Podle psychiatra doživotní invalidé

ATYP magazín má za cíl destigmatizovat lidi nejen s duševním onemocněním. Proto jsme se rozhodli podívat na další výrok MUDr. Matýse v Reflexu 30. 3. 2017 tentokrát o dětech se schizofrenií: „Schizofrenie dítě doživotně rozbije. Je z něj doživotní invalida. Čím dříve psychóza propukne, tím je horší, trvá celoživotně a těm lidem nikdo nepomůže.“ Proč tak stigmatizační výrok? Schizofrenií trpí podle výzkumu každý stý člověk a onemocnění nejvíce propuká mezi 15. až 30. rokem. Mezi slavné lidi, o nichž se ví, že měli schizofrenii, patří fyzik a matematik Isaac Newton, malíř Vincent van Gogh, spisovatel Ernest Hemingway či nositel Nobelovy ceny za ekonomii John Forbes Nash.

„S výrokem pedopsychiatra Matýse úplně tak nesouhlasím. Nejsem odborník, vystudovaný psychiatr, znám ale osobně lidi, u kterých schizofrenie propukla v dětství a vystudovali školu, pracují, … žijí „normálně“. A i ta chronická skupina schizofreniků může dnes díky lékům a psychoterapii vést docela kvalitní život. Jen malá část žije dlouhodobě v psychiatrických nemocnicích,“ říká Markéta Dohnalová, která je autorkou autobiografických knih Homo psychoticus a Homo psychoticus II v nakladatelství Triton. Sama, kvůli strachu ze stigmatu, použila pro své knihy pseudonym Michaela Malá. Jí samotné propukla schizofrenie v 16 letech, kdy se jí zjevoval anděl. Se schizofrenií se však začala léčit až o hodně let později. Dnes je Markétě 40 let. Pracuje jako peer konzultantka v brněnské neziskové organizaci, studuje dálkově druhou vysokou školu FSS MU obor sociální práce, pořádá autorská čtení svých knih v psychiatrických nemocnicích a neziskových organizacích. „Již 8 let žiju s přítelem, vedu normální život normální ženy středního věku,“ dodává s úsměvem Markéta. 

MUDr. Jaroslav Matýs, místopředseda sekce dětské a dorostové psychiatrie PS ČLS JEP, na otázku, která z psychiatrických chorob je u dětí nejhorší, použil slova: „Jednoznačně schizofrenie. Ta dítě doživotně rozbije. Je z něj doživotní invalida. Čím dříve psychóza propukne, tím je horší, trvá celoživotně a těm lidem nikdo nepomůže.“ Na pravdivost výroků jsme se zeptali dalších pedopsychiatrů. Domníváme se však, že nejde ani tak o jejich pravdivost, ale o to, jak byly informace o dětech se schizofrenií podány. „Naštěstí v dětském věku začíná schizofrenie spíše vzácně. V tomto věku se také schizofrenie obtížněji diagnostikuje, její příznaky totiž nemusí být totožné jako u dospělých. Některé jevy, které u dospělých považujeme za výrazně patologické, třeba halucinace či bludná přesvědčení, se poměrně často vyskytují i u dětí, které nikdy schizofrenii mít nebudou. Je tedy třeba opatrnosti při diagnostice. U dětí nelze stanovit diagnózu schizofrenie jediným vyšetřením, je třeba sledovat vývoj příznaků. Je-li diagnóza schizofrenie u dítěte nebo dospívajícího určena správně, je bohužel její léčba méně úspěšná než u dospělých. Používají se také antipsychotika, u dětí obvykle ta novější, vždy volena individuálně. Často však příznaky nemoci na léky nereagují, nebo reagují jen částečně. Narušení každodenního života je bohužel výrazné. Schizofrenie se začátkem v dětství je tedy vzácná, ale velmi těžká diagnóza s dopadem na celý následující život,“ říká MUDr. Pavel Theiner, Ph.D., vedoucí lékař dětského a dorostového oddělení Psychiatrické kliniky FN Brno-Bohunice.

Podle MUDr. Michala Považana, primáře dětského oddělení PN Bohnice v Praze má schizofrenie s časným (10 -13 let) a s velmi časným začátkem (před 10. rokem) v odborné literatuře špatnou prognózu. „Nevidím to ale nikdy beznadějně a mám případy v rámci vlastní praxe, které neodpovídají tak závažné prognóze. Je pravdou, že antipsychotika první i druhé generace s následným ambulantním a terapeutickým vedením jsou nutností a dokážou dětem pomoci, plná remise je však v menším procentu proti dospělé populaci. Naštěstí začátek pod 10 let je jen v 1 procentu lidí se schizofrenií a pod 13 let je začátek jen asi ve 3 – 4 procentech, ze všech lidí se schizofrenií,“ vysvětluje pedopsychiatr Michal Považan.  Proč tedy v Reflexu zazněla pro rodiče dětí se schizofrenií taková bezútěšná slova a termíny jako z války: invalida, doživotně rozbité – a to od lékaře – pedopsychiatra? A navíc od takového, který je předsedou Asociace dětské a dorostové psychiatrie a místopředsedou Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP, takže má velký vliv na reformu psychiatrie a může ovlivňovat veřejnost právě směrem k destigmatizaci duševně nemocných.

__________________________

Text: Dagmar Edith Holá za spolupráce Markéty Dohnalové / foto Pixabay.com

V Reflexu 30.3.2017 v rozhovoru Autismus je šlágrs MUDr. Jaroslavem Matýsem byly další věty, které bychom chtěli ještě rozebrat na základě údajů z ministerstva zdravotnictví. K tématu, že Autismus je šlágr a rodiče autistů vysoko postavení lidé, jsme se už vyjádřili e-peticí. Člověk na tak vysokém postu má být integrující a ne vyčleňovat rodiče dětí s diagnózou F84, také má být vzorem nejnovějšího směru psychiatrie a destigmatizace.

S MUDr. Matýsem redakce mluvila. Sdělil nám, že jsme neempatičtí, když píšeme pouze o autismu a kašleme na ostatní děti s duševními poruchami. Proto otevíráme novou rubriku Diagnóza duše, kterou bude mít na starosti právě Markéta Dohnalová a toto je druhý článek. První byl rozhovor se Štěpánem Šůstkem z Psychobraní: Největší zájem je o schizofrenii. Také jsme se domluvili s další redaktorkou, která bude psát články o ADHD. MUDr. Matýs si za všemi výroky, které řekl v rozhovoru pro Reflex, stojí. Po telefonu pouze upřesnil, že autismus je cesta k bohatství pro školy. E-petici nestahujeme, protože to, co říkal Reflexu i v telefonickém rozhovoru, nekoresponduje s novými trendy psychiatrie a kdybychom psali e-petici znovu, byla by ostřejší.

_______________________________