Nezisková organizace Nadační fond ATYP ve spolupráci s ATYP magazínem připravili proinkluzivní a edukativní materiály k Týdnu pro inkluzi, který se koná od 22. – 28. října 2018. jsme také mediálními partnery Týden pro inkluzi. Pokdu se vám náš projekt líbí jakožto celý magazín ATYP, prosíme, že už jen do konce října nám můžete dát hlas v Křišťálové lupě v rubrice zájmové weby. Děkujeme.
Inkluze očima osobností
Během Týdne pro inkluzi budeme na našem Facebooku ATYP magazín sdílet názory osobností na téma „Co specifické děti zrcadlí českému školství“. S žádostí o vyjádření jsme oslovili odborníky, ředitele škol, pedagogy a rodiče. Také vyjde na on-line ATYP magazínu několik článků.
Otázku k našemu projektu „Co zrcadlí specifické děti českému školství?“ nám vnukla slova psycholožky Jany Nováčkové z roku 2016, která jsou na grafickém slajdu níže. „Inkluze mnohem výrazněji poukáže na problémy, které v klasickém systému školství jsou. Nevyčleňovat ty, kteří se v něčem liší, je správná cesta. Ale začleňovat odlišné do systému, který staví na stejnosti, právě nutně ukáže slabiny tohoto systému. Doufám, že to bude impulzem pro změny, které budou ku prospěchu všem dětem. Abychom konečně začali přemýšlet o potřebách dětí.“ Zeptali jsme se i jí, na jaké problémy českého školství už děti s jinakostí poukázaly… Sledujte náš Facebook, její slova zazní v závěru Týdne pro inkluzi. Celý rozhovor, který s psycholožkou Janou Nováčkovou vedla Radka Kvačková si můžete přečíst také na Rodiče vítáni.
Společně ve společném vzdělávání
Tématu inkluze se věnuje také naše nová e-publikace s kartami rad především pro asistenty pedagoga “Společně ve společném vzdělávání“ s podtitulem Jak učitel a asistent pedagoga pomáhají dětem s PAS a ADHD ve společném vzdělávání?.
Je ke stažení zdarma na www.nfatyp.cz/aktuality. Rady ke společnému vzdělávání na 22 slajdech jsou od dorostového psychologa Mgr. Přemysla Mikoláše, který pracuje se specifickými dětmi a také pro pedagogický personál dělá workshopy. Publikace vznikla za supervize mnoha rodičů, asistentů pedagoga a pedagogů, lidí s autismem,… Za spoluprace s Auttalk, s Adventor a finanční pomoci od Nadační fond AVAST.
Co českému školství zrcadlí děti se SVP?
„Myslím, že je to především jeho zkostnatělost a v důsledku toho odtrženost od života. Škola je v českém kontextu spíše institucí, která si klade podmínky, má očekávání, vyžaduje to či ono. Je tu jaksi sama pro sebe, svoji existenci odůvodňuje sama sebou a žáci (i učitelé) jí slouží. Namísto toho by měla být dílnou – laboratoří, která místo kladení si podmínek podmínky vytváří, místo vyžadování nabízí, místo očekávání motivuje. Taková škola má smysl. A právě děti se SVP jsou nám v úvahách o smyslu školy velmi cenným lakmusovým papírkem,“ říká Mgr. Marie Gottfriedová, ředitelka ZŠ Trmice a pokračuje: „Často se v souvislosti s inkluzí mluví o penězích, o školských poradenských zařízeních, o vytváření podpůrných pedagogických profesí, o speciálních pomůckách a o různých druzích podpůrných opatření. Myslím, že inkluze je především věc myšlení. V našich hlavách musíme dojít k přesvědčení, že je to cesta, která se NÁM VŠEM vyplatí. Že je zcela logické (a vlastně nám nic jiného nezbývá) přijmout skutečnost, že jsme odlišní a že je třeba tuto odlišnost přestat vnímat jako překážku, ale jako příležitost, jako obohacení, jako dar.“
Boří vaše děti představy vám rodičům, jak o ně pečovat, jak se k nim vztahovat? Museli jste změnit přístup a pracujete hlavně na sobě? A co pedagogové a jiné pečující osoby o naše děti? „Přítomnost dětí se speciálními potřebami ve školách boří iluzorní představu o tom, že všechny děti mají shodné potřeby pro učení. Individuální vzdělávací potřeby mají všechny děti, jen některé jsou viditelnější než jiné. Odborníci říkají, že způsob, jakým se učíme, je stejně jedinečný jako naše otisky prstů. Restauratér, který by svůj podnik postavil na přesvědčení, že všem lidem chutná výhradně knedlo vepřo zelo, by jistě brzy zkrachoval. V některých školách se však stále setkáváme s názorem, že k výuce třídy je třeba přistupovat jednotně a zohledňování individuálních potřeb je nepřípustným nadržováním. Věřím však, že takových škol bude stále méně, bezpochyby i díky přítomnosti dětí se speciálními potřebami, “ říká PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D., místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání /ČOSIV/
„Specifické děti jsou takovým lakmusovým papírkem českého školství. Dobrá škola, která si zakládá na dobrých vztazích a vlídné atmosféře, si s nimi většinou poradí. Když ale přijde „atypické“ dítě do školy špatné, do prostředí, kde se vedení ani učitelé nesnaží hledat nové, moderní cesty mezilidské komunikace a kde nepřistupují k dětem citlivě, rozpoutá se mnohdy téměř hororový konflikt mezi rodiči dítěte a školou,“ sděluje Barbora Cihelková, novinářka, vedoucí Akademie Lidových novin.
Další výroky odborníků, ředitelů škol, asistentů pedagogů sledujte na Facebooku ATYP magazínu. Za redakci ATYP magazínu Dagmar Edith Holá / grafika Nadia Korbářová / foto archiv osobností
