Nárůst duševních problémů je ve společnosti veliký a mnoho lidí je nechce řešit léky. Věnují se více midfulness technikám, zlepšení vnímání se ve svém těle, také objevují psychoativní byliny a dlouhodobě stoupá obliba CBD. Právě o pomoci skrze CBD oleje a květy si budeme povídat s koučkou a masérkou Vladimírou Rychlik, DiS. S ženou, která patří mezi vysoce citlivé lidi a také je na spektru autismu.
Čím dál více se v komunitách lidí s autismem a rodičů dětí s PAS a ADHD řeší CBD. Vy sama máte web Konopea a založila jste facebookovou skupinu k radám ohledně CBD. Jak a proč jste se k CBD dostala?
Já se tomuto trendu vůbec nedivím a sama jsem jeho součástí. Nejdříve jsem o CBD konopí hodně četla, poslouchala zkušenosti svých známých a rozšiřovala si povědomí o něm. Jednu dobu to pak díky tomu obrovskému množství informací, co se o něm šíří, vypadalo, jako by to byl takový neuvěřitelný kouzelný „všehoj“ na spoustu docela zásadních problémů mnoha lidí včetně mne samé. Myslím si, že tomu tak do jisté míry je, ačkoliv část informací, které se objevují, jsou spíše marketingového charakteru.
Spoustu let se znám s komunitou lidí, kteří experimentují s konopnými látkami k léčivým účelům. To, že se v tomto případě jedná o „neomamnou“ formu konopí, mne velmi zaujalo a CBD jsem zatoužila vyzkoušet ve svém těle. Tak jsem postupně zjišťovala, jak zásadním balzámem pro mne je a jak moc mi pomáhá žít lépe. A nejen mně. Postupně jsem se také rozhodla, že tento konopný zázrak a povědomí o něm prostě musím šířit dál mezi své blízké, přátele a další lidi. Jelikož jedno z mých vzdělání je i farmaceutický laborant, mám blízko k lidem, kteří profesionálně CBD produkty vyrábějí, rozhodla jsem se založit i malou minimalistickou firmu a vlastní značku s názvem KONOPEA. Snažím se nabízet jednoduchou řadu CBD konopných olejů a produktů za přijatelnou cenu pro svou sociální bublinu a spolupracuji díky tomu se spoustou lidí, kteří CBD užívají. Mohu být s nimi v kontaktu a vnímat, jak CBD působí. To je moje „pohádka“ o Konopei v kostce. Časem chci produkci ještě rozšířit, pokud bude zájem. Je to o spoustě práce, financí, času a péče, vše si dělám sama „na koleně“ včetně webu a e-shopu. S některými detaily mi pomáhá manžel, který mi v tom celém velmi fandí. Do toho samozřejmě chodím do práce. Je to takový můj soukromý „výzkum“, při kterém podporuji a provázím lidi a uživatele CBD z mé sociální bubliny, a to mě velmi baví a vzájemně se velmi povzbuzujeme a obohacujeme.
Můžete nám CBD představit? Jaký je rozdíl od konopí?
Hlavní rozdíl spočívá v tom, že látka CBD neboli KANABIDIOL je legální konopná látka a nemá tzv. vědomí měnící účinky a neovlivňuje smyslové vnímání. Pod pojmem KONOPÍ si stále spousta lidí představí jen tzv. marihuanu. Marihuana je sice také konopí, ale je to jen jedna z jeho verzí. Marihuana obsahuje hlavně THC, které je známé pro své psychotropní účinky a jde o nelegální látku. Zatímco CBD (a další kanabinoidy) mohou ovlivnit naše zdraví bez těchto vedlejších účinků, THC interaguje se specifickými oblastmi v mozku a způsobuje pocit euforie („zhulenost“), mnohdy také různé halucinace a deformované myšlení, a dočasně ovlivní způsob, jakým přemýšlíme a cítíme. Toto se při konzumaci CBD neděje. CBD tedy (na rozdíl od ilegálního THC) nemění vědomí, můžete při něm fungovat zcela normálně a poskytuje mnohé benefity z konopné rostliny, a to zcela legálně.
Rostlina konopí hlavně ve svých samičích květech obsahuje dle vyšlechtěných odrůd CBD i THC, obojí patří do rodiny chemických sloučenin, které nazýváme KANABINOIDY. Při konzumaci kanabinoidů dochází k mnoha fascinujícím interakcím, které ovlivňují důležité části naší fyziologie, díky čemuž jsou aktuálně CBD oleje a další konopné produkty tak populární. Momentálně známe přes sto různých kanabinoidů, které se nacházejí v rostlinách rodu konopí. Z těchto kanabinoidů je CBD a THC produkováno v největším množství a nejvíce prozkoumáno. Ráda bych také zmínila, že na celém světě probíhají dlouhodobě výzkumy a experimenty s léčbou různých rostlin konopí s různými obsahy aktivních látek (THC, CBD a dalšími). Také v ČR je aktuálně stále větší poptávka i po tzv. léčebném konopí na předpis, které dané látky obsahuje v různých poměrech.
Poznala jsem vás v době, kdy jste se účastnila Putování, které pořádá Adventor. Je to praktická osvěta autismu, kdy autisté putují krajem se symbolickou holí a rozpráví o autismu s těmi, které na pouti potkají. Jak vnímáte tuto akci zpětně?
Bylo to v období intenzivního hledání sebe sama v souvislosti s PAS i s možností mé pracovní seberealizace v této oblasti. Byla to doba plná hlubokých uvědomění, prožívala jsem tehdy vděk a údiv a hltala jsem spoustu knih a materiálů. Tehdy jsem byla i u nás na Moravě intenzivně v kontaktu s autistickou komunitou, potkala spoustu dětí, rodičů, a hlavně dospělých lidí na spektru. Díky Adventoru jsem potkala naživo další „aspergery“ a jejich příběhy, jejich živé projevy, mohla jsem s nimi komunikovat a nacházet tolik podobností s mým mladším já apod. Velmi mi to pomohlo na mé další cestě. S některými autisty jsem v kontaktu dodnes.
Proč bylo pro vás důležité jít v dospělosti na diagnostiku PAS? Jak jste se od diagnostiky proměňovala?
Děkuji za tuto možnost se zde v tomto kontextu po letech vyjádřit a sama pro sebe si shrnout část svého příběhu. Je mi 47 let a aktuálně o sobě už nějakou dobu neuvažuji jako o „autistce”. Prostě žiju nejlépe, jak umím, se vším, co jsem se naučila. Byla jsem diagnostikována na hranici spektra zhruba před 7 lety z vlastní vůle a zájmu, abych porozuměla jednomu z dlouhodobých aspektů mého života. Dle závěru paní klinické psycholožky, která diagnostiku u nás dělá, se nacházím v širším autistickém fenotypu, jako poměrně dobře integrovaný asperger. V té době jsem vyhledala spoustu informací i živých lidí v souvislosti s vysokofunkčním autismem a s Aspergerovým syndromem. Potkala jsem zkušené psychology, pečující osoby i samotné autisty. Četla jsem jejich knihy a texty. Je tomu tak ostatně vždy, když se snažím něčemu přijít na kloub. Oddám se tomu prostě naplno a zcela. Což mnozí z lidí na spektru velmi dobře znají. A pamatuji si, že jsem tehdy cítila ohromnou úlevu, že v „tom“, jak vnímám svět, nejsem sama. Cítila jsem hluboké pocity propojení, souznění, porozumění a určitou trvalou blízkost.
Ze své celoživotní zkušenosti ale velmi dobře vím, že existuje spousta lidí, kteří ve svém životě zažívají nebo dlouhá období zažívali mnoho aspektů a kvalit, které by se daly pojmenovat také jako „hraniční“, „na spektru“ až „autistické“. Zvláště v mé generaci, kdy se o tom takto vůbec nemluvilo. Souhlasím plně s Temple Grandin, že autismus je vlastně svým způsobem jednou z variací osobnostních rysů. Myslím si, že naše mozky jsou velmi plastické, neustále se mění a reagují na realitu, do které se rodíme. A zároveň ta prožívaná realita odpovídá naší schopnosti autonomně reagovat a ovlivňovat to, jak se v ní cítíme. Myslím si, že existuje spousta lidí s obrovskou citlivostí až přecitlivělostí, s kreativní inteligencí, která umí propojovat velmi neobvykle to, co vnímají. Mám ale za to, že vysoká citlivost a zvláštní neobvyklé způsoby nepřinášejí danému člověku zpočátku vůbec jen to dobré, a mohou v dané osobě pomoci vyvinout spíše hluboké bolestivé úzkostné pocity, plné nepochopení, izolace a osamělosti. Myslím si, že jsou to nádherní autentičtí lidé a rozhodně je to kmen, který miluji a jsem jeho součástí.
To máte určitě pravdu, když se u nás považuje vysoká citlivost za slabost. Jak jste se sama snažila pracovat se svou hypersenzitivitou?
