Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil.

Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil.

Ivona je třiatřicetiletá žena se středně funkčním Aspergerovým syndromem, o které jste se mohli něco dozvědět před sedmi lety v článku na Novinkách. I přes IQ, které se pohybuje okolo 130, měla vždy problémy ve škole, hlavně kvůli diagnózám dys charakteru. Trpí tupozrakostí, šilhavostí a dalšími problémy. Má chromozomální aberaci X chromozomu, což u ní způsobuje androgynní vzhled. Zajímají ji některé sporty a čtení knih z lékařského a právnického prostředí.

V kolika letech jsi dostala diagnózu PAS?

V 19,5 letech v roce 2007.

Jak to, že až tak pozdě vzhledem k tomu, že máš problémy s integrací do běžného života a kvůli ostatním handicapům jsi nejspíše hodně chodila k lékařům?

No, chodila jsem k psycholožce a neuroložce, ale diagnózu Aspergerův syndrom v té době asi neznali. Tehdy jsem dostala diagnózu lehká mozková dysfunkce místo AS. To jsem chodila do 5. třídy (rok 1999).

Ale existovala diagnóza autismus. Proč si myslíš, že to nepoznali? Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil. 1

Asi se nevzdělávali a stáli na jednom místě, i když, jak jsme s mamkou později zjistily, to už jsem měla diagnózu Aspergerův syndrom (dále jen AS) z Prahy v roce 2007, tak psycholog i neurolog, ke kterým jsem chodila, byli odborníci na PAS. Ale nejspíš tomu nerozuměli.

Ty jsi studovala i vysokou školu, ale nedokončila jsi ji jen kvůli jednomu předmětu. Jak to bylo?

Studovala jsem Ostravskou univerzitu, přírodovědeckou fakultu, katedru Informatiky a počítačů, obor Informatika a výpočetní technika – Aplikovaná informatika. Ve druhém ročníku jsme měli předmět Algoritmy a principy počítačové grafiky a během semestru na cvičeních jsme ty modely programovali v programovacím jazyce C++, to mi šlo. Zápočet byl naprogramovat nějaký model v C++ v eclipse, to jsem naprogramovala a úspěšně obhájila svůj projekt. Ale pak přišla písemná zkouška, kde jsme měli profesora, kterého jsme měli během semestru na přednášky, a ten chtěl ty prostorové 3D modely ručně nakreslit na papír a ty mi moc nešly, tak mě vyhodil od zkoušky. Šla jsem ještě na opravný termín, ale bylo to opět ručně na papír jako při 1. termínu. Zase mi to nešlo prostorově nakreslit, tak mě opět vyhodil ze zkoušky. Další termín vypsaný v tom zimním semestru nebyl, zbývalo až za rok znovu opakovat celý předmět. Já si ho další rok ve třeťáku v zimním semestru ještě nezapsala, protože jsem chodila na doučování k jednomu cvičícímu na grafiku asi půl roku. Snažil se mi pomoct, ale moc to nešlo. Pak jsem na konci třeťáku požádala o prodloužení studia o rok, abych si mohla znovu zapsat grafiku. Ve čtvrťáku jsem si ji zase v zimním semestru zapsala. Byl stejný přednášející, cvičící byl jiný. Zápočet byl zase projekt v tom C++, zase jsem zápočet udělala, zkouška byla opět na papír ručně modely nakreslit, zase mi to nešlo, tak mě vyhodil a druhý pokus už mi nedal, že by to bylo zbytečný, když mi to nejde. Psali jsme děkance, jestli by ta zkouška nešla modifikovat, protože mám nejen Aspergerův syndrom, ale hlavně šilhavost, tupozrakost, dyspraxii – poruchu jemné motoriky a grafomotoriky, která mi brání v prostorovém vidění a kreslení na papír. Děkanka napsala, že to nejde, že ten předmět musím zvládnout jako ostatní zdraví spolužáci. Tak jsem pak požádala o ukončení studia během letního semestru, abych měla alespoň papír s ukončenými předměty, kromě toho jednoho.

K aplikované informatice ale přece není potřeba kresby. Nebylo to někde už v požadavcích při přijetí, abys uměla kreslit? Nezdá se mi to jako férový postup.

Nebylo to v požadavcích. Do povinných předmětů mezi samé matematické, informatické a technické předměty dali jeden takový grafický. Když jsem se dívala do studijních plánů jiných informatických oborů jiných univerzit, tak to některé mají také. Třeba Báňská má na informatice jeden takový dokonce se stejným názvem a Olomouc taky. Spíš by ta zkouška měla být na PC, a ne ručně kreslit prostorové modely. V požadavcích nic o umění kreslit nebylo. Když jsem se hlásila na ten obor, tak jsem se dívala do studijního plánu svého oboru, nemohla jsem tušit, že ty algoritmy a principy PC grafiky bude zkouška kreslení na papír.

O jakém roce vlastně mluvíme?

Ukončila jsem univerzitu v roce 2012.

(pozn. red.:  K této situaci se již vyjádřili odborníci pro studenty se specifickými potřebami z Centra Pyramida při Ostravské univerzitě v rozhovoru pro ATYP Speciál a online magazín ATYP: P. Figala: „Bylo mi to líto, ale problém byl v tom, že se podmínky pro splnění daného předmětu nedaly více modifikovat. Pokud nejdou modifikovat podmínky a nejde třeba předmět v rámci studovaného programu nahradit jiným, pak se nedá nic dělat. Někdy řešíme u studenta změnu programu za jiný, vhodnější ke studiu. Kde skladba předmětů je podobná, ale je větší šance, aby uspěl. Někdy u studenta s PAS je ale tato změna těžká. Snažíme se, aby nás uchazeč kontaktoval před podáním přihlášky, abychom mohli společně probrat vše důležité v rámci zvoleného studijního programu.“)

V čem ti naopak pomohli jako studentce se specifickými potřebami?

Při studiu mi hodně pomáhala koordinátorka pro studenty se specifickými potřebami spolu s Pyramidou. Občas dělala prostředníka, kdy promluvila s učiteli, když nechápali, co přesně potřebuji za pomoc. Třeba mi pomohla zařídit, abych angličtinu absolvovala se studenty s SPU, kde se hodnotilo jen to, co člověk stihnul. Nebo mi domluvila hodnou češtinářku, abych s ní mohla konzultovat gramatiku a formu práce. Také mi velmi pomáhalo, že jsem měla více času na písemne zápočty a zkoušky.

Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil. 2
Foto Márty Janča na 2. Autistické konferenci.

Odešla jsem z programu podporovaného zaměstnávání

Co jsi dělala po dokončení školy?

V roce 2013 jsem byla půl roku na stáži jako programátor v Ostravě, v roce 2014 jsem pracovala jako distributor skladu pro Paspartu, v roce 2015 jsem pracovala z domu pro IT firmu na Slovensku jako SW tester, v roce 2016 jsem pracovala pro Specialisterne v Rakousku z domu jako posuzovatel písma ze 16. – 19. století, ale zaměstnavatel byla ta stejná slovenská firma jako předtím, ještě od roku 2016 do poloviny roku 2018 jsem dělala z domu webmastera.

Ta stáž v Ostravě byla neplacená? A dostala ses na ni díky škole?

Přesně tak. Byla neplacená, dostávali jsme jen stravenky.

Všechny práce odpovídají tomu, co umíš. Zarazil mě ten sklad. Jak ses dostala k práci ve skladu pro Paspartu?

Přes Nautis.

Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil. 3

Do nakladatelství Pasparta jsem kdysi chodil na kurz počítačové grafiky.

Já studovala informatiku, takže jsem předmět počítačová grafika měla ve škole. Ale já nejsem grafik, takže jsem se po škole vzdělávala dál v oblasti testování, sítí, databází SQL na pokročilé úrovni, abych se mohla později uplatnit v praxi.

Co bylo náplní práce? A kde ten sklad byl?

Sklad byl v Bohnicích. Byly tam knížky o autismu, jako třeba Aspergerův syndrom od Attwooda. Náplň práce byla manuální. A nešlo mi to. Tak mě pak vyhodili.

