Internet, podvody a pravda

Internet, podvody a pravda

Mám zvláštní přístup k pravdě. Věřím, že říkat pravdu neúplnou a bez kontextu je jen o stupínek menší přečin než naplno lhát. V našem propojeném světě souvisí všechno se vším a mít jen o pár bodů IQ navíc, pravděpodobně bych na každou otázku musel odpovídat přeříkáním celé encyklopedie. V mojí bublině, tvořené převážně studenty jinak proklínaných humanitních oborů, si naštěstí zatím nikdo nestěžoval. Mimo bublinu se pak pro všechny případy nevydávám.

Pokud je materiální svět neskutečně složitá spleť vztahů a kontextů, o tom virtuálním to platí dvojnásob. Je ostatně důvod, proč se internetu říká síť. Ve své současné podobě tvoří neskutečně spletitou pavučinu, která nedává úplně smysl ani těm zúčastněným. Vím to, sám se mezi ně počítám.

A možná právě proto mě starší část mé rodiny čas od času požádá, abych jim dělal průvodce digitálním prostorem. Většinou spíš kvůli obyčejné nezbytnosti než ve snaze pochopit svět, který jim čas od času líčím dosti znepokojivým způsobem. Někdy navíc nevědomky zaběhnu do internetového slangu a pak musím vysvětlovat, co to znamená cringe nebo kdo jsou incelové. Při svém výkladu navíc často zabrouzdám do dost znepokojivých míst, odkud podobné termíny obvykle pochází. Tyhle věci zkrátka součástí internetové reality jsou a říkat neúplnou pravdu není o moc lepší než lhát.

Nedávno, když jsme s prarodiči seděli u kávy, mi babička řekla o jedné podezřelé stránce, na kterou narazila. Tušila, že půjde o nějaký podvod, ale chtěla si být jistá. Trefila se. Stránka vypadala jako článek z Novinek CZ, ve kterém Jaromír Soukup vysvětloval, jak si vydělávat pomocí obchodování s Bitcoinem. Pousmál jsem se a v duchu pogratuloval podvodníkovi. Byl to dost povedený trik. Ujistil jsem babičku, že to odhadla správně, a začal do detailů vysvětlovat mechaniky tohoto typu podvodů. Samozřejmě to bylo zbytečně detailní, s přesahy do historie sahající až k dnes téměř vymizelému algoritmu pro “výhru“ v online kasinech.

Pochybuji, že takhle znělo zadání. Navíc jsem si začínal uvědomovat, že babička používá jiný jazyk než mí vrstevníci a ani nemohla většině mého výkladