i nepatrné) se tak mohou zbavit různých zdravotních problémů, obezity a vleklé únavy. Lidi si vůbec neuvědomují, jak je jídlo důležité.
Co předcházelo tomu, že jste se začala zajímat o zdravý životní styl?
Byly to právě mé vlastní zdravotní problémy. Odmítla jsem klasickou léčbu a od základu jsem změnila jídelníček. Samozřejmě jsem prošla i přísnou detoxikační kúrou. Právě tahle zkušenost byla asi tím odrazovým můstkem, i když mi trvalo dalších 15 let, než jsem se odhodlala posunout v tomto směru dál.
Proč si myslíte, že je důležité se zdravě stravovat?
Protože potrava je pro naše tělo vlastně takovým „palivem“. Neznamená, že zdravě znamená nechutně, mnohdy je to právě naopak. Každopádně je určitě vhodné řídit se mottem: Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme, abychom žili. Pokud to člověk například přehání se solí, bude mít jednou problémy s ledvinami, pokud to přehání se smaženými pokrmy, zatěžuje nejen žlučník a žaludek. Otázkou je, který orgán se kdy ohlásí, že strádá. Nemůžeme vše jen svádět na genetiku, ano můžeme zdědit po svých předcích nějaké zdravotní oslabení, ale taky je můžeme ovlivnit, a to právě stravou.
Co byste doporučila lidem, kteří mají snahu a chuť se zdravě stravovat, ale nevědí jak začít?
Základem je stravovat se 5x denně, doplňovat tekutiny (nejlépe čistou vodu) alespoň 1,5 litru denně. Tělo potřebuje dostatek bílkovin, zdravých tuků, sacharidů a také vlákniny. Ideálním zdrojem vlákniny jsou zelenina, ovoce, luštěniny a celozrnné pečivo. Hlavní jídlo – 3x denně je dobré doplnit ovocnými svačinami. Samozřejmě záleží na tom, jaké je člověk konstituce, kolik mu je let a jaký má výdej energie. Člověk pracující fyzicky se musí stravovat jinak než ten, který má sedavé zaměstnání nebo ten, který pravidelně sportuje.
Říká se, že zdravá strava je časově a finančně náročná, že je to jen byznys, co si o tom myslíte?
Řekla bych, že pokud někdo nic změnit nechce, výmluvu si vždy najde.
Setkala jste se někdy během své kariéry se skrytými nástrahami z hlediska zdravé stravy, které se tvářily jako zdraví prospěšné, ale ve skutečnosti měly opačný účinek?
Ano, například některé instantní kaše se tváří jako zdravé, ale přitom obsahují také cukr navíc, konzervanty a barviva. U všech výrobků je dobré číst etikety, abychom se vyhnuli právě skrytým nástrahám.
Setkáváte se během své praxe s nějakými mýty klientů? Například, čím méně budu jíst, tím budu hubenější apod.
To je velmi oblíbená pověra, stejně jako když budu málo pít, nebudu zadržovat vodu, ovšem v obou případech je opak pravdou.
Mohla byste přiblížit, co to znamená redukční dieta?
Obecně je redukční dieta strava, která obsahuje méně kalorií nebo kilojoulů. Cílem je dosažení ideální váhy a snížení nadváhy. Je spousta druhů diet. Základem ovšem je, aby se energetický příjem nedostal (a už vůbec ne dlouhodobě) pod energii potřebnou pro bazální metabolismus. Bazální metabolismus je energie, kterou naše tělo potřebuje pro základní funkce v klidovém režimu. Bazální metabolismus se u jednotlivců liší. Odvíjí se od věku, pohlaví, fyzické a psychické aktivity, či objemu svalové hmoty. Právě bazální metabolismus je důležitý pro sestavení jídelníčku.
Co si myslíte o tom, že by člověk měl držet několikadenní půst, vzhledem k očistě těla?
Jednodenní očistný půst, skládající se pouze z příjmu čisté vody je vhodné zařadit tak jednou týdně nebo třeba jednou za čtrnáct dnů. Pokud jste ovšem nikdy v minulosti půst nedržel, rozhodně bych nedoporučovala vícedenní půst bez jakékoliv předchozí zkušenosti. Mnohem vhodnější je začít s detoxikační kúrou, při které pijete kromě čisté vody i ovocné nebo zeleninové šťávy. Postupem času se třeba dopracujete i k půstu.
Když nyní zabrousíme do světa tekutin, je vhodné pít jenom čistou vodu z kohoutku, nebo vodu balenou?
Pokud máte k dispozici nezávadnou pitnou vodu, kterou si můžete přefiltrovat (filtrovacích konvic a různých filtrovacích zařízení je k dispozici dost), je to lepší varianta než voda v plastové lahvi. Každopádně pokud se rozhodnete pro vodu z plastové lahve, vyhněte se perlivé vodě, přečtěte si důkladně etiketu a hlavně datum trvanlivosti.
Kolik litrů vody by měl člověk denně vypít?
Je to individuální, ale ten základ je 1,5 litru denně. Každý člověk má jinou váhu, výšku, energetický výdej, kondici, věk… Takže pitný režim je opravdu individuální.
Je značka BIO skutečně zdraví prospěšná?
BIO je známkou kvality, ovšem neznamená to, že pokud něco není označeno jako BIO, je to rovnou nezdravé. BIO je dnes „módní záležitost“. Člověk by se měl chovat rozumně i při výběru BIO nebo klasických surovin.
K vám na konzultaci chodí i lidé s nemocemi?
Většinou se člověk začne zamýšlet nad svým jídelníčkem a změnou stravy ve chvíli, kdy má buď velkou nadváhu nebo zdravotní problémy, které s nadváhou nebo obezitou souvisí. Například vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, či diabetes II. typu.
Jste spíše zastáncem vaření z čistě domácích surovin nebo jste přístupná i na suroviny z dovozu?
Mám dobrou zkušenost i s dováženými kvalitními surovinami, jakými jsou například quinoa, bulgur, italské semolinové těstoviny apod.
Co dělat proti tomu, aby člověku ve střevech tzv. nekvasilo?
Nepřehánět to s cukrem (hlavně omezit bílý rafinovaný cukr), nekombinovat (kromě pár výjimek) ovoce se zeleninou, nejíst ovoce po hlavním jídle a nepít ovocné šťávy a džusy při jídle a hned po jídle. To je základ.
Co radíte lidem, kteří chtějí vysadit cukr?
Přejít třeba na kvalitní javorový nebo agávový sirup, či med a nebo nahradit bílý rafinovaný cukr třeba stévií, která je 300x sladivější než cukr, a přitom zdravá. Dostatek vlákniny ve stravě (ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny) nám potřebu sladkostí sníží na minimum.
Jak by podle vás měla vypadat ideální snídaně?
Například celozrnné pečivo, pomazánka (nebo třeba tvarohový sýr či vajíčko) a zelenina. Sladkou variantou je například ovesná, pohanková nebo jáhlová kaše se špetkou skořice, s mandlemi nebo nějakými semínky, ovoce (čerstvé nebo sušené).
Naopak, jak by snídaně neměla vypadat?
Bílé pečivo + uzenina + margarín nebo majonézový salát + bílé pečivo.
Jak by měla vypadat strava u dětí třeba s ADHD?
Určitě je dobré vyloučit bílý cukr a nahradit jej přírodními sladidly. Je důležitá pestrá strava, tedy zařadit do jídelníčku kvalitní bílkoviny, ovoce, zeleninu, obiloviny, luštěniny a nezapomínat na pitný režim. U dětí obecně je také důležité, aby pokrm na talíři vypadal lákavě. Svačinka, kdy ovoce nebo zeleninu poskládáme tak, aby tvořila třeba úsměv nebo nějaký veselý motiv, bude pro dítě i příjemnější. Určitě dětem nevnucujte jídlo, které důrazně odmítají násilím jen proto, že je zdravé!
___________________
text Josef Tomáš / foto z archivu a webu Svatavy Zacharové
O stravě u dětí s ADHD jsme psali v cyklu článků výživové poradkyně Dagmar Lužné