Vyhodili tě? Předpokládám, že to bylo zaměstnání v rámci služby Nautis podporované zaměstnávání.

V roce 2014 jsem byla v podporovaném bydlení od Nautisu. Tím, že jsem se musela přestěhovat z Havířova do Prahy, tak jsem neměla žádnou práci, tak mi Nautis nabídl, že můžu dělat distributora skladu pro Paspartu ve skladu v Bohnicích. Jenže než jsem nastoupila, tak mi pan ředitel říkal, že budu jen připravovat objednávky, že je nemusím balit, že na to mají klienty. Věděl, že mám špatnou jemnou motoriku. Ale když jsem nastoupila, tak vše bylo jinak, musela jsem dělat i to balení, které mi nešlo, protože ti klienti, kteří to měli dělat, to taky neuměli, byli to autisté s těžkými formami autismu. Po mně to museli vždy zdraví zaměstnanci té chráněné dílny přebalovat, protože by se to rozpadalo. Po 5 měsících jsem dostala výpověď s tím, že nezvládám balit. Také po mně chtěli řidičák, abych si knížky sama dovezla z Truhlářky do skladu. Jenže já mám šilhavost a tupozrakost a blbě koordinuji pohyb, tak nesplňuji zrakovou ostrost a zorné pole pro získání řidičáku. Navíc autisté dle zákona nesmí mít řidičák. Tak jsem musela obtěžovat řidiče Nautisu, aby mi ty knížky další den přivezl. Nakonec dali prý místo mne nějakého zručného Aspergera, který má řidičák.

To ti přijde v pořádku?

Nepřijde. Myslím, že v Nautis moc nerozumí AS, co se týče zaměstnávání lidí s AS, ale KBT terapeuti jsou skvělí. Moje pracovní konzultantka mi opakovaně při hledání nové práce doporučovala samé nevhodné práce a když jsem odmítla, tak mi důrazně řekla, že mi našla práci a já ji schválně odmítám. Taky mě vedoucí podporovaného zaměstnávání poslal 2x na pohovor do SAPu, i když jsem říkala, že neumím anglicky, protože jsem dysortografik. Vedoucí v Nautis to vůbec nechápal, jak mi můžou dělat problémy jazyky, že anglicky se umí naučit každý. I když jsem chodila 5 let na soukromé lekce AJ, tak zlepšení žádné. Samozřejmě, že mě nevzali kvůli špatnému používání gramatiky. Hlavně že robota jsem poskládala i naprogramovala, ale důležitější byl pro SAP anglický jazyk a komunikace. To ale v Nautis vědí, protože je to jejich společný program se SAPem. Nechápu, k čemu dávali na pohovor robota, když pro tu práci bylo podstatné něco jiného.

Tak jsem odešla z programu podporovaného zaměstnávání a hledala si práci sama. Nakonec jsem se vrátila domů za mámou do Havířova, protože mi skončilo po roce podporované bydlení. Nejezdím s Nautis ani na pobyty, nepomohli mi tam.

Pak jsem našla práci z domu na testování SW pro Slováky, měli několik projektů.

Jak vypadá práce SW testera?

To je během vývoje. Testují se různé funkcionality. Definici SW testera najdeš na internetu. Ono se to blbě popisuje, protože to zasahuje do více oblasti IT. Jsou to databáze, trochu sítě, algoritmy, a tak. A trochu test analýzy. Spadá to do IT.

Jaké to bylo, když jsi posuzovala to písmo?

Bylo to dobré. Prostě překlad ručně psaného německého písma do digitální podoby.

Když jsi pak dělala webmastera, jaké to bylo? O jaké stránky ses starala?

O dynamické. Jsou napsané v PHP a javascriptu. Občas jsem musela zasáhnout do zdrojáku a upravit ho. Nebyly to jednoduché stránky. Byly to firemní stránky, kde bylo pořád třeba zálohovat databázi přes MySQL. Ještě jsem se starala o problémy, když něco nešlo. Taková správa webu. A také o to, aby se ty stránky dostaly do vyhledávačů.

Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil. 4

Kde pracuješ v současné době?

Jako SW tester pracuji u klienta v Jinonicích. Zaměstnává mě firma, která sídlí na Pankráci. My tomu říkáme SW tester, ale jinak se ta profese nazývá Quality Assurance engineer. Vymýšlí možnosti, jak něco otestovat. Testuje, co by měl systém dělat a jestli to dělá. Takzvané chování aplikace. Jestli to odpovídá vše tomu, jak to chtěl zákazník. Hotovou aplikaci si pak zkouší zákazník. Ale nejdřív my před nasazením do provozu. Všechny chyby se zapisují a předávají programátorům a oni je pak opraví. Ještě jsou API testy. To jsou webové služby, ale to je jen u informačních systémů a webových aplikací. U desktopových aplikací se takové testy nedělají. Jinak unit testy dělá programátor, hned po napsání nějaké části kódu. Tím si ověří správnost kódu. Jako že mu to proběhne. Kromě toho mám ještě druhou práci jako SW tester v jiné IT firmě, děláme tam pro právníky.

Jak ses k té práci dostala?

Přes běžný trh práce. Není to místo pro OZP.

Takže sis to sama vyhledala a šla jsi na pohovor?

Jasně, osobní a pak technický pohovor, kde jsem měla prokázat IT znalosti.

Musela jsem se hrabat v kódu, v registrech systému, událostech, lozích a hledat chybu. A pak ji nasimulovat znovu, abych potvrdila, že to je skutečně ta chyba. A pak napsat k tomu analýzu pro programátora.

Vyhovuje ti ta práce? Nebo uvažuješ o tom, že bys šla dělat něco jiného?

Práce mi zatím vyhovuje. Uvažuji o tom, že ještě půjdu studovat astrofyziku. Je to můj speciální zájem. Ale to až někdy v budoucnu. Chtěla bych být astronom. Ale nevím, jestli se mi podaří to vystudovat. Při práci by to bylo asi náročné. Dálkové studium je náročnější než denní. Obdivuji letecké inženýry.

Zajímáš se o vesmír, hvězdy a podobně?

Ano, o černé díry a všechno kolem toho. Baví mě astronomie, matematika, jaderná fyzika, chemie a trestní právo.

Trestní právo taky? Chtěla bys studovat práva?

Chtěla, ale asi by mne pak nikdo nezaměstnal, když mám oficiální diagnózu. Nevím, nakolik je to reálné, být právník s Aspergerovým syndromem.

Právníci jsou většinou lidé, kteří chtějí bojovat za spravedlnost. To mnoho autistů také, takže mezi právníky, ale i třeba policisty budou lidé s AS nebo VFA zastoupeni. Navíc v Přicházíme v míru, pořadu Michala Roškaňuka z organizace sebeobhájců Adventor, vystoupila právnička, která má autismus. Nebo ty si myslíš, že to nejde, aby autista byl právníkem?

Právě nevím, jen vím, že forenzní psycholog být nemůžu, že tam lidi s žádnou diagnózou neberou. To mi říkal bývalý policista. Ono se na magisterském studiu studuje celkové právo, z každého něco, a až pak v praxi si člověk vybere specializaci. Pokud chce být advokát, tak se jako koncipient připravuje u nějakého soudu na rigorózní zkoušky a má přiděleného právníka, který ho vede po dobu tří let. Pokud chce být jen právník, tak stačí magisterský titul. A většinou jsou na úřadě.

Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil. 5

A jak ti jdou pracovní pohovory? Říkáš jim o svých diagnózách?

Pohovory mi jdou po odborné stránce, že projdu testy, ale osobní moc ne. Já mám diagnózu v životopise.

Proč ji tam máš?

Aby zaměstnavatel věděl o mé diagnóze, kvůli invalidnímu důchodu.

A nebojíš se právě, že to pro tebe bude stigma? Že tě okamžitě vyloučí, když to uvidí? Nebo tě naoko pozve na pohovor, ale dopředu už tě zaškatulkoval, protože neví nic o tvých diagnózách? To se právě stává…

Já tam mám uvedeno jen AS, ostatní diagnózy ne. Určitě je to stigma, ale bylo mi doporučeno Aspergerův syndrom do životopisu uvádět i od pracovního konzultanta z APLA (dnes Nautis), když jsem byla v projektu podporovaného zaměstnávání.

A snažíš se jim nějak vysvětlit, co to je a co to pro tebe a pro ně může znamenat?

Někdy jo a někdy ne. Vysvětluji, co to pro mě znamená jen v případě, když se personalista zeptá, jestli mám nějaké zvláštní požadavky na práci, jinak ne.

Jaká je taková jejich běžná reakce?

Většinou říkají, že záleží na domluvě mezi mnou a zaměstnavatelem po nástupu do práce. U mě jde o zkrácený úvazek nebo o srozumitelné zadání úkolů v písemné formě. Také o více času na zadaný úkol.

Dělá ti ještě něco v práci problémy?

Rozhodně ústní zadání. Musí být písemné.

Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil. 6
Screen z dokumentu Fenomén autismus – v práci.

Mé poruchy učení se braly, jako že jsem debil

Četla jsem o tobě článek, kde se psalo, že si ani nenakrájíš chleba, nebo sama nezvládneš jet metrem. Jak to máš teď?

Já vím, ale to se psalo obecně, jak jsem to měla během života. Chleba už si několik let zvládnu nakrájet sama i cestovat metrem, vlakem, autobusem, tramvají, trolejbusem do měst, kde už jsem někdy byla a znám to. Třeba do Prahy, Olomouce, Ostravy, Karviné zvládnu cestovat sama, i po těch městech MHD. Na Slovensko nebo do Brna sama nezajedu, protože tam jsou přestupy a neznám to tam. Vždycky poprvé, někdy i podruhé se mnou někdo musí jet. Většinou to bývá mamka. Jakmile už to mám vžité, tak pak už trefím. Mám špatnou prostorovou orientaci kvůli šilhavosti.

V článku se píše: „Od APLA (dnes Nautis) získala Ivona letos v lednu na rok byt, organizace jí pomohla sehnat i místo v administrativě. Jak vypadá služba podporovaného bydlení pro člověka, který si tehdy ještě neuměl ukrojit sám chleba?

V nájmu je zahrnuta i služba asistenta. Já jsem měla asi smůlu, protože za celou dobu přišel pětkrát. Takže jsem místo vaření s asistentem vařila s mámou po telefonu, neboť jsem měla třeba vše vytažené z mrazáku a on nepřišel. Máma si pak udělala neomezený tarif, protože jsme protelefonovaly mnoho hodin. Každou chvíli jsem potřebovala něco poradit.

Podporované bydlení bylo na rok a co jsi dělala pak?

Vrátila jsem se domů k mamce. Když jsem kvůli práci v Praze hledala znovu bydlení v roce 2018 a obrátila se na Nautis, tak mi řekli, že mám zkusit spolubydlení. Tak jsem teda hledala spolubydlení, ale nikdo mě nechtěl, odmítali mě. Tak jsem chvíli bydlela po hotelech, pak na ubytovně v Motole, a nakonec jsem našla pronájem garsonky. Ale majitel po 2 letech zvedl nájem a už to bylo na mě moc drahé. Dnes bydlím sama v bytě. Je to nájemní byt v domově s pečovatelskou službou, kde jsem na základě ID, ale jsem tu jen dočasně, mám podanou žádost o státní sociální bydlení.

Zvládáš už žít sama?

Nevyužívám žádnou službu. Mamka mi hodně pomáhá s vařením. Když přijedu od mámy z Havířova, tak si dovezu do mrazáku uvařené jídlo, které mi vydrží na víkendy. V pracovních dnech chodím na obědy. A pak se mnou mamka chodí na úřady, ty nezvládám. Mamka je můj opatrovník.

Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil. 7

Ve zmíněném článku mluvíš o tom, že tě učitelé a spolužáci nesnášeli, nebáli se zacházet do šikanování. Popiš, co ti třeba dělali tzv. empatičtí lidi v rámci socializace.

Mě učitelka i ponižovala před ostatními spolužáky na střední ve třeťáku, kvůli tomu, že mi utekla pozornost, podruhé kvůli špatně napsané slohovce, nečitelnému písmu, za což jsem nemohla, na konci třeťáku kvůli špatné známce na vysvědčení, za což jsem taky nemohla. Nemůžu zato, že dávala samé testy z gramatiky, která mi nešla celé 4 roky, neměla jsem se na čem chytit a pak se na konci roku diví, že mám špatné známky, a ještě mě poníží. Učitelé si o mně mysleli, že jsem zdravá, ale blbá. Byla doba všichni jsme si rovni, žádné dg nejsou, takže mé poruchy učení se braly, jako že jsem debil. Nikdo to nechtěl brát v potaz, že mám nějaký problém. Hodnotili mě jako zdravého.

A spolužáci mně celou zš i sš psychicky i fyzicky šikanovali. Nadávali mi do debilů, dementů, shazovali mi věci z lavice, kradli mi věci ze šatny, kopali mě do nohou během fotbalu na hřišti, vyhazovali mě ze třídy. Když mi nějaké předměty šly dobře, tak asi nepřenesli přes srdce, že jsem lepší než oni, a šli za učiteli, aby mě nechali propadnout, že ty předměty neumím využít v praxi, že oni mě tam nechtějí. Argumentovali taky tím, že mi beztak nadržuje, což nebyla pravda. Měla jsem stejné vzdělávací podmínky jako ostatní. Tehdy ještě nebyla inkluzivní vyhláška. Nakonec jsem kvůli nim dělala komisionálky na konci roku z němčiny, i když jsem měla jedničku, protože jim nešlo vysvětlit, že na to mám. Tak jsem to musela před všemi dokázat. Nakonec jsem tu jedničku i před komisí obhájila, do konce roku pak už byl klid. Ale ve druháku zas měli potřebu řešit moji známku z němčiny, prostě děs. Nakonec učitel na konci druháku odešel ze školy, protože to už psychicky nezvládl, ten tlak ze strany mých spolužáků. Jinak ještě házeli po mně židle, lavice. V tělocviku se mi smáli, protože jsem jim kazila softbal, neuměla jsem se do toho míčku strefit. Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji.

Nijak jste to s mámou neřešily?

Řešily s třídní. Někteří dostali podmínečné vyloučení ze školy, ale tím že je to soukromá škola, tak je nevyhodili. Nakonec došli až k maturitě.

Nezkoušela jsi přejít radši na jinou školu?

Ne, v mém okolí moc středních škol tenkrát nebylo. Chtěla jsem studovat chemickou průmyslovku, ale tím, že požadovali lékařské potvrzení od praktického lékaře, tak by mi to můj praktik na základě mé těžké dyspraxie nepotvrdil. Tak jsem musela studovat školu, kde nechtěli žádné lékařské potvrzení, kterou mi vybrala mamka. Byla to obchodní akademie a vůbec mě to nebavilo.

A ty ses bála dojíždět větší vzdálenost? Když po mně házeli koš a polejvali mě vodou, tak jsem radši utekla pryč, bála jsem se o svůj život. Ty ne?

Nebála, já jsem právě dojížděla na sš až do Karviné a neměla jsem kam přejít. V mém městě byly samé gymply, učiliště, 2 průmyslovky. Na gympl by mně nevzali, protože tenkrát byl průměr pro přijetí 1,5 a já měla trojky, průměr tak kolem 2,00. Stavebku, elektro bych nedodělala, protože tam je technické kreslení a ještě zdravotní potvrzení. Strojařina je též o kreslení a zručnosti. Já jsem kvůli problémům, které jsem měla, neměla moc na výběr.

To máš pravdu, to je škoda. Co ti nejvíc šlo na škole, kromě informatiky?

Chemie, němčina, právo.

Proč jsi nešla na vysokou školu studovat třeba němčinu?

Protože tam je celé studium v němčině a já měla ještě na střední problémy s porozuměním v češtině, chápala jsem jinak zadání, tak jsem se bála, že bych nerozuměla.

Můžeš nám dát konkrétní příklad toho, jak to vypadalo, když jsi něco pochopila jinak?

Třeba u slohovek. Bylo nějaké téma, například komunikace v cizích zemích, a já to pochopila tak, jak se domluvíš v zahraničí. Dostala jsem za to vynadáno od učitele a špatnou známku.

Proč? A co jiného chtěla? Sama to moc nechápu.

Sama nevím, co jiného si pod tím představovala, protože mi jen vynadala, že jsem to téma špatně pochopila, že se to vůbec toho, o čem píšu, netýká, že kde jsem na to přišla, proč jsem se nezeptala, když nevím, o čem to je. Já jsem nedokázala na to reagovat, protože jsem si myslela, že to téma chápu dobře, nevěděla jsem, že ho chápu špatně, ještě jsem neměla dg AS.

A jaké jsi měla vztahy se spolužáky na vysoké? Tam už ti snad nikdo nevyhrožoval smrtí.

Na vysoký to bylo dobrý, v mém ročníku byli samí kluci.

Jak jsi na tom se vztahy? Máš přátele? Kluka?

Mám několik opravdových přátel i virtuálních přátel na sociálních sítích, pak mám pár známých. Kluka nemám.

Jak vnímáš AS? Jako hendikep, nebo jinakost?

Jinakost.

A proč?

Protože AS je o jiném vnímání světa, i když v běžném životě způsobuje určitá omezení, třeba najít si reálné kamarády, práci. Ten mozek prostě funguje jinak než u zdravých lidí.

Autistka Ivona: Vyhrožovali mi zabitím, jestli odmaturuji. Pro ně jsem byla jen debil. 8

Jaké jsou podle tebe výhody a nevýhody Aspergerova syndromu?

To má každý jinak. Výhodou je přesnost, upřímnost, zaměření na detail, zájem o vědu. Nevýhodou je špatná orientace v prostoru a špatná představivost.

Fenomén autismus v práci

Jsi jedna z účinkujících v dokumentu Fenomén autismus – v práci. Jak ses k této spolupráci dostala a jaké to pro tebe bylo účinkovat v dokumentu?

Dostala jsem se k této spolupráci tak, že mi volal Michal Roškaňuk, že budou natáčet dokument o práci a jestli bych v něm nechtěla hrát, tak jsem souhlasila. A v rámci pár dnů mu poslala adresu a kontakt na nadřízeného. A on si už pak sám domluvil souhlas s natáčením, tam kde pracuji. Z natáčení jsem měla nervy, protože jsem nevěděla, jak to bude probíhat, ale nakonec to bylo v pohodě a bylo to zajímavé. Mám z toho dobrý pocit. HR manažerka tlumočila moji bývalou test manažerku a mluvila o mně moc hezky, tak mne to potěšilo a zvedlo mi to sebevědomí. Vzalo mi to trochu soukromí.

Film jsem viděla a přišlo mi, že tvá manažerka z Trask Solutions se k tobě chovala opravdu s respektem a podporuje tě. Mluví o tobě, že jsi člen týmu, kterého tým potřebuje. U ostatních firem mi to přijde jako jejich PR: „zaměstnávám autistu“. Když jsi viděla film jako divák, co jsi viděla ty?

Já jsem to viděla taky tak, že mě má manažerka podporuje a že chápe AS. U ostatních mi to přišlo, stejně jako tobě, že si manažeři udělali dobrou reklamu pro svou firmu.

Co bys vzkázala jiným autistům?

Že jsou úžasní, výjimeční.

A co bys vzkázala neurotypikům?

Aby se snažili pochopit naše problémy, myšlení a neodsuzovali nás za to, jací jsme.

____________________

Rozhovor vedli Aneta Nováková PG dip, Mgr. Šimon Hlinovský a Dagmar Edith Holá / foto Márty Janča, archiv Ivony Sikorové a screeny z dokumentu Fenomén autismus – v práci.

Odkaz na článek na Novinkách

Video Fenomén Autismus – v práci

GDPR a mediální pravidla vydavatele ATYP Press a Nadačního fondu ATYP.

Práce na tomto rozhovoru je hrazena z grantu MHMP, proto není v placené sekci, ale přístupný všem čtenářům.

 

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlášení