5 věcí, které potřebujete vědět o podpoře žáků s ADHD
25.8.2023
Pro někoho bohudík, pro jiného bohužel začíná za pár dní opět škola. Pro pedagogy, pro které je učitelství poslání a záleží jim na vztahu s
Pro někoho bohudík, pro jiného bohužel začíná za pár dní opět škola. Pro pedagogy, pro které je učitelství poslání a záleží jim na vztahu s
Před dvěma lety jsem se jako host zúčastnila talk show Přicházíme v míru v Divadle Kampa. Když došlo na otázky publika, padl dotaz – který
Jak vypadá funkční diagnostika studenta vysoké školy, aby získal pro své specifické vzdělávací potřeby podporu?
P. Adamus: Funkční diagnostika je ve zkratce cíleně vedený rozhovor s odborným pracovníkem, který ověřuje kompetence studenta pro zvládnutí daného oboru. Centrum Pyramida má několik odborných pracovníků, kteří se specializují na jednotlivé typy specifických potřeb a u každého může tento proces probíhat trošku jinak. Já konkrétně mám na starosti studenty s poruchou autistického spektra (PAS) a není to záležitost jednoho setkání. Nejprve dostanu od kolegů z Pyramidy informaci, že mají nově registrovaného studenta, který by potřeboval podporu při studiu. Pozvu si ho do jakéhokoliv prostředí, které mu vyhovuje. Nemusí to být vůbec v Pyramidě ani u mě v kanceláři. Pak si povídáme a já se snažím zjistit, jak komunikuje, jak reaguje, interakci na nějaké moje někdy i všetečné dotazy… Zajímám se o schopnosti sociální komunikace studenta, nejen té verbální. A při tom všem se ho ptám na to, jaké jsou jeho zkušenosti třeba ze střední školy. Zjišťuju, jaká míra podpory byla na střední škole uplatňována – jestli zvládal některé procesy sám, nebo měl asistenta pedagoga, který mnoho věcí dělal za něho, jestli v kolektivu třídy prospíval, jestli měl nějaké kamarády, jestli ho kamarádi brali a byl aktivním členem nějaké komunity. Ale jsem si vědom toho, že se to nedá s vysokoškolským studiem srovnat. Je třeba si uvědomit, že podpora dětí v mateřských školách, žáků na základních či studentů na středních školách je legislativně zajištěna zákonem a prováděcí vyhláškou, což nám na vysoké škole schází. Vstupním rozhovorem dále zjišťuju nejen jeho sociální schopnosti, ale doptávám se také na jeho dovednosti: ovládání technologií, jestli je schopen se orientovat na tom někdy složitém portále Ostravské univerzity, jestli je schopen si registrovat předměty sám, jestli je schopen se v tom velkém objemu povinností a informací orientovat. Nároky jsou na studenty kladeny veliké. Vyžaduje se maximální samostatnost ve všem. To je často ten největší kámen úrazu u studentů se SVP. A je to někdy tak, že studenti mi řeknou „jo, všecko zvládnu, v pohodě“ a zanedlouho zjišťujeme, že opak je pravdou. Co se týká studentů na spektru, tak jsem jediný diagnostik. Zabývám se PAS už dvacet let a je mi to blízké.
Umějí si říct o další pomoc, nebo je nějak aktivně kontaktujete?
P. Adamus: Snažíme se nastavit mechanismus. Do diagnostiky píšu, že minimálně jednou za dva měsíce by měl student sám centrum kontaktovat. Když vnímám, že to bude náročnější, tak se domlouváme, že se s ním spojím sám, a probereme, jak mu co jde. Když vnímám, že bude potřeba jen minimální podpora, tak to kolegové z centra zajistí sami.
Vysokoškolská studentka na spektru se ptá, zda vyhledáváte sami studenty, kteří potřebují podporu, nebo vám nějaký vyučující sám nahlásí, že nějaký student má problémy, anebo studenti musí přicházet jenom sami a říct si o pomoc?
P. Figala: O většině z registrovaných studentů ve středisku víme již z přijímacího řízení. Po absolvování přijímacího řízení a zápisu do studia je jen na nich, jestli se zaregistrují do Centra Pyramida. A pak jsou takoví, kteří ví, že mají nějaké specifické potřeby, ale zatím to drží v tajnosti, nebo neví, že fungujeme my. V tom posledním případě je na nás zviditelňovat naše Centrum a aktivity, které děláme.
Někteří autističtí vysokoškoláci v lockdownu paradoxně bez docházky na vysokou školu nezvládají studium a přerušují nebo ho ukončují. Jakou zkušenost máte vy na Ostravské univerzitě?
Inkluze je stále trnem v oku mnohých lidí, čehož rády některé politické strany využívají. Řidiče MHD Josefa Prokeše naštvala nálepka strany SPD na autobusu, s
Celou střední školu jsem přemýšlela, jakým směrem se vydat po maturitě. Nejvíc mě bavila matematika, ale nehořím láskou k definicím. Lákala mě i biologie, nejen
Co nabízí inkluzivní vyhláška a školský zákon za opatření v případech, kdy se dítě horší psychicky a školními výsledky?
Na základě školského zákona má každé dítě se speciálními vzdělávacími potřebami právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením, pokud je potřebuje k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními. Podpůrná opatření 1. stupně poskytuje škola na základě vlastního vyhodnocení vzdělávacích potřeb žáka (mimo jiné například tzv. Plán pedagogické podpory). O poskytování podpůrných opatření 2. – 5. stupně pak rozhoduje školské poradenské zařízení tzv. „Doporučením ke vzdělávání žáka se SVP“. Takové „doporučení“ je pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci a škola má povinnost všechna na jeho základě přiznaná podpůrná opatření poskytovat.
Pokud dítěti nastavená podpůrná opatření nevyhovují a prokazatelně ve školním prostředí neprospívá, je třeba ve spolupráci školy, poradny, rodiny, ale případně i dalších služeb z oblasti sociální a zdravotní, hledat pro dítě vhodné způsoby podpory a uspokojivé řešení jeho situace. Jednou z možností, která se rodině nabízí, je také individuální vzdělávání dítěte.
Individuální vzdělávání však rozhodně není podpůrné opatření ve vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Nelze ho dítěti ze strany školského poradenského zařízení doporučit ani ho ze strany školy po rodičích vyžadovat, což se bohužel stále v praxi, zejména v případě dětí s náročnějším chováním nebo vyššími nároky na podporu, občas děje. Individuální vzdělávání je jiný způsob plnění povinné školní docházky a rozumí se jím vzdělávání žáka bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Požádat (písemně) o něj může jakýkoliv rodič (resp. zákonný zástupce), který ho chce pro své dítě. Bez ohledu na to, zda jeho dítě má speciální vzdělávací potřeby a nárok na podpůrná opatření či nikoliv.
Kam se rodiče mohou obrátit, když se rozhodnou, že zkusí individuální vzdělávání (dále jen IV)? Co potřebují za formuláře? Od koho doporučení?
O individuálním vzdělávání dítěte rozhoduje ředitel školy na základě písemné žádosti rodiče. Ta musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, jako jsou nacionále a adresa, období individuálního vzdělávání, zabezpečení a podmínky vzdělávání, doklady o vzdělání osoby, která bude dítě individuálně vzdělávat, seznam učebnic a textů, které budou ve výuce využívány a další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání. Povinnou součástí je také vyjádření školského poradenského zařízení (ŠPZ) tedy pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálně pedagogického centra (SPC). V případě vyjádření školského poradenského zařízení stačí prohlášení, že není námitek proti individuálnímu vzdělávání žáka.
Individuální vzdělávání je vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Vzdělávání je veřejná služba, ale po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek vzdělávání odpovídá zákonný zástupce dítěte. V případě druhého stupně musí mít osoba, která bude dítě vzdělávat, vysokoškolský diplom, v případě vzdělávání dítěte prvního stupně, pak postačí maturita (viz e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat). Zákonný zástupce také hradí veškeré výdaje spojené s individuálním vzděláváním, s výjimkou zákonem definovaných učebnic a základních školních potřeb, speciálních učebnic, speciálních kompenzačních pomůcek a speciálních učebních pomůcek přiznaných jako podpůrná opatření, a kromě výdajů na činnost školy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k individuálnímu vzdělávání vydalo již několik metodických pokynů. V jejich příloze lze najít také vzor žádosti o individuální vzdělávání. Aktuální verze je ke stažení na webových stránkách ministerstva. (pozn. red. Vzor žádosti o IV najdete také na stránkách Asociace domácího vzdělávání.)
Individuální vzdělávání a jeho podmínky upravuje § 41 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na 1. i na 2. stupni ZŠ.
Kam vlastně dítě patří, když se rozhodne, že bude mít IV?
Primárně do své spádové školy, nebo do jakékoliv jiné školy, kde je aktuálně přijato ke vzdělávání a kde se zrovna vzdělává. Rodič (resp. zákonný zástupce) podá písemnou žádost řediteli, a ten ve správním řízení rozhodne o povolení individuálního vzdělávaní. Samozřejmě existují školy, které mají s individuálním vzděláváním větší zkušenosti a zákonný zástupce může své dítě obecně přihlásit ke vzdělávání (i individuálnímu) kdekoliv jinde. Taková škola ale není povinna žáka přijmout, a naopak spádová škola dítěte musí individuální vzdělávání dítěte povolit a zajistit, pokud jsou k němu vytvořeny a splněny všechny zákonné podmínky.
Opravdu má povinnost žáka dál vzdělávat spádová škola, do které dochází, i když s tím nemá zkušenost?
Ano, pokud je v ní dítě přijato ke vzdělávání. Individuální vzdělávání je vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole a po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek vzdělávání odpovídá zákonný zástupce žáka. A to i v případě, že jeho dítě dochází například do komunitní školy, se kterou má zákonný zástupce uzavřenou smlouvu o vzdělávání dítěte. Škola však vede individuálně vzdělávané dítě v matrice a individuálně vzdělávaný žák v ní koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva.
Když rodič pro dítě zvolí za kmenovou školu jinou, třeba z důvodu, že si zjistil, že má on-line propracovanou výuku pro domškoláky, tak dítě přebírá ta nová, nebo spádová stále vede dál dítě v matrice?
Když do redakce ATYP magazínu napsal již třetí rodič, jestli víme, jak lze zařídit dítěti individuální vzdělávání, protože uzavřením škol v době koronadoby zjistili, že
Dobrý den, mám dotaz. Za jakých podmínek může škola volat rychlou? Bylo mi řečeno, že když Vojtík (12 let, AS, IVP 3. stupeň) bude ležet
Pro většinu spolužáků jsem byl vždy buď „podivín“, nebo „pošuk“. Svým zvláštním chováním jsem vyčníval už v 1. třídě. Už tehdy jsem moc nemluvil se svými
Tak dělej, Káčo!” řve na mě paní učitelka, zatímco já se snažím marně udělat kotrmelec na kruzích. „Paní učitelko, jak mám posilovat, abych to zvládla?”
ATYP Magazín
Pod vlastním krovem 28
182 00 Praha 8
tel: +420 723 653 129
email: redakce@atypmagazin.cz