Léta jsem pracovala jako kouč a masér, pohybovala jsem se v oblasti seberozvoje a znám opravdu spoustu citlivých lidí, kteří se dennodenně doslova utkávají v životě se svým okolím, se svým vnitřním nastavením, s hledáním pocitu smyslu. Usilovně objevují své vlastní prostředky a způsoby, jak vůbec žít kvalitní život a nezbláznit se v něm. Určitě patřím k nim. Naučila jsem se životem zlehounka tančit i dlouze plakat, naučila jsem se utíkat a zavírat se do sebe na dlouhá období, naučila jsem se přetvařovat, že je vše v pořádku, naučila jsem se velmi schopně přehrávat, naučila jsem se prostě NĚJAK obstát. Naučila jsem se také velmi bolestivě prohrávat. Opakovaně a opakovaně. Naučila jsem se pečovat o svého úžasného syna. Naučila jsem se vydělávat peníze různými způsoby, postarat se o sebe a opět a opět jsem utíkala od prožívané bolesti, která byla mnohdy naprosto neúnosná. Utíkala jsem od lidí a od situací, které byly k nevydržení, do vlastní izolace, do izolace své duše i těla, a tam se pokoušela nacházet smír, klid, smysl a nové způsoby, jak dál žít. A hlavně pracovat na svém úsměvu a lásce. To nejtěžší pro mne vždy bylo nějak se srovnat s lidskou agresí, násilím, kalkulem, zneužíváním a manipulací. Jsem už ve zralejším věku a spoustu toho umím a pochopila jsem, nicméně mám hluboké celoživotní šrámy a propady, se kterými se snažím žít co nejlépe. Protože život je prostě velmi cenný dar.
Jak tedy vnímáte autismus?
Nemyslím si, že autismus je neštěstí, a naopak si myslím, že je v něm velké obohacení pro nás všechny. Pro mě je často velmi cenné potkat se s moudrostí, která z tohoto druhu lidství vychází. Pokud se danému jedinci povede integrovat svoji jedinečnost a svůj jedinečný pohled na svět funkčně do reálného a udržitelného způsobu života, vznikají velmi cenná díla a poselství. Mohou se oživit a efektivně měnit společenské normy a způsoby.
Mám zkušenost a víru, že pokud tito citliví lidé zvládnou své krize s láskou ke svému tělu, ke své duši, ke svému mentálnímu nastavení, a podaří se jim to přinést nenásilně do společnosti, která je tomu otevřená, pak jsou plody této vnitřní i vnější práce obrovské. Tito „citlivci“ přinášejí svěží vítr a dar nových vizí. Nejsou to snadné cesty, ba naopak, jsou mnohdy velmi těžké, ale o to cennější diamanty se na nich nacházejí.
Čím se podle vás tedy autisté liší od většiny lidí?
To vůbec neumím vyjádřit v celé šíři a kontextu té otázky. Ale například si myslím, že existuje spousta lidí na spektru, která nikdy nebyla diagnostikována a pravděpodobně ani nikdy nebude. Ti všichni se od svého okolí liší svou intenzitou a svou hloubkou prožívání. Liší se množstvím podnětů a vjemů, které jsou schopni zaregistrovat. Liší se tím, že mají opravdu velmi osobní problém najít někoho, koho by označili jako sebe samého.
Tuto zkušenost jsem před pár lety využila i v textech, které jsou součástí knihy, na které jsem byla pozvána ke spolupráci s Pjérem La Šé‘zem (Zmrdztvýchvstání). Jsem autorkou ženských postav a jejich textů, zvláště pak Emy. Zcela evidentně jde o ženu „na spektru“ a její prožitky a vjemy jsem tam autenticky mapovala jako své vlastní. V té době byla má cesta velmi intenzivně prodchnutá hledáním identity v tzv. duchovních rovinách a stavech.
A co tato žena – vaše alter ego – našla?
Všemi těmito slovy chci vlastně shrnout své současné pocity a závěry v kontextu autistického spektra a svého životního příběhu. Vždy jsem se v podstatě hlavně sama snažila vyrovnat se svou přecitlivělostí, svými hlubokými depresemi a pocity naprosté marnosti, a postupně mi bylo jasné, že zdroj zdraví a radosti je vždy hlavně ve mně. Ale určitě by mi pomohlo, kdybych měla dobrého průvodce, který by to chápal a pomohl mi s tím pracovat, případně by byla skvělá třeba i pomoc s CBD a podobnými látkami, které by mi nedovolily propadat se až tak hluboko a paralyzovat se.
Jsem v jádru poměrně optimistická bytost, která je schopna velké extroverze a kontaktu s lidmi, a přitom jsem velmi introvertní. Byla to vždy forma mého učení se novému a dovednostem života, ten krátkodobý intenzivní kontakt s lidmi, a časem jsem ho začala dokonce prožívat jako uvolněný, ale rozhodně to tak nebylo vždy. Ani dnes ale nedokážu trávit s lidmi čas dlouhodobě – mám ráda svůj klid.
Jako naprosto zásadní vidím pro sebe kvalitní životní styl, který vše pozitivně ovlivňuje, pokud o něj pečuji a rozvíjím jej. Návyky, strava, půsty, pohyb, trénink, kvalitní spánek a relaxace atd. Pokud propadám „bažině“, vždy je to propojeno i s tím, jak prakticky žiji, jaký mám kontakt se svými pocity a jak o ně pečuji. Absolutně nejdůležitějším prvkem pro mne je cítit lidskou upřímnou blízkost, lásku a péči s mými nejbližšími. Pro mne je to můj muž, můj syn a mí přátelé. Čerpám z nich sílu a rozkvétá mi z nich srdce. Do manželství jsem vstoupila ale teprve před dvěma lety s tím nejlaskavějším člověkem na mém světě, který je mým nejlepším přítelem. Mým požehnáním. Jsem za jeho existenci velmi vděčná. Dlouho jsem ale také žila převážně sama a vyhovovalo mi to více než život v nějakém nefunkčním partnerství.
Teď si ale čtenář může říci, že on takové štěstí nemá, že ho jeho rodina nepřijímá, nemá přátele… takových lidí na spektru je hodně, ale i pečujících… Vaše okolí vás tedy akceptuje a respektuje s odlišnostmi?
To úplně chápu a ani u mne tomu tak nebylo vždy. Vlastně málokdy. Své místo na slunci jsem si prostě musela postupně najít v sobě i ve svém okolí. Cesta to byla dlouhá a složitá, s mým laděním i okolnostmi mého života. A to, že teď umím žít klidný život plný smyslu, naplnění a potěšení s lidmi, které miluji, tak to je výsledkem spousty práce, náhod, tisíců omylů a chybování, vůle jít nakonec dál, hledání, učení se novému, stavění nových hradů z písku, odvážných kroků a také předlouhých bolestných období.
Když jsem byla malá, mí rodiče se mi moc nevěnovali a vyrůstala jsem spíše osaměle ve svých světech a levou zadní studovala na školách. Na gymplu už to bylo o hodně složitější hlavně sociálně. Ale dala jsem to a pak jsem tak nějak fluktuovala mezi studii a pracemi a pohybovala se v různých prostředích. Do toho bohužel oba mí rodiče umírali na rakovinu. To mne velmi ovlivnilo a zasáhlo. Takže jsem si zbyla sama. A spoustu sociálních a dalších dovedností pro život se učila za pochodu pokus-omyl stylem.
Ve svém životě jsem pak také zažila několik paralyzujících vztahů, přičemž jeden byl velmi násilný a agresivní, a to mne vše nadlouho úplně rozbilo. Z něčeho jsem se nevzpamatovala nikdy, jen tomu nevěnuji tolik pozornosti a jsem schopná odstupu. Neuměla jsem dlouho nastavit hranice, rozlišit mezi tím, že někdo, kdo se ke mně chová „laskavě“, je obratem schopen mne zneužít, ublížit mi a velmi hrubě se mnou zacházet a manipulovat. Fyzicky mne to prostě velmi intenzivně doslova bolelo a paralyzovalo. Naštěstí jsem vždy postupně nějak našla sílu jít dál, a hlavně jsem potkala i spoustu skvělých, hodných a inspirujících lidí. Sama jsem se neustále vzdělávala, což dělám dodnes, protože to prostě miluji. S rozvojem možností internetu je to úplně jiné, než jsem já měla zamlada, kde byly zdrojem informací hlavně knihy, knihovny a živí lidé a učitelé.
Prošla jsem také opakovaně fyzicky vyhořením, to poslední byl úplný kolaps před několika lety a tehdy mi na dlouho dobu přestala normálně fungovat i levá ruka a musela jsem přestat masírovat. Jako by mi puklo srdce, prožila jsem ochromující stav, který mne paralyzoval, omezil mi pohyblivost části těla, a já si uvědomila svou tehdejší osamělost a nastřádanou vlastní bolest a úzkost v těle. Z toho jsem se hojila několik let a velmi mi tehdy pomohl i můj manžel, který se se mnou v tomto období seznámil a měl s sebou sice svůj ranec bolístek a nadějí, ale také přinesl obrovskou náruč upřímné komunikace a láskyplné péče a pozornosti.
A aby toho nebylo málo, tak mám ještě ke všemu velmi výraznou a rozvíjející se poruchu pigmentace – tzv. Vitiligo. Takže jsem „velmi speciální“ už od pohledu. Na mém těle se postupně rozvíjejí světlé až bílé oblasti bez pigmentu. Jelikož je má kůže tmavšího odstínu, s přibývajícími lety vypadám jako dvoubarevný flekatý dalmatin. Jedná se o jednu z několika autoimunitních poruch, které mé tělo vesele rozvíjí. Nicméně jsem fakt vděčná za život a optimista. Děkuji celému světu, svým blízkým a sobě samé, že mohu uvolněně žít v poměrně otevřené společnosti, kde je spousta lidí, pro které toto všechno neznamená nějaké stigma, ale naopak zajímavou nuanci. Ještě, že „nás – jiné“ prostě neukamenují, ale jsme přijatelní, a mnohdy můžeme být chápáni jako obohacení. Záleží samozřejmě na mnoha okolnostech, a hlavně i na nás samých, ale už se to tak opravdu často i děje, a je třeba to rozvíjet, podporovat a pečovat o to.
Vraťme se k CBD. Jaké s ním máte zkušenosti a na které neduhy vám pomáhá? Na co třeba pomáhá konopný olej, který nabízíte?
CBD je skvělé na uvolnění a proměnu fyzického i psychického napětí. Řekla bych, že zásadním způsobem pomáhá modulovat naši reakci na stres a naši celkovou náladu, aniž by nám měnilo možnost se koncentrovat. Využívají jej lidé, kteří dlouhodobě pociťují stres různého typu, úzkostné stavy, nebo mají až sociální fobii či sklony k depresím. Velmi dobře se po něm i spí a regeneruje nasbírané napětí. To vše samozřejmě provází dlouhodobě i spoustu lidí s PAS.
Ze své nadšené zkušenosti bych vypíchla hlavně to, že CBD konopné oleje i samotné květy postupně proměňují možnosti mého těla a psychického stavu. Každodenně cítím mnohem větší uvolnění a potěšení z prostého bytí. Pomáhají mi naprosto bezkonkurenčně uvolňovat napětí a úzkost, uvolňují bolest, a věřím, že hojí mé autoimunitní neduhy, protože mají silné protizánětlivé účinky. Mému muži vstoupila s CBD konopím do života také kvalitní regenerace po sportu, hluboký hojivý spánek a možnost zvládat velmi efektivně stres nejen v práci. Dopad konopných látek na tělo je ale opravdu rozsáhlý a systémový. Upřímně mi také pomáhají zvládat návaly a napětí s problémy okolo přechodu a blížící se menopauzou.
Naše CBD konopné oleje v Konopei nabízíme aktuálně desetiprocentní ve dvou nejžádanějších variantách. Plnospektrální 10% CBD (full spectrum) je v kombinaci s dalšími kanabinoidy a terpeny. Pure 10% CBD obsahuje pouze čistý kanabidiol. To znamená, že v každé lahvičce je 1000mg CBD.
Nabízíte také jako další produkty CBD květy a CBG květy. S tím jsem se ještě nesetkala. Co to je, jaké to má účinky a na co?
CBD a CBG květy jsou usušené palice (květy) rostlin konopí, které jsou vyšlechtěné speciálně na produkci vyššího obsahu CBD nebo CBG a zároveň na legální obsah THC do 0,3%. Tyto rostliny obsahují veškeré účinné látky, terpeny a další kanabinoidy ve zcela přirozeném stavu bez dalšího zpracování. V současné době se tyto rostliny v různé kvalitě u nás legálně pěstují a velmi často i prodávají, ale prodejci je oficiálně nesmí prodávat za účelem dalšího zpracování nebo doporučovat ke konzumaci či spalování. Toto je takové legislativně sporné téma, určitě se bude výhledově s obrovským nárůstem CBD trhu v ČR intenzivně řešit. Prakticky to ale znamená, že mnoho uživatelů CBD konopí vdechuje ve formě páry nebo si z květů konopí vaří smetanový čaj či vyrábí kvalitní CBD mastičky apod.
Pro mne je možnost tyto květy vaporizovat velmi cennou zkušeností. Na trhu jsou dostupné desítky typů vaporizérů na sušené bylinky a bylinnou konopnou herbu, kde se tyto květy mohou velmi zdravě vaporizovat, tzn. zahřívat a odpařovat na nižší teplotu. A takto získávat do těla CBD a další konopné látky velmi zdravou formou, tj. ve formě jemné páry. Tento způsob je velmi populární a k tomuto účelu se pěstuje obrovské množství odrůd s různou chutí terpenů a množstvím obsahových látek, často v biokvalitě.
(pozn. Nejedná se o vaporizéry na tzv. e-liquidy s tekutými náplněmi, ale o vaporizéry určené speciálně na sušenou nať aromatických a konopných rostlin).
Jelikož se pohybujeme na půdě, co je ještě legální a co už ne, můžete nám říci, jak to v případě produktů s CBD je?
CBD se získává většinou z tzv. technického konopí, které je legální a neobsahuje psychotropní látku THC ve větším než velmi malém množství (v ČR je to 0,3% THC). CBD a další konopné látky se z něj extrahují a využívají k výrobě extraktů, které se dále zpracovávají do olejů, tinktur, krystalů anebo kapslí. To vše by mělo probíhat za velmi přísných laboratorních podmínek a každý produkt by měl mít testy na každou vyrobenou šarži.
Vzhledem k tomu, že jste sama autistka, tak předpokládám, že právě lidem s autismem umíte poradit na míru na jejich typické symptomy (nespavost, napětí, úzkost, deprese…), ale i k prevenci meltdownů, přetížení až shutdownů… na napětí v těle, které vede až k nutnosti mít kousátko atd.
Mezi mé odběratele už několik lidí s PAS patří. Využívají jej také unavení vyčerpaní rodiče dětí s autismem. Sleduji, jak s CBD pracují ve svých životech a stále se snažím i o tématu vzdělávat a učit. Většina lidí zpočátku hledá optimální dávku, která jim poskytne potřebnou úlevu. CBD kapky se kapou pod jazyk, počká se zhruba půl minuty, aby se co nejvíce vstřebalo právě tam, a případně se pak polkne. Většinou se začíná na jedné až dvou kapkách a člověk si vyzkouší svou reakci. Do 10 až 20 minut buď něco vnímáte, anebo ne. Další den případně navýšíte o kapku, anebo u dávky zůstanete. Chvíli to trvá, než si najdete způsob a množství, které vám vyhovuje k hojení a modulaci vašich problémů. Někdo aplikuje jednou denně odpoledne po práci, někdo pak i dvakrát až třikrát. Někdo kape každý den a někdo jen v souvislosti s nějakou stresovou zátěží. To je už na další osobní testování i studium. Je to opravdu velmi individuální a záleží např. na vaší váze a stavu těla. Jsou i určité kontraindikace s některými léky, nejdůležitější je určitě kontraindikace s léky na tzv. ředění krve. Ideální je vždy se poradit se zasvěceným lékařem.
(Pozn. Přestože se v současné době CBD prodává i v lékárnách nebo drogeriích, nejedná se o „lék“ a nelze jej oficiálně doporučovat k léčbě, přestože jej tak mnozí uživatelé v podstatě užívají.)
Co se týká konkrétně praxe např. se symptomy nespavosti, úzkosti a deprese, jsou to určitě „moje“ témata a v souvislosti s CBD je probírám často. Výhodou CBD je, že v mozku přirozeně zvyšuje hladinu tzv. neurotransmiteru serotoninu, který hraje důležitou roli v tom, jak se každodenně cítíme. Mnoho dospělých i dětí s poruchou autistického spektra má často nedostatečně fungující produkci anandamidu (jeden z našich primárních endokanabinoidů) a změny jak v serotoninu, tak v dopaminu – dvou důležitých neurotransmiterech v mozku. CBD optimalizuje hladiny anandamidu v těle tím, že brání jeho rozpadu a zvyšuje rychlost uvolňování této důležité regulační molekuly. To nabízí přímé výhody při autismu řešením toho, co mnozí vědci považují za jednu z jeho hlavních příčin.
Něco z dostupných informací: Uvádí se, že CBD může pravděpodobně zlepšit potíže při autismu např. tímto způsobem:
- snížit frekvenci a závažnost záchvatů, zlepšit jejich průběh (meltdown i shutdown),
- snížit závažnost dysfunkčního sociálního chování,
- snižují a rozvolňují napětí v těle,
- snížit příznaky sociální úzkosti,
- zmírnit návykové chování,
- stabilizovat poruchy nálady.
Charakteristickým znakem u osob s autismem jsou problémy se sociálním chováním. Autisté často zažívají sociální úzkost a neschopnost efektivně komunikovat. Většina výzkumů v této oblasti probíhá prostřednictvím případových studií zahrnujících zprávy od lékařů a rodičů, kteří se starají o autistické děti, které užívají CBD olej. Tito pečovatelé zaznamenají sebemenší zlepšení nebo zhoršení sociálního chování v průběhu léčby.
Úzkost je problém, kde jak se zdá může CBD opravdu značně pomoci. Pracuje několika způsoby v centrální nervové soustavě v oblastech spojených se stresem a úzkostí, počínaje ovlivněním hypotalamu – hlavního regulátoru reakce na stres a úzkost. CBD zvyšuje citlivost této důležité oblasti mozku, díky čemuž je vnímavější vůči stresu, a proto lépe reguluje vhodnou reakci na něj.
Lidé s autismem často neumí využívat tuto oblast mozku a efektivně zvládat stres, a často trpí každou změnou v jejich denní rutině nebo v prostředí. Další studie ukázaly přímé zlepšení skóre sociální úzkosti v modelu založeném např. na veřejných proslovech.
Častým nálezem u pacientů s autismem jsou také poruchy a prudké změny nálady. Nejběžnějšími formami jsou deprese, úzkost, bipolární porucha, mánie a psychóza. Mnoho z nich je regulováno aktivitou serotoninu v mozku. Bylo prokázáno, že CBD snižuje hyperaktivitu serotoninových receptorů a má podobné účinky jako lithium, které je běžným farmaceutickým lékem stabilizujícím náladu.
Tyto a další pozitivní zkušenosti tisíců uživatelů po celém světě jsou velkou nadějí v komplexu péče a zlepšení kvality života nejen u osob s PAS. Snad se tím vyvolá tlak veřejnosti na zvýšení dostupnosti léčby těmito CBD konopnými látkami a zároveň na rozšíření kvalitních výzkumů a studií v této oblasti.
Vypadá to vše, že si dám čaj s CBD a budu víc v klidu, zmizí napětí… prostě silnější meduňka. Sama jsem si před pár měsíci chtěla vyzkoušet produkty z konopí. U syna došlo k pálení po použití prohřívací konopné masti s CBD na trapézy. Já ji používat mohu, ale účinek není takový jako třeba u klasické čínské masti. Sama jsem si dala na zklidnění čaj s CBD od firmy …. a dva dny jsem se cítila divně, neřešila jsem sice psychické napětí, které zmizelo, ale měla jsem problém s rovnováhou (něco jako když člověk jede na horské dráze v tom bodu stavu bez tíže).
No tak předně ČAJ si takto moc dobrý nedáte, ale příště si uvařte květy nebo nať v nějakém malém množství tuku, jako je mléko či smetana, a až PAK si to smíchejte s vodou, čajem apod. a dochutíte třeba medem. Konopné látky se totiž ve vodě nerozpouštějí. Na čaj si prostě musíte koupit nať z dobrého zdroje, aby to bylo kvalitní, a opravdu si zkuste udělat ten smetanový odvar jako základ. Anebo si vyzkoušejte nejdříve čisté CBD v kapkách (pure), ať vyzkoušíte svou reakci na něj. CBD někdy snižuje tlak, proto vaše problémy s rovnováhou mohly souviset i s tímto jevem. To uvolněné napětí je u většiny uživatelů (pokud najdou svou účinnou dávku CBD) naprosto jednoznačně zažívaná kvalita. S meduňkou se to funkčně nedá srovnat.
Ale velmi těžko se to posuzuje. Nevím, co jste vlastně pila a další souvislosti, rozhodně jste si uvařila jen nějaký nálev, a tím jste moc kanabinoidů nejspíše nevstřebala. Musíte si to vyzkoušet ještě třeba s nějakým CBD v oleji, abyste věděla, jaké to vlastně je a jestli je to stejné. A sama zjistíte velmi rychle postupným navyšováním či ubíráním kapiček svou citlivost. A uvidíte sama, jestli je to vůbec něco, co ve svém životě potřebujete a pomáhá vám žít lépe.
No a u té mastičky, asi jste měli nějakou prohřívací a tam mohl být syn citlivý na ty látky, které to prohřívání způsobují, což jsou většinou výtažky na bázi kapsaicinu z chilli papriček. Ty jsou dráždivé až nesnesitelné i pro spoustu dospělých. Já je ale snáším v malém množství velmi dobře. Zkuste příště vyzkoušet nějakou mast bez toho. U těch konopných mastí jsou obecně ale obrovské rozdíly ve složení a kvalitě účinných látek.
Před lockdowny jste víc jak dva roky vytvářela Potkávárnu. To je hodně zajímavý projekt. Můžete ho čtenářům přiblížit. Případně, co to vyžaduje, kdyby někdo další v jiném městě chtěl něco podobného uskutečnit?
Potkávárna byla nejdříve seznamovací akce formou neverbálních a verbálních her a postupně se z ní stala taková speed date seznamka mezi lidmi v mé sociální bublině. Jde o celosvětově známý formát, který jsem si trošku upravila. Seznámila se díky němu spousta lidí, ale časově to pro mne bylo velmi náročné. Často to bylo parádní, ale někdy i po dlouhých komunikacích s jednotlivci nedorazili nakonec všichni naživo a hra nemívala rozměr, jaký bych si představovala. Přesto, když to klaplo a sešel se nějaký vhodný počet účastníků, hra byla lidsky úžasná, a pro nás všechny byla velikým obohacením. Dodnes mi mnozí píší, jestli zase po lockdownech Potkávárna bude. Hlad po živém kontaktu v uvolněném prostředí rozhodně vzrostl. Uvažuji o tom. Dokonce si myslím, že třeba i v autistické komunitě by to někdy mohla být zajímavá forma k seznamování se a k propojování nejen partnersky, ale lidsky vůbec mezi lidmi, pečovateli, autisty, k učení se např. některým dovednostem. Naživo se prostě během třeba hodiny dostane do vzájemného kontaktu několik lidí. Mohou si vyměnit informace, zažít esenci vzájemného kontaktu. To vše vždy např. ve třech minutách v nové dvojici. Jsou i alternativní možnosti této seznamky, které ani nemusí být verbální. Vše záleží na samotném organizátorovi a průvodci a na tom, jaký prostor pro účastníky dokáže udržet a otevřít. Já ten „speed date“ formát prostě miluji a už jsem jej několikrát použila na úplně jiných akcích k vzájemnému seznamování a výměně zkušeností mimo rámec hledání životního partnera apod.
Také vím, že vaším zájmem není jen CBD. Děláte terapie dotekem. To mě velmi zajímá. I vzhledem k tomu mýtu, že autisté nemají rádi doteky. Vy sama naopak léčíte dotekem. Co byste poradila lidem s vysokou citlivostí na doteky? Jak si mohou dotekem pomoci sami, když od druhých ho snesou jen výjimečně nebo pouze od nejbližšího? Třeba kurandery učí doteky ke svému tělu a je to v jejich kultuře mistrovské umění.
Dotek člověka s člověkem má vždy velmi osobní až intimní charakter. A většina lidí je velmi vnímavá na dotek, mají jej rádi nebo naopak dotek „nemusí“ vůbec a cítí jej jako osobní ohrožení. A u autistů jde většinou o dotekovou přecitlivělost. Umění dotýkat se, masírovat i učit další maséry různým dotekovým technikám jsem se učila dvacet let. A je to možné žít jako mistrovské umění a cestu. Bylo to po mnoho let mé povolání, zdroj obživy a svobodného způsobu života. Dotek jako komunikační kanál a jako možnost léčby je pro mne naprosto zásadní. Viděla jsem milionkrát na svém masérském lehátku nebo na kurzech, jak je možné dotekem citlivě „mluvit“ k jinému tělu, konejšit ho, uvolňovat, rozvíjet v něm uvědomění si potěšení ze života v těle i citlivost k vlastnímu tělu. Dodávat a rozvíjet to, co chybí, nebo nikdy ani v životě člověka nebylo. Přivádět pod své dlaně svými doteky pozornost masírovaného k sobě samému a uvolnění k bolavým tkáním. Dotekem je možné poskytnout neverbální impulzy, celé miliony podnětů různé rychlosti, kvality i tlaku, které mohou způsobit spoustu léčivých procesů v tělesném i duševním rozměru. Při necitlivém zacházení ale mohou dotyčného i uzavřít a zranit. Rozvíjení kontaktu se svým tělem je také možné zažívat i pomocí automasážních technik: naučit se uvolnit si svá bolavá místa plná napětí, naučit se mít rád a vnímat potěšení skrze celé své tělo.
Doteky souvisí i s rozvíjením intimity v partnerských vztazích. Umění doteku je dovednost, kvalita, kterou je možné rozvíjet. Ale dotek může být i velkým problémem, který spousta lidí nejen na spektru má, a nakonec se mu i vyhýbá…
Mám zkušenost, že i někteří přecitlivělí lidé na spektru, ženy zvláště, doteky v bezpečném prostoru a od člověka, se kterým se cítí dobře, prostě milují a pomáhají jim uvolnit se a léčit jejich tělo i duši. Na druhé straně si jistě spousta lidí na spektru dotek s jiným člověkem vůbec nedokáže představit jako něco příjemného.
Děkuji vám za rozhovor a budeme se těšit na vaši přednášku a workshop v červnu na 2. Autistické konferenci.
_______________
Rozhovor vedla Dagmar Edith Holá / foto archiv Vladimíry Rychlik 
(Redaktorská, editační a korektorská práce na tomto rozhovoru hrazena z grantu MHMP.)
Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy. Rovněž tak 2. Autistická konference je projekt realizovaný s finanční podporou hlavního města Prahy.
