Nárůst dětí na autistickém spektru je celosvětově obrovský, proto se Zdravotnická rada Evropské unie usnesla, že diagnózu F84 od 1. ledna 2019 už bude moci získat jen to dítě, na kterém bude autismus na první pohled jasně vidět. Chtějí tak zabránit současnému trendu, který by znamenal, že by v roce 2019 stoupla prevalence na tři procenta. To by znamenalo, že na každých třicet dětí by připadl jeden autista. De facto by byl tedy jeden autista v každé třídě každé základní školy.
(Tento článek je satira pouze pro silné povahy. Je vystavěn na tom, co rodiče autistů jsou nuceni od některých odborníků, lékařů, politiků, pedagogů aj. poslouchat a autisté to žijí:-( Takové názory se objevují často i ve veřejných médiích. Aprílový satirický text vystihuje bolestnou realitu, o které se nemluví. Snůška nehorázností v článku bohužel odráží naši skutečnost. Řada lidí se naopak k těmto názorům nepřiznává, ale prakticky se jimi řídí.)
„Autisté přicházejí čím dál více na svět proto, aby změnili školství, protože frontální nudná výuka, kdy paní učitelka stojí před třídou a 45 minut něco vykládá – a často je pouze o pár lekcí dál než děti – už dnešním žákům nestačí,“ domnívá se pedagog Adam Vašíček. Ten se čím dál více snaží do běžné školy přinést pohled z alternativních škol, kde byl na praxi a po vzoru finských pedagogů se snaží změnit systém zevnitř. „Také to, že autisté nesnáší tlak a slovo ne, znamená, že se učitelé budou muset naučit komunikovat jinak, a to nejen s autistickými žáky. Ale nejsou na to zatím připraveni,“ dodává s úsměvem Vašíček.
Autisty do škol nebrat
Jiného názoru je pedagožka Alena Vránová s třicetiletou praxí: „To nepřichází v úvahu, aby nám děti diktovaly, jak máme s nimi komunikovat. Kam tahle společnost spěje, když naslouchá dětem, které si vymýšlí, lžou a jejich rodiče je k tomu ještě navádí?“ rozčiluje se top učitelka Vránová, která ví, jak nejlépe vychovat děti a stmelit třídní kolektiv, vždyť na to má i certifikát. „Víte, například ten boj proti domácím úkolům považuji za nehorázný. Rodiče jsou líní a nechávají děti jen na počítači nebo na mobilu. To pak dělá z dětí autisty. Všímám si toho, jak děti, které jsou doma hodně na elektronice, jsou jiné. Celý svět je vlivem elektroniky čím dál tím autističtější. Proto je nutné o to více lpět na tradičních přístupech,“ dodává oceněná pedagožka Vránová.
Radikální pedagogické hnutí „Autisty nebrat“, které sdružuje několik desítek pedagogů z celé republiky, jde ještě dál. Autismus je podle něj z 90 či více procent způsoben špatnou a příliš tolerantní výchovou v rodinách. „Nechají děti skákat, třepat rukama, povykovat, vybírat si jídlo a pak se nestačí divit, že neposlouchají a nechtějí spolupracovat. Tak jim pak opatří tu diagnózu, aby zpovykaná děcka měla omluvu a zvláštní zacházení ve školách. Ale proti tomu my protestujeme a žádné ohledy na tyto děti brát nehodláme,“ horlí Ovidius Horáček, mluvčí a výkonný představitel tohoto hnutí v jedné osobě. „A jestli existuje pár skutečných autistů, tak ti samozřejmě nemají v našich základních školách co dělat. Vždyť by to od nich ty naše normální děti ještě odkoukaly. Je to jako epidemie,“ dodává nešťastně.
Autismus musí být vidět, jinak to není autismus
Zeptali jsme se také odborníků a některých organizací, jak se staví k zpřísnění diagnostiky. CzechAutism, organizace s celonárodní působností, je pro zpřísnění diagnostiky. „Vnímáme, že děti s těžkým autismem a jejich rodiče mají skutečně veliké potíže, a volají po tom, že potřebují více péče, která se bohužel rozmělňuje poskytováním péče tzv. vysoce funkčním autistům,“ říká ředitel Mgr. Čeněk Pražský. „Podle mě je vysocefunkční autismus jen synonymem pro lenost zapojit se pořádně do společnosti,“ nešetří rozhořčením ředitel.
„Je to krok zpět, sotva se nám podařilo u mnohých odborníků zředit mýtus, že autismus musí být vidět a týká se jen na pohled ošklivých lidí, tak přijde tohle nařízení,“smutně říká předsedkyně o.p.s. „Neviditelný autismus“ Alžběta Nováková. „Doufáme, že usnesení projde ještě revizí a odborníci po celém světě se proti tomu postaví, ale nevím… lékaři…,“ rozhodí rezignovaně rukama Nováková.
Matky určitých autistů jsou militantní
Zavolali jsme proto předsedovi lékařů, aby nám řekl své stanovisko. „Já už jsem se vyjádřil. Matky určitých autistů jsou militantní matky a velmi angažované. Dnes mohu díky Zdravotnické radě EU doplnit, že jsem měl na mysli právě tento autismus F 84.5, který se nejvíce od roku 2006 diagnostikuje. Ty matky neumí vychovávat a pak si v ordinaci vymáhají jako alibi diagnózu pro své děti. Naprosto souhlasím s mediálně známým Petrem Klusem juniorem. Je to strašné, kam až tyto matky zajdou. Namísto toho, aby vychovávaly, chtějí úlevy ve školách pro svá nevychovaná děcka,“ důrazně říká předseda Jarýsek a je vidět, že by mu zpřísnění diagnostiky přineslo velkou úlevu. „Jediné, co mě štve, že jsem dva roky teď školil posudkáře, aby neviditelný autismus zahrnovali do příspěvku na péči, protože jsem chtěl mít klid od matek těchto dětí a teď zase budu muset školit opačně. A víte, kolik administrativy už lékaři mají!“ zakončil lékař típnutím mobilu náš rozhovor.
Už ne člověk, ale autista/neautista
Velmi početná facebooková skupina „Autisté mají zelenou“ (čítá okolo 300.000 sledujících), která sdružuje především dospělé lidi na spektru a rodiče těchto specifických dětí, kteří pouze nejsou diagnostikovaní, vydala zase prohlášení, že by se mělo používat pro lidi výhradně označení autista a neautista. Podle této velmi aktivní skupiny je autistů ještě mnohem více, než se diagnostikuje. Podle nich by se zpřísněním diagnostiky vše vrátilo do dob, kdy byla práva autistů pošlapávána. Za autistu byl tehdy považován jen ten, kdo měl nejen jasné autistické projevy už na první pohled, ale navíc prokázanou mentální retardaci.
Jak tedy všechno dopadne? Dojde ke zpřísnění kritérií pro diagnostiku autismu? Bude tento záměr spouštěčem rozkolu a bojů v liniích našich pedagogů a psychiatrů celého světa? Sledujte dále ATYP, budeme vás o vývoji pravidelně informovat.
____________________
text Dagmar E. Holá a Hana Brodníčková / foto Pixabay.com / první grafika Aneta Nováková, druhá grafika Naďa Korbářová
