Předsedvzetí nefungují, nejsou spojená se sebeláskou a duševní hygienou

Pětačtyřicetiletá Markéta Štěpánková již 12 let pracuje jako osobní asistentka u dětí a dospělých s různými handicapy a také u osob chronicky nemocných nebo na sklonku života. Sama má tři neurodivergentní děti ve věku 12 až 17 let. “Nelze pečovat o druhého, když zapomeneme na sebe, proto jsme vytvořily inspirační karty pro pečující na každý den nebo těžká období, aby nevyhořeli jako kdysi my,” říká spoluautorka Karet síly a nadhledu pro pečující Markéta Štěpánková z Lanškrouna.

MARKÉTO, CO PRO TEBE ZNAMENÁ PSYCHOHYGIENA?

Je to o udržení mé životní energie, o nabíjení sil a pozitivním pohledu na svět. Byla doba, kdy jsem jela ze svých rezerv a neměla jsem své osobní hranice. Myslím si, že to zná skoro každý pečující člověk. Začala jsem pracovat v sociálních službách jako osobní asistent pro lidi na spektru a s lidmi s Alzheimerovou chorobou v domácí péči, po práci jsem jela domů ke svým třem dětem s jinakostí a čím dál více jsem cítila, že síly už docházejí. Přestávala jsem v životě cítit radost. Ráno jsem nemohla vstát a sotva jsem měla energii sama pro sebe, natož pro ostatní. Měla jsem pocit, že jsem absolutně neschopná jako máma a žena a že už tady vlastně nechci být. Bylo to v době, kdy jsem začala mít i zdravotní problémy. Řekla jsem si, že takhle to dál nejde, a začala jsem hledat jiné cesty a jiné možnosti, které by mi pomohly krok po kroku zase cítit pevnou půdu pod nohama.

A JAK VYPADALY TY JINÉ CESTY? 

Začala jsem chodit na jógu, otužovat se a hlavně odcházet sama do lesa. Každý večer jsem chodila se psem na krátkou procházku. Bylo to ale velmi pomalé a musela jsem začít delegovat na ostatní své povinnosti, na což nikdo nebyl zvyklý, ani já sama, že mohu někomu předat “svou” práci. Chodila k nám slečna na pomoc s úklidem a asistentka, která mi pomáhala učit děti, abych měla aspoň chvilku na svůj prostor… Třeba si dát jen kávu na lavičce sama se sebou. Pomalu jsem se učila, jak říct ne a kde mám své hranice. Začala jsem i hledat různé audio rozhovory o osobním rozvoji. Snažila jsem se nové informace zařazovat do svého života a pomalinku jsem se učila, jak být spokojená jako žena, maminka i osobní asistent. Začala jsem mít opět radost ve svém životě a sílu, kterou mohu předávat ostatním.

KOHO NAPADLO VYTVOŘIT KARTY PRO PEČUJÍCÍ PRO JEJICH DUŠEVNÍ HYGIENU A JAK VZNIKALY?

To napadlo Dášu Holou z ATYP magazínu. To jsem byla o víkendu u klientky, která ke konci svého života skoro jen spala. Já jsem si ráda skládala různé příběhy z tarotových a inspiračních karet a Dáša mi volá: „Hele, Markét, mé přání by bylo udělat pár inspiračních karet pro duševní hygienu pro pečující lidi.“ – „Aha, a jakou roli v tom mám mít já?“ –  „Vymyslela bys pár textů?“ Tak jsem vzala tužku a papír a pár textů napsala…a pak už to začalo… Z pár textů bylo víc a víc díky Dášinu daru dát mé myšlenky do barev, textů a dát k tomu strukturu. A tak vznikaly tyto úžasné karty. Dáše patří můj obdiv za její pečlivost a ten nádherný výsledek. Nikdy jsem vlastně nebyla u vzniku takové věci. Tři měsíce intenzivní práce a různé návrhy textů a barev a obrazů. Přemýšlení o tom, jak a co mně kdy pomohlo, jak to cítí ostatní a komunikace s pečujícími mě velmi bavila. A tak vznikaly naše inspirativní karty. 

PRO KOHO JSOU KARTY URČENÉ?

Cítím, že tyto karty jsou určené pro všechny pečující o děti i dospělé, a to s jakýmkoliv hendikepem i bez něj. Pro všechny, kdo cítí, že síly docházejí, a potřebují podpořit a nabrat energii a chtějí pracovat sami na sobě a nabrat  životní sílu pro sebe a pro své milované, o které pečují. To mohou být také učitelé, asistenti pedagoga, ale i lidé, kteří pečují o svého nemocného příbuzného, rodiče ve starším věku apod. 

JAK POUŽÍVAT KARTY PRO PEČUJÍCÍ?

Každý si najde způsob, který mu nejvíce bude vyhovovat. Já si třeba každý den vytáhnu jednu kartu. Postavím si ji na místo, kde ji mám na očích celý den a vnímám její příběh, jak může mně v životě pomoci a co to pro mě znamená. Zkouším zařadit do svého života inspiraci, která mně plyne z toho textu. Některé karty jsou pro mě hodně silné a potřebuju je vnímat více dnů, tak si je nechám stát, a až když cítím, že si můžu vytáhnout další, tak poděkuju a jdu dál. 

Jsou dny, kdy potřebuji podporu a požádám karty, aby mi řekly to, co má zaznít. Zamíchám je a vytáhnu jednu nebo dvě karty a přemýšlím, co mi říkají a jaký příběh z karet by mě mohl podpořit v mé životní cestě. Snažím se ho zapojit do svého života a cítím, že mi tato podpora pomáhá dobít baterky. Takto pracuji i s výkladovými kartami i pro klienty, kteří mě osloví. Jinak ke kartám pro pečující jsme také napsali návod, kde radíme další inspirativní možnosti, jak je používat. 

JAKÉ ZKUŠENOSTI MÁŠ S PÉČÍ?

Už jsem se zmínila, že jsem matka tří dětí s jinakostí, o které pečuji. Také jsem již 12 let osobní asistent u dětí a dospělých s hendikepem a starých nebo dlouhodobě a chronicky nemocných osob. Hodně se pohybuji v komunitě pečujících rodičů a dětí s PAS. Prošla jsem hodně seminářů, sebezkušenostních workshopů a rodičovských skupin lidí na spektru a pečujících rodin. Velmi mě posunula možnost docházet na náhledy na terapeutické setkávání lidí s úzkostí a depresemi u úžasné bytosti, psychoterapeutky Mgr. Lucie Šmahelové. A mnoho dalšího jsem pro osobnostní růst podstoupila. 

CHTĚLA BYS ŘÍCT NĚCO K NĚKTERÉ KARTĚ?

Velmi se mi líbí karty s obrazy Lucie Němcové, která je na spektru autismu. Její kresby si krásně sedly s textem a doplnily ho. Nebo text doplňuje obrázek? Lucie má autismus s mentálním postižením. Obrazy k textům na kartách vybrala za pomoci maminky. Názvy jejích kreseb podtrhly často neuvěřitelným způsobem myšlenku v textu. Luciiny obrazy doplňují 24 karet. Také nás požádala, aby její obraz na kartě byl vždy obrazem, a ne třeba jen pozadím. Na další karty pak Dáša vybrala ilustrační pozadí a spolu jsme řešily, zda ladí s obsahem.

MÁŠ NĚJAKOU OBLÍBENOU KARTU? 

To je těžká otázka… Vlastně každá karta má pro mě kouzlo a cítím její podporující inspiraci. Asi od začátku miluju “Kartu, co hledá své jméno”. Je o poznávání sama sebe a vnímání toho, co nás přišly naučit naše děti a co my máme pochopit ve svém životě. Pro mě jsou mé děti největší učitelé a tím, že mi přišly do života, mně pomohly pochopit a přijmout sama sebe a mou životní cestu. Jindy to učím zase já je. Jsme si vzájemně průvodci. 

NĚKTERÉ AFIRMAČNÍ KARTY MOHOU NĚKOMU PŘIPADAT JAKO „EZOKECY“. MŮŽE TO TAK BÝT? CO SI O POJMU „EZOKRAVINY“ MYSLÍŠ? NA CO SI LIDÉ MAJÍ DÁT POZOR?

Nedokážu zhodnotit, co pro koho může znamenat ezokravina. Já se snažím navnímat vždy sama sebe a pozorovat své pocity a záleží na mně, co si z toho chci vzít do svého života a co cítím, že mi může pomoct. Někomu vytáhnutá karta vyloudí na tváři úsměv, nebo najde v sobě hřejivý pocit, a to je přesně to, kvůli čemu tyto karty vznikly. Pro mě ezokravina může být i příběh o Červené karkulce nebo Televizní noviny. Neberme vše v životě tak doslova a vážně. Vraťme se k lehkosti a trochu k dětské hře, to nám může pomoci tu nálož péče unést co nejlépe. Není to patent na bytí.

Z ČEHO JSTE ČERPALY INSPIRACE KE KARTÁM? 

Za sebe musím říct, že mám pocit, že vše už bylo na světě řečeno, takže jsou to texty, které jsem někdy někde slyšela, četla nebo mi ta myšlenka pomohla se v životě postavit zpátky na nohy. Musím přiznat, že těch pádů na držtičku mám požehnaně za sebou a možná i další před sebou. Ale už vím, jak rychle se oklepat a jít dál. Dáša Holá dokáže mým myšlenkám a tomu všemu dát formu a dojet mé myšlenky tak, aby dávaly smysl i ostatním. Chci ještě zmínit, že nejsem autorka všech textů. Hodně myšlenek je i Dáši. Já jsem na první dobrou dala 21 karet. Pak jsme jako dvě maminky jiných dětí spolu mnoho hodin mluvily online o tom, která myšlenka je důležitá a jak na mě působí, a pak z toho Dáša sestavila text, aby zachytil přesně téma pečujícího, a tak vznikaly i další krátké texty na nové karty. Diskutovaly jsme, jak jsme co prožívaly, co nám s dětmi pomáhalo, co nám samotným díky jejich výchově docházelo, jak se měnily naše vzorce myšlení a chování při péče o ně i o sebe… A to vše se pak objevilo v textech na kartách. Obě máme zkušenosti rovněž z péče o další lidi, takže i to se tam promítlo. I to, že jsme obě vyhoření zažily, navíc jsme ženy s vysokou citlivostí a prošly jsme si od dětství traumaty. Snažily jsme se spolu najít prevenci vyhoření, jak si můžeme hravým způsobem říci o své hranice, o pomoc, o podporu i my samotné. Chceme předat poselství, že nelze pečovat o druhého, když zapomeneme na sebe. Když už bylo karet přes 40, tak jsme požádaly tři psycholožky o supervizi, zda jsme neopomněly nějaké téma, které pečující řeší. Dáša pak podle připomínek dopsala některé texty, pinkla je na supervizi mně a tak pořád dokola, dokud jich nebylo 47 a pocítily jsme spokojenost, že jsme všechna témata pokryly.

TOBĚ SAMOTNÉ JAKO MATCE TŘÍ NEURODIVERGENTNÍCH DĚTÍ POMÁHAJÍ NĚJAKÉ KARTY? JAKÉ DALŠÍ METODY SEBELÉČENÍ TI POMÁHAJÍ?

Ano, myslím si, že vše, co je v textech těchto karet, mi pomáhá v mém životě. Dobíjí mi to baterky. Navíc jak už jsem povídala, chodím se otužovat do rybníka, chodím do přírody, vracím se k hravosti, občas na to se…. Vše co tu v těch kartách je, praktikuji ve svém životě a pomáhá mi to být v něm spokojená a být tu i pro lidi ve svém okolí jako podpora v jejich bytí, a hlavně pro své úžasné děti, které úplně nezapadají do norem – přesto, nebo právě proto mě naučily pochopit samu sebe a mít se ráda. A to si přeji, aby se podařilo i skrze afirmační karty dalším pečujícím.

LIDÉ SI K NOVÉMU ROKU DÁVAJÍ PŘEDSEVZETÍ, ABY UŽ BĚHEM LEDNA MĚLI ZE SEBE ŠPATNÝ POCIT, PROTOŽE V NICH SELŽOU. TY SI DÁVÁŠ PŘEDSEVZETÍ?

Předsevzetí mi nikdy nefungovala ani dva dny, protože je to vyvíjení tlaku sám na sebe a lámeme se do něčeho, kde nechceme být. Fungují mi rozhodnutí založená na tom, co již ve svém životě  nechci, ale určitě nejsou spojená s novým rokem, ale se sebeláskou a duševní hygienou. Není potřeba na sebe vyvíjet tlak, ale vnímat sama sebe a měnit věci tak, aby mi bylo dobře. Krok po kroku pomalu měnit svůj vnitřní svět a tím se automaticky mění i ten svět kolem nás. U duševní hygieny rychle cítím zlepšení, přesto i já jsem věčný začátečník a lenoch (smích), takže když je mi líp, tak polevím, ale tělo a duše mě za chvilku upozorní, že takhle teda ne, tak se k psychohygieně vracím a vždy se mi uleví. Afirmační karty mohou nám všem „lenochům“ v pravidelné aplikaci duševní hygieny napomoci. A to bych našim kartám přála, aby takto pomáhaly.
_______________________

rozhovor vedl Josef V. / foto a grafika ATYP magazín

Milí přátelé a čtenáři, až do Tří králů zůstává 20% sleva na půlroční a roční předplatné on-line ATYP magazínu s kódem predplatne23.
Rovněž na vše v e-shopu ATYPpress.cz s kódem vanoce22 je sleva 15 % (Karty pro pečující, ATYP Speciál 2, domalovánky Slavní autisté aj.).

Práce na tomto textu je placena z grantu Ministerstva zdravotnictví ČR. Text vznikl také s finanční podporou hlavního města Prahy.Mám vtíravé myšlenky 4

 

Facebook
Twitter
Pinterest
LinkedIn
WhatsApp
Email

Přihlášení