Co všechno člověk musí podstoupit, než se stane ABA analytikem, vypráví Dita Chapman, která je jediná certifikovaná ABA analytička v ČR. Studentům zapojeným do projektu Masarykovy univerzity, kteří studují na zahraničních univerzitách, vede supervize, je konzultantkou první třídy na principech ABA v Praze podle modelu PaTTAN Autism Initiative v Pensylváni a zvládne přes skype vést ABA analytiky na klinice v Thajsku. Podle ní k ABA terapii je potřeba hodně energie. Tu Dita Chapman opravdu má.
Jak dlouho vlastně člověk studuje ABA, než dostane certifikaci?
Navazující magisterské studium se dá například v Británii zvládnout do jednoho roku. Tím, ale myslím studium po bakaláři. Já jsem k tomu ještě pracovala, takže mé studium ve Walesu trvalo tři roky. S ABA intervencí jsem začala pracovat už v roce 2004 během mého bakalářského studia na domácích programech v Londýně, ale tahle praxe se mi nezapočítávala, protože jsem ABU ještě nestudovala.
Zmiňujete praxi. Ta je před certifikací povinná a činí 1500 hodin…
Ano, je to 1500 hodin. Záleží na tom, jak si praxi člověk rozvrhne. Já jsem ji sbírala čtyři roky. Dvakrát za měsíc jsem měla setkání se supervizorkou. Ale ani po praxi není hotová certifikace. Člověk se ještě musí připravit na finální zkoušku, která je hodně náročná. Před ní musí navíc student poslat všechny dokumenty ze studia a praxe mezinárodnímu Výboru pro certifikaci behaviorálních analytiků BACB (Behavior Analyst Certification Board) a čekat na povolení ke zkoušce. Mně třeba dvakrát vrátili dokumenty o praxi třeba jen kvůli tomu, že tam bylo něco vyplněné jinak, než chtěli. Takže jsem ztratila asi šest měsíců. Když to schválí, dají vědět, že má student právo zkoušku složit. Po tomto dlouhém procesu jsem brala zkoušku jako odměnu, že už ji konečně mohu složit. (smích)
- Dita Chapman, certifikovaný ABA analytik
Můžete říci příklady míst, kde jste dělala praxi?
Praxi jsem absolvovala většinou v Thajsku, kde jsem pracovala na plný úvazek. Mojí supervizorkou byla doktorka Deborah Carr, BCBA-D, která je známou britskou profesorkou. Díky moderní technice lze se supervizorem konzultovat i distančně s pomocí videokonferenčních hovorů. S paní profesorkou jsem se tak setkávala často např. přes Skype a posílala jí moje videa z práce s autistickými dětmi pomocí ABA intervence. Výsledky intervence se následně se supervizorem konzultují a program pro každé dítě se dále upravuje.
Jak jste se dostala do Thajska?
Byla jsem pozvaná, abych na klinice otevřela školení ABA terapie.
V Thajsku mají ABA a my tady ne?
Zrovna včera mi kolegové z mého týmu v Bangkoku poslali videa z mandování. My takhle každý týden máme konzultace a školení.
Ještě se chci vrátit k praxi. To je u ABA intervence v ČR častou otázkou, kde asi tak budou budoucí ABA analytici dělat 1500 hodin praxe a kdo jim bude dělat supervizi…
Program Masarykovy univerzity, která je v ČR tahounem, nabízí studentům několik možností, jak ABA studovat a jak získat potřebnou praxi. Aby se celý proces urychlil a v ČR začala být ABA brzy dostupnější, nabízí Masarykova univerzita vybraným studentům možnost absolvovat dálkové studium na některé z partnerských univerzit v zahraničí, např. na Královské univerzitě v Belfastu. Podmínkou je však výborná angličtina, bez ní postgraduální studium ve Velké Británii realizovat nelze. Praxi si studenti zajišťují sami, převážně v rodinách nebo v organizacích, které pracují s autistickými dětmi atd. Masarykova univerzita jim poskytuje zdarma supervize, a to díky projektu Ministerstva školství ČR. Studenti nejenže mají možnost bezplatně vystudovat ABA na zahraniční univerzitě, ale nehradí ani supervizora přímé praxe. Takže pokud takový student praktikuje v rodině, získá i ona moji supervizi zdarma. To je úžasná možnost. Já jsem si vše platila sama a to byly tisíce liber za roky studia. Každá hodina praxe pod přímým dohledem supervizora mě stála 50 liber.
Mnoho lidí v Čechách kritizuje, že ABA terapií rodič ztratí s dítětem obyčejný vztah, jenom s ním pracuje, což je prý 40 hodin týdně…
V situaci, která je tady v Čechách, kdy se rodič musí stát terapeutem, tak tento počet hodin je nemyslitelný. V Thajsku pracujeme s dětmi, kteří k nám na kliniku chodí třeba pouze na 4 hodiny týdně. Byli rodiče, kteří s nimi doma ani nepracovali a přesto děti vykazovaly určité zlepšení i po těchto 4 hodinách týdně. Samozřejmě při 20 hodinách týdně by to bylo mnohem lepší.
Kolik hodin ABA doporučujete denně?
V Čechách musíme být reální. Tady je žádáno od rodičů, kteří chodí do práce, aby ještě denně dělali 4 hodiny ABA, tak to je nemožné. Celý ten kodex počtu hodin, o kterých mluvíme, vychází ze Spojených států, kdy za dítětem dochází tým terapeutů a konzultantů každý den. Takže dítě má každý den třeba 6 hodin ABA terapie denně, ale to nedělají rodiče. V Čechách takový model zatím není možné aplikovat. Nejsou všichni v situaci, kdy může máma přestat chodit do práce a věnovat se pouze dítěti. Model pochází z Ameriky, kde funguje a vytváří se padesát let. Pokud rodič může intenzivně jednu hodinu denně s dítětem pracovat, tak je to lepší než nic. I jedna hodina denně přinese výsledky. Na hodně znalostech z ABA rodiče pracují za pochodu. To není jen tak, že ABA je sednout si ke stolu a teď je ABA. Je to součástí, ale například mandování nebo-li požadavky, kdy učíme dítě žádat si o věci, tak to se nedělá u stolku, to se děje kdykoliv po celém bytě, venku… Pokud si rodiče zažijí principy ABA a začnou je používat, tak dítě učí kdekoliv i třeba v tramvaji.
- Dita Chapman, certifikovnaý ABA analytik
Zůstaneme tedy v našem prostředí, kde budou ABA dělat hlavně rodič. Co když to bude pro něj tak náročné, že mu/oběma bude hrozit vyhoření nebo budou smutní, že nevidí výsledky. Pracuje ABA nějak s rodiči?
S programem MU se snažíme poskytnout rodině maximální pomoc v tom, aby rodiče byli v ABA úspěšní. Například nyní pracujeme s jednou rodinou v Brně. K nim momentálně dochází tři studenti na praxi a od mámy chceme, aby se také zapojila aspoň dvěma hodinami prací s dítětem. U rodičů pomáhá motivace. Oni moc chtějí, aby se dítě posunulo dopředu, takže ta rodina se snaží zařídit život tak, aby byl prostor na ABA, ale i na odpočinek.
Co když po diagnóze dítěte je třeba máma ve fázi zoufalství, smutku a nezvládla by tu práci pomocí ABA…
Tohle se mi za mou praxi ještě nestalo. Ještě jsem nepotkala mámu, která ví, že má dítě s autismem, a která by okamžitě nechtěla, aby se sním začalo pracovat. Naopak pokud se rodina dozví diagnózu autismus u dítěte nebo jen podezření na autismus, tak se okamžitě ptají, co mají dělat a začnou se svým dítětem pracovat.
Přesto se zeptám znovu. ABA je směřovaná na dítě. Rodina se dozví o autismu a s dítětem začne celé dny pracovat. Může jít do pozadí partnerský vztah, ale i čas na sebe pro každého z nich…
To je samozřejmě velmi důležité téma. ABA momentálně neposkytuje rodinnou terapii. To už není v našich silách. Nejsme školení na psychoterapii s rodiči. Ale dáváme jim logická doporučení, aby tomu předešli. Snažíme se, aby rodinný chod zůstal i v normálu. Upozorňujeme je, že je důležité, aby partneři měli čas večer na sebe, aby táta dal mámě třeba o víkendu půl dne volna. Táta je přes den v práci, není ponořen do ABA a pořád s dítětem, kdežto máma ano. Takže je důležité, aby v sobotu ráno jí partner řekl: běž si s kamarádkou na kafe, já budu s dětmi. Jsou to logické věci, přesto se stává, že to rodiny nedodržují a je to pak těžké. Případů, kdy dělá rodič sám ABA mnoho hodin denně, je opravdu velmi velmi málo, pokud rodič dítěte pracuje sám s dítětem spíše se jedná o jednu hodinu denně a jsou rádi, že to zvládnout.
ABA analytik může pomáhat třeba i pedagogům, asistentům pedagoga ve třídě, kde mají autistu?
Tahle skupina lidí by měla být v ABA intervenci stoprocentně školená. Práce pomocí ABA je velmi náročná. Člověk udělá dvouhodinové sezení s dítětem a je totálně vyčerpaný. Tady je hodně asistentů, kteří nejsou zvyklí takhle pracovat. Asistent na dítě spíše jen dohlíží. ABA je velmi náročná, to je opravdu pro energické lidi. V zahraniční funguje, že ABA analytik chodí do třídy. On jim pomůže rozklíčovat, kde vzniká spouštěč. Pokud dítě je v programu ABA terapie, tak jeho analytik chodí například jednou za měsíc do školy a stráví se třídou celý den a pracuje s učitelkou, asistentem a se třídou. Toto dítě má rovněž v individuálním vzdělávacím plánu zahrnutou ABA intervenci. Cíle se stanovují společně s ABA analytikem a celým týmem, který s dítětem pracuje.
Vyprávěla jste mi o PaTTanském projektu… Co to přesně je?
Je to model práce, který vychází z ABA. Ten bude MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání pokusně ověřovat v prostředí běžné české školy. Vznikne tu první třída na principech ABA. Model PaTTAN AI je skvělý v tom, že z vědy, která je hodně komplikovaná, utvořili v Pensylvánii model, který může být aplikován v kterékoliv běžné škole. V „Pattanském“ projektu chodí děti do normálních škol, ale mají k dispozici třídu, kde se učí věci, které se potřebují učit individuálně. Pokud jsou schopné připojit se k ostatním dětem na běžnou výuku, tak se zapojí. Když přijdete do této třídy, tak uvidíte, že s každým dítětem pracuje jeden dospělý člověk.
Je možné se o systému Pattan dozvědět více?
MŠMT pod garancí ČS ABA připravuje na podzim t. r. seminář k tématu PaTTAN Autism Initiative, který se tu bude pokusně ověřovat. Bude pro odborníky i veřejnost. PaTTAN AI je model práce s žáky s PAS ve školách v Pensylvánii. Vytvořila jej sekce speciálního vzdělávání Ministerstva školství státu Pensylvánia. Může jej realizovat kterákoliv běžná škola po zaškolení personálu behaviorálním analytikem a pod kontinuálním vedením konzultantem – BCBA. Po pokusném ověření v pražské škole by se měl pak postupně zavést do dalších škol v ČR. Lidé zapojení do projektu , když bude úspěšný, budou klíčoví pro další šíření modelu do praxe v ČR. Od září začnou třídy na principech ABA využívat 4 děti s PAS, na kterých už byly zkoušeny jiné vzdělávací metody, ale nedostavily se očekávané výsledky. Model „Pattanské“ třídy je vhodný pro děti s jakoukoliv formou autismu.
Bude možné, že si třeba i škola bude moci vzít na praxi studenta ABA terapie z MU v Brně?
Možné to samozřejmě bude. Je však třeba otevřeně říci, že nedostatek behaviorálních analytiků tady ještě nějakou dobu bude. Na zahraničních univerzitách bude nyní ABA studovat přibližně deset studentů, dalších nejvýše dvacet zahájí studium v říjnu v prvním českém programu na MU. Mnozí z nich již někde pracují a tak budou praxi realizovat na svém pracovišti.
Hm, a integrovaných autíků do běžných škol je asi okolo 2000… Jak jim všem pomůžeme?
Celkem tedy asi třicet studentů ABA – to už i tak změní situaci. Teď tu není nikdo a certifikovaná jsem jen já (smích). Jeden z nich může pracovat třeba se dvěma i více rodinami. Tak to už bude při 15 studentech ošetřeno 30 rodin. Já vím, že to nejsou stovky, ale před pár lety tady nebylo nic. V Americe se začínalo s jednou třídou a dnes je to přes 400 škol. U nás se zaspalo, tak teprve začínáme. Velmi nám pomáhá Vigo Foundation tím, že školí přes americký program naše terapeutky v Praze. Toto centrum bude propojené s MU v Brně, studenti budou studovat teorii v Brně a praxi naberou v pražském centru. Teorie z vás ABA terapeuta neudělá. Praxe je velmi důležitá, je prvořadá.
- zprava: Dita Chapman, Dagmar Edith Holá a Jana Řeháková /Vigo Foundation/
Slyšela jsem, že ABA není pro Aspergery. Je to pravda?
My to nerozdělujeme. Je to pro všechny formy autismu, ale musím upřesnit, že ABA není intervence pro autismus. To, že se u autismu hodně používá je jedna věc, ale ABA je věda, která se zabývá chováním a uplatňuje se u mnoho lidí. ABA má výsledky třeba i u starších pacientů s Alzheimerovou chorobou. Nám v Thajsku na klinice prošly ABA terapií i děti, které autismus neměly, byly třeba hyperaktivní, měly epilepsii, byly úzkostlivé, děti s poruchami učení, s poruchami komunikace, s diagnózou opožděného vývoje a u nich ABA měla také veliké výsledky.
Jak třeba ABA pracuje s Aspergery, kteří mají poruchu opozičního vzdoru a jsou negativní, nechtějí se učit?
Používá stejnou metodiku, která je postavená na vědeckých principech, které tady mohu aplikovat na vás a ani to nepoznáte (smích). To není o tom, že by se u nějaké poruchy používala jiná metodika. ABA se dá používat na typických dětech, na partnerovi (smích). Člověk se díky ABA naučí principy chování, tak si uvědomí, čím je ovlivňováno a to pomáhá k lepší komunikaci a vyvarování se vyvolání v druhém negativního nebo nežádoucího chování.
Můžete uvést praktický příklad, jak ABA analytik pracuje, když třeba se u dítěte zhorší nějaké chování?
My se díváme na tři věci, když děláme analýzu. Chvíli to trvá, než se posbírají data. To trvá i několik dní. První faktor, na který se díváme, je spouštěč. Druhý faktor je následek, co se uděje po tom chování. A pak se díváme na to, zda dítěti chybí nějaké znalosti nebo dovednosti, které způsobují, proč se tak chová. Třeba dítě není schopné komunikovat, takže když si chce o něco říci, tak si o to neumí říci správným způsobem, ale vyjádří potřebu třeba – křikem, boucháním,… Takže my zjistíme, jaké znalosti chybí člověku k tomu, aby mohl vyjádřit lépe svou potřebu a nemusel k tomu použít problematické chování. Člověk s autismem, když nemá žádnou možnost jak komunikovat, jak se vyjádřit, nemluví a nikdo ho nenaučí používat znaky, obrázky či jiný způsob mimoslovní komunikace, tak to vede k problémovému chování. Terapie není úspěšná, pokud se dítě nenaučí komunikovat.
Někteří autisté se kritizují, že jim ABA terapie vezme identitu a říkají: neměňte nás…
To, že by jim ABA mohla vzít identitu, to je nedorozumění. Lidé díky ABA jsou schopní žít kvalitněji nebo konečně normálnější život. Mnozí se zapojí do pracovního procesu, mnohé děti díky ABA jdou do běžné školy. Tohle je smyslem ABA terapie, aby děti začaly fungovat individuálně, samostatně, jak nejvíc je to možné.
Máte zkušenost s nízkofunkčním autistou, který nemluví a po ABA terapii se rozmluví a zjistíte, že je velmi inteligentní?
Ano, mám. Člověku musí být poskytnutý hlas ať už mluvou nebo znaky. Dítěti se otevře úplně jiný svět a náhle má daleko větší schopnosti. Když se s ABA začíná, tak první na co se zaměřujeme, je komunikační kanál a problematické chování, které je výrazné. Jakmile dítě začne komunikovat, ustupuje problematické chování. Pak mám ale vtipné situace, kdy za mnou přijdou rodiče, že dítě sice konečně mluví, ale pořád říká ne, že tohle nechce, tohle nebude… (smích).
A jak je to u ABA s tím, že je kritizována za direktivní přístup k dítěti?
ABA stojí na tom, že pracuje s dítětem přes jeho zájmy. Ty jsou prvořadé. První se v terapii objevují zájmy dítěte a potom přichází práce na komunikaci a zase přes zájmy dítěte. My je učíme mluvit, aby si řekly o to, co chtějí nebo nechtějí, co je baví, o co mají zájem. Práce je velmi intenzivní, někdy se zájem dítěte hledá i několik dní. Už v dotazníku se ptáme rodičů na zájmy dítěte. Třeba v Thajsku jsme měli chlapečka, který si hodiny jen foukal na prsty. Analytik musí být kreativní. Tak jsme pochopili, že jemu se líbí stimulace na prstech, tak jsme přemýšleli, co můžeme zkusit, co ho bude bavit. Tak jsme mu foukali na ruce fénem, jezdili po prstech peříčky, dávali jsme mu prstíky do misky s ledovými kostkami, prsty si hrál s barvami… Tak jsme rozšiřovaly jeho zájem. Dnes už velmi dobře spolupracuje a na terapii chodí velmi rád. U nás všechny děti v Thajsku chodí na ABA terapii rády a to je pro nás znamení, že to děláme dobře. Ony třeba neví, který je den, ale ví, že už mají jít na kliniku. Stojí ráno s batůžkem, že už chtějí jít na ABA. (smích)
Dita Chapman (37)
- Dita Chapman, certifikovaný ABA analytik
Vystudovala bakalářské studium psychologie v Londýně, Magisterské studium ABA ve Walesu, je doktorandskou studentkou královské univerzity v Belfastu. ABA intervenci aplikuje od roku 2006 v Londýně a od roku 2011 v zemích jihovýchodní Asie (Thajsku, Barmě a na Filipinách). Od roku 2017 pracuje i v České republice: Studentům zapojeným do projektu Masarykovy univerzity, kteří studují na zahraničních univerzitách, vede supervize, podílí se na projektu pokusného ověřování modelu PaTTAN AI v České republice, v rámci něhož se otevírá první ABA třída podle modelu projektu Pattan v Pensylvánii.
2 komentáře