V minulém článku ke konceptu neurodiverzity jsme se zabývali jak termíny, tak jejich používáním, kdy se na sociálních sítích často objevují necitlivé až agresivní výpady v případě použití termínů, ale naopak i jejich nepoužití nebo při nesprávném použití. Můžete si přečíst k tématu další text, který nám dovolila publikovat australská certifikovaná sestra a psychoterapeutka pro duševní zdraví Shazzy Tharby, která je autistická aktivistka.
Australská socioložka Judy Singer, která je sama na spektru autismu, v roce 1997 vytvořila termín „neurodiverzita“. Autistka Kassiane Asasumasu (za svobodna Sibley) vytvořila o pár let později pojem „neurodivergentní“.
Neexistuje nic takového jako „neurodiverzní jedinec“. Přesný výraz je „neurodivergentní jedinec“. Jedinec může být divergentní (odlišný), ale ne diverzní (rozmanitý, různorodý). Diverzita je vlastností skupin, nikoliv jedinců.
Koncept neurodiverzity zahrnuje přesvědčení, která vycházejí z diverzity biologické. Říká, že neurodiverzita je normální, přirozená a správná, a že každý typ mysli či mozku tu má své místo.
Hnutí neurodiverzity započalo v devadesátých letech snahou o větší přijetí všech lidí i s jejich neurologickými odlišnostmi. Skrze sociální sítě se autističtí lidé mohli snáze spojovat a budovat sebeobhájcovská hnutí. V té době australská socioložka Judy Singer použila pojem „neurodiverzita“, aby podpořila rovnost a inkluzi „neurologických menšin“. I když se jedná primárně o sociálně-právní záležitost, výzkum a vzdělávání v oblasti neurodiverzity jsou čím dál více důležité i pro způsob, jakým na neurologické zvláštnosti nahlížejí lékaři.
Jako každé jiné hnutí za sociální spravedlnost se i neurodiverzní hnutí týká rovnosti a přijímání široké škály různorodosti napříč lidstvem. Odmítá pojetí, že by mozek odlišný od normy byl narušený nebo nefunkční, a že takový mozek má být opraven nebo léčen. Ve zkratce, hnutí neurodiverzity plave proti proudu medicínského modelu hovořícího o „postižení“, který bohužel v naší společnosti převažuje.
Když se termín „neurodiverzní“ začal používat převážně pouze pro autismus, nikoli pro různorodost lidské neurologie, přišla Kassiane Asasumasu s termínem „neurodivergentní“, který byl zamýšlen jako zastřešující pro všechny, kteří mají mozek odlišný od normy.
„Když někdo z většinové skupiny (neurotypičtí lidé, běloši) použije termín „diverzní“ ve smyslu „neobvyklý“, jedná se o opomenutí vlastní etnicity nebo neurotypu daného mluvčího. On sám se nepovažuje za součást diverzity, protože nevidí relativní jedinečnost své vlastní identity. Namísto toho sám o sobě přemýšlí jako o ‚normálním‘, zatímco ostatní jsou ‚diverzní‘.“
Kassiane Asasumasu zdůraznila v roce 2018 pro Psychology Today, že „neurodivergentní znamená neurologicky odlišný od normy,“ což zahrnuje „autistické osoby, lidi s ADHD, poruchami učení, epilepsií, duševními chorobami, roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou, apraxií, mozkovou obrnou, dyspraxií, anebo s žádnou specifickou diagnózou, ale třeba jen podivnou lateralizací nebo něčím takovým. „Není to zase nějaký blbý způsob, jak lidi vyčleňovat. Je to nástroj inkluze.“
__________
Text: Shazzy Tharby, australská certifikovaná sestra pro duševní zdraví, psychoterapeutická poradkyně, hrdá autistka s ADHD / grafika ATYP magazín
Původní text publikujeme také v angličtině: Neurodivergent – It is specifically a tool of inclusion
Text vznikl s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví ČR a s finanční podporou hlavního města Prahy.
