V současné době probíhá epidemie autismu. Každý rok je touto nemocí nakaženo víc a víc lidí. Čím to je? Jak se dá nakazit a co může pomoci? Na to vám odpoví Matěj, který je sám na spektru autismu.
Jak jsem se nakazil
Tím si nejsem tak docela jistý. Je řada způsobů, jakými se ze zdravého dítěte může stát autista. Skoro neuplyne den, aby se na internetu neobjevil nějaký nový způsob, jakým se toto zákeřné onemocnění šíří. Samozřejmě ne všechno, co se píše na internetu, je pravda. Jsem si například jistý, že se autismus nešíří dědičně. Takové vysvětlení totiž nedává žádný smysl. Pokud nejste schopni lásky a empatie, tak k čemu by vám byly děti?
Já osobně jsem se pravděpodobně nakazil hned třemi způsoby najednou. V dětství jsem byl pravidelně očkovaný, kromě toho jsem ale také pil mléko a sledoval Prasátko Peppu. Pokud jste se teď vyděsili a ptáte se sami sebe: „Počkat i já jsem v dětství pil mléko, byl očkovaný nebo sledoval Prasátko Peppu. Znamená to, že jsem se také nakazil?“ Odpověď zní nejspíš ano. Možná nejste „čistokrevný“ autista jako já, ale nepochybně to na vás stopy zanechalo. Koneckonců všichni jsme tak trochu autisté.
Jak poznáte autistu
Teď vás asi napadá: „Ale jak v tom případě poznám „čistokrevného“ autistu?“ Je to velmi snadné. Jsme si totiž velmi podobní nejenom vzhledově, ale i tím, jak se chováme, a díky tomu je extrémně snadné nás rozeznat. Nikdo z nás např. nesleduje komedie. Ne, protože by nám to někdo zakazoval, ale pokud nemáte smysl pro humor, je to dost o ničem.
Není ale třeba propadat panice. Naštěstí existují různé poměrně úspěšné léčebné postupy, jak autismus vyléčit. Bohužel na mě nezabírá žádný. Kombinace očkování, mléka a Prasátka Peppy si vybrala svou daň. Ani tolik úspěšně pití Sava mi nepomohlo. Nezbývá mi tedy než se smířit s faktem, že už autismus budu mít nadosmrti.
Myslím, že to pro mě nebude až tak těžké. Sice mi ostatní lidé často nadávají a smějí se mi, ale kvůli autismu jsem přišel o schopnost prožívat emoce, takže mi to nevadí.
________________
text Matěj K.
(Vzhledem k velké stigmatizaci lidí na autistickém spektru, neuvádíme příjmení u těch, kteří si přejí zůstat v anonymitě.)
