Dopady pandemie COVID-19 v rodinách dětí s autismem jsou velmi negativní a psychiatrů je málo

Dopady pandemie COVID-19 v rodinách dětí s autismem jsou velmi negativní… a psychiatrů je málo

Zatímco nám média ukazují, kolik aktuálně přibývá přímých obětí nemoci covid-19, za dveřmi domovů rodin s dětmi s poruchou autistického spektra přibývá spousta těch, kteří jsou touto celospolečenskou situací ovlivněni také, bohužel se o nich tolik nemluví.

V souvislosti se všemi karanténními opatřeními se aktuálně rodiny dětí s autismem mohou potýkat s ještě větší mírou sociální izolace, duševního stresu a úzkosti než doposud. A aby toho nebylo málo, náročnost péče o dítě s autismem zvyšuje spolu s aktuálními celospolečenskými problémy také napětí v rodině, které se pak může projevit v ještě těžším zvládání aktuální situace.

Protože každé dítě s autismem je jiné, liší se i reakce dětí na aktuální celospolečenskou situaci. „Jakožto průvodci rodin dětí s autismem vnímáme v rodinách například větší míru úzkostí a obav o budoucnost, které se týkají například ztráty zaměstnání či jinak ztížené finanční situace. Obavy o to, kdo se o dítě postará v případě, že já sám onemocním a budu muset dodržet karanténu. Obavy z toho, jak nadále zvládnu náročnou nikdy nekončící péči v případě, kdy z důvodu karantény uzavřou celou sociální službu, nebo se v karanténě ocitne konkrétní pracovník či rodinný příslušník, který mi s péčí o dítě či jinou záležitostí pomáhá,“ vysvětluje sociální pracovnice Mgr. Veronika Lukešová z organizace Mikasa.

Zhoršují se sociální dovednosti a zvyšuje úzkostnost

Karanténní opatření mnoha dětem s autismem vyhovují, protože raději tráví čas ve svém přirozeném, domácím prostředí, třeba i o samotě, a jsou během této doby třeba ještě spokojenější než kdy dříve, protože se nemusejí vyrovnávat s některým z pro ně stresujících faktorů. Už méně se však mluví o tom, jaké to na tuto skupinu může mít negativní dopady z dlouhodobého hlediska v rámci sociálního fungování. „Péťa si sice zvykl na to, že je doma, ale problém je, že už z domu nechce vůbec vycházet. Extrémně se totiž prohloubily všechny jeho strachy a i to, co doposud zvládal (např. chodit na procházky, do obchodu), odmítá. Nyní musí brát antidepresiva, aby mohl nějak normálně fungovat.“ Jakub, otec 12letého Petra.

Dopady pandemie COVID-19 v rodinách dětí s autismem jsou velmi negativní a psychiatrů je málo 1

Narůstá agresivita u dětí

Pak ale existuje mnoho dětí s autismem, které jsou rády aktivní, mají rády své oblíbené činnosti a nerozumí tomu, proč se jim nemohou věnovat. Například kvůli mentálnímu handicapu nemohou situaci porozumět a rodiče jsou tak vystaveni nekončícímu vysvětlování a přetrvávajícím výbuchům vzteku a zvyšující se úzkosti dětí. Tyto děti často špatně snášejí také to, že nemohou do školy. Je tomu tak například z důvodu absence sociálního kontaktu, nevyhovující formy výuky nebo změny původního režimu. To, že děti s autismem nestojí o sociální kontakt s jinými lidmi, bývá často pouze mýtus.

Rodiče jsou na pokraji sil z online výuky při 100% výkonu na home office

Mnoho rodičů se potýká i s dalšími problémy. Například se při online výuce musí plně věnovat dítěti i přesto, že sami pracují formou home office a musí plnit pracovní povinnosti. Vzhledem k tomu, že děti s autismem jsou obvykle náročnější na péči, rodiče si často sáhnou na dno svých sil, a jak je známo, psychický stav rodičů přímo ovlivňuje psychický stav dětí. Rodiče se tak mohou ocitnout v bludném kruhu, ze kterého nevidí cestu ven. Své o tom ví i maminka 7leté Kristýny: Víte, já už začínám být hrozně psychicky a fyzicky unavená. S přestávkami jsem od března 2020 s Kristýnou sama doma, péči o ni a učení s ní (mívá dost úkolů, a ne vše z online výuky pochopí) kombinuji s vlastní prací, které se ale naplno věnovat nemohu a v podstatě mám možnost se jí věnovat jen na úkor spánku, tj. max. 3 až 4 hodiny denně. Ale ošetřovné nemám, protože máme možnost home office, takže se u nás v práci ode mě očekává 100% výkon.“

Vzhledem k tomu, že v rámci celé společnosti navíc aktuálně narůstá výskyt psychických potíží, pro rodiče může být obtížnější se s dítětem dostat k potřebným odborníkům (psychologové, psychiatři). Na řešení problémů tedy zůstávají často úplně sami, a to doslova. Tuto skutečnost komentuje i maminka 8leté dcery: Anetka má zhruba poslední tři týdny velmi úzkostné období, stále se bojí, že bude mít ekzém, nějakou nemoc nebo úraz. Začíná velmi špatně snášet situaci, kdy se nemůže věnovat tomu, co má ráda (zoo, bazén) a nemůže do školy. Často pláče a bohužel tyto emoce u ní vyvolávají záchvaty. Situaci zhoršují ještě dvě věci, a sice velmi negativní a odměřený postoj paní učitelky k dětem, které během online výuky nevěnují učení žádnou pozornost (i půl hodiny paní učitelka dětem přes kameru spílá, vyhrožuje pětkami, a i když se to netýká Anetky, bere to hrozně osobně), a mé problémy v práci, které neumím odfiltrovat, a Anetka ze mne cítí napětí. Bohužel se nám nedaří najít psychologa, možná lépe psychiatra, který by nám mohl pomoci a neodmítl nás z důvodu plné kapacity hned poté, co zvedne telefon, bez vyslechnutí našeho problému.“

Jak vidíme, druhy reakcí na danou situaci se sice různí, ale v mnoha rodinách je už situace opravdu vážná a krizová. „Pokud i vy jako rodiče cítíte, že byste si potřebovali o aktuální situaci popovídat s někým, kdo vás vyslechne, poradí a nasměruje, kontaktujte nás. Rádi vám podáme pomocnou ruku,“ nabízí Mgr. Veronika Lukešová, která má na starosti průvodcovství rodin s dětmi s autismem v organizaci Mikasa.

Mikasa

foto ilustrační Pixabay.com

Průvodcovství rodin s autistickými dětmi. Máte doma dítě s autismem a nevíte si rady? Nebojte se požádat o pomoc. Jsme tu, abychom vás vyslechli, poradili a nasměrovali na správnou cestu.

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email

2 komentáře

  1. Dobrý den. Asi těžko si dokážete představit jak moc je těžké starat se o syna s PAS,ADHD, mentální retardací a dalších onemocnění.Když už má syn 20 let a praktické školy a sociální terapeutické dílny má zavřené!!!!Je to psychicky velice vyčerpávající 😭😭😭.Kort když je na péči jeden člověk.Mám kolikrát obavy zda to zvládnu a zda sama z této situace, která trvá už skoro rok neonemocním já sama,neskončím v nemocnici 😭😭😭.To je ale vládě jedno……

    1. Dobrý den, moc Vám rozumím, mám to hrozně podobné, jen synovi je 18 let…….a je to čím dál horší. A za týden máme jít na operaci…Nedává to….. a já už propadám panice, že ho ani do té nemocnice nedostanu, bojí se i do metra, tmy, lékařů, všeho..dřív se nebál……..strašně vyčerpávající

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlášení