Téměř padesát rodičů se sešlo minulý týden na podporu Aplikované behaviorální analýzy (ABA), kterou se dnes má zabývat Senát. Téměř všichni ABA terapii znali osobně a praktikují ji u svého dítěte. Stálo je to však už mnoho peněz, protože musí jezdit na semináře a za behaviorálními analytiky do zahraničí nebo platí vysoké částky za české terapeuty. Bude tomu tak i nadále? Nebo dnes Senát rodičům pomůže a podpoří jejich přání zavedení nelékařského zdravotnického povolání behaviorální analytik i v naší zemi?
Rodiče autistických dětí žádají, aby se hlasovalo pro původní znění novely zákona č. 96/2014 Sb. – senátní tisk č. 119. Umožní se tím zavedení povolání behaviorální analytik, asistent behaviorálního analytika a behaviorální technik. Pomohlo by to rodičům, učitelům, asistentům a dalším v práci s autistickými i jinými dětmi. Ne všichni mají na to, aby si mohli dovolit ABA studovat sami či jezdit do zahraničí za certifikovanými ABA terapeuty. Jan Zajíc, hlavní koordinátor rodičovské podpory ABA intervence, navíc připomněl, že díky ABA ubude autistů v ústavech a stát tak významně ušetří za nákladnou ústavní péči.
„ABA je princip přístupu k dětem, které mají problém s běžným vnímáním učení se komunikaci a sociální interakci. Je to princip, kterým lze učit jakékoliv dítě. Samozřejmě prioritně je vhodný pro děti s nejtěžší formou mentálního vývoje. My sami s naším 5-letým synem ABA terapii praktikujeme. Abychom ji dělali správně, tak nás to stojí velké peníze. Dlouhou dobu jsme to praktikovali podle zahraniční literatury, ale to nestačí, abychom ji dělali správně. Jezdíme tedy za certifikovanou behaviorální analytičkou na Slovensko. Je to pro nás velmi finančně i časově náročné, proto jsem tu, abych podpořil dostupnost ABA terapie pro většinu dětí v ČR,“ říká otec malého autisty Zdeněk Brož.
Mladá dívka Anna Kvasničková přišla rodiče podpořit, protože má bratra s vysokofunkčním autismem. „Mamka má velké potíže sehnat hlídání pro bratra. Je samoživitelka, potřebovala by, aby v době, kdy je odpoledne v práci, se mu někdo odborně věnoval a to v této zemi není možné. Chceme, aby se principy ABA naučili asistenti a pedagogové a také my v rodině, abychom brášku mohli lépe rozvíjet.“
Olga z Ruska žijící v Praze zná osobně ABA terapii a používá ji pro svého syna. „Když se s ABA začíná včas, tak jsou u dětí větší výsledky, zlepší jim to do budoucna život. Někteří jsou pak i schopni pracovat, takže nejsou závislí na státu. My chodíme do ABA centra v Praze, které otevřela Katrin Telin. Spolupracujeme s ní už sedm let. Chodili jsme dlouhá léta každý den na tři hodiny.“ Na otázku, kolik je to již stálo, odpovídá, že to nemůže ani spočítat. „Je to pro naše dítě, musíme mu pomoci, když to jde. Ze začátku jsme začínali na deseti minutách, on vůbec nevydržel. Za měsíc už jsme chodili na půl hodiny. Za dva roky jsme už byli na těch třech hodinách denně. Dnes je skoro samostatný 11-letý chlapec. Dojde si něco koupit, umí si připravit jídlo, zvládá hygienu. Dnes už je ve středně funkčním pásmu pouze kvůli komunikaci, na které pracujeme, aby uměl vysvětlit, co přesně chce.“ Maminka Olga si je jistá, že bez ABA terapie by byl její syn pouze ve svém světě. Na otázku, zda jí připadá ABA direktivní, odpovídá rozhodně, že ne. „Asi záleží na ABA behaviorálním analytikovi. Když správně používá zásady, tak nemůže být direktivní. Já sama jsem začala nedávno aplikovanou behaviorální analýzu studovat. Když už jsem vydala tolik peněz, tak chci, abych ABA znala lépe. Každý rodič chce svému dítěti pomáhat co nejvíce.“
Hana Lupačová přijela z Brna a oslovila před Senátem asi patnáct senátorů. Někteří řekli, že ABA podpoří, jiní, že se rozhodnou až podle diskuze v plénu. Hana je aktivní maminkou, která se intervenci ABA naučila sama z anglické literatury. Poté chodila na přípravný 40hodinový kurz pro behaviorální techniky na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde se učí základy ABA v rámci celoživotního vzdělávání. Navíc navštěvovala semináře slovenských certifikovaných ABA analytiček Ivany Trellové a Zuzany Maštenové. „Mám téměř 5-letého syna s autismem. Na začátku jsem si program sestavila sama. Potom jsem díky MU získala přístup k supervizorce z Ameriky, která nám testování udělala a od té doby jdeme podle výsledků z tohoto testování. A je to mnohem účinnější. Změny jsou velké. Velmi se zlepšil v komunikaci a učí se pojmenovat i to, co je mu nepříjemné. Díky tomu přestal kousat děti ve školce. Rozvíjíme jeho komunikaci s bratrem i s dalšími vrstevníky.“
„Při osobním setkávání se senátory jsme se snažili je seznámit s tematikou ABA intervence a zorientovat je v problematice. Přeci jen se toho na ně valí mnoho, materiálů na projednání je hromada, takže se domníváme, že když to k nim přijde z první ruky od rodičů, tak to je to, co je důležité. Když za nimi přijde rodič, ten, který má autismus doma, který to řeší, tak si myslím, že to senátorům hodně napoví. Navíc dnes tu předáváme přímo do ruky senátorům materiál s dalšími rodiči,“ sděluje médiím hlavní koordinátor rodičovské podpory ABA intervence Jan Zajíc. Je otcem 5leté Julinky s těžkou formou autismu, která zatím neumí mluvit a rozumí jen málo, ale ABA intervencí už umí o některé věci požádat. Před Senátem spolu s dalšími rodiči rozdávali otevřený dopis a zahraniční analýzu celoživotních státních úspor na jedince s autismem při implementaci ABA v raném dětství. Jan Zajíc také napsal za Julinku dopis, který byl dnes předáván před Senátem procházejícím senátorkám a senátorům. Věří, že díky ABA terapii Julinka jednou poděkuje senátorům sama.
Otec malého autisty mluví o ABA terapii se senátorem.Před Senát přišla rodiče podpořit i certifikovaná behaviorální analytička Dita Chapman, se kterou si budete moci brzy přečíst rozhovor.
K ABA terapii si můžete přečíst osobní zkušenosti Hany Lupáčové „Aba terapie u nás doma„.
__________________________________
text a foto Dagmar Edith Holá
