Osvěta autismu stále s chybami

V osvětě autismu stále děláme chyby. My rodiče autistických dětí, neziskové organizace, odborníci. Proto se dospělí autisti stále cítí špatně. V dokumetech já dáván prostor jen těm autistům, kteří nemluví, nebo těm, které mají přidruženou mentální retardaci. Co s tím? Když se osvěty chopí sami vysocefunkční autisté,  vrhnou se na ně zlostně rodiče těch, o nichž se mluví v dokumentech.  Jak z toho ven?

Pokusili jsme se během roku s mnoha neziskovými organizacemi, ale i s dospělými lidmi na spektru autismu vytvořit leták, který by odpovídal celému spektru autismu. Velmi nás před rokem pobouřil ze zahraničí zkopírovany leták, který se na Facebooku bez přemýšlení sdílel. Byl velmi stigmatizační. Psali jsme o tom v dubnu 2017 v textu Lepší špatná osvěta než žádná?. Bohužel už zase koluje. Stále mnohým z nás nedochází, jak je osvěta křehká. Jak se můžeme snažit o destigmatizaci a přitom nechtěně stigmatizovat.

Dospělí lidé na spektru autismu se velmi a oprávněně zlobí na osvětu, která je v ČR a na Slovensku stále špatná. Sledují proto jen zahraniční média. Zatímco my tady teprve mluvíme o tom, že „tráva je zelená“, i když to všichni víme, tak v zahraničí se točí dokumenty třeba o tom, jak fungují ženy autistky ve společnosti. Mnohdy to na nich ani nepoznáme, dokáží se sociálně zamaskovat. Po příchodu domů se ale zhroutí, protože je to stálo příliš mnoho sil. V našich médiích o nich odborníci mluví jako o nemocných, hledají lék na autismus. Autismus je ale neurodiverzita a tak je potřeba ho chápat, jinak osvěta pouze dále ubližuje těm, kterým se snažíme pomoci.

Některé zahraniční materiály uvádí, že je to již každé 40. dítě.

Druhá strana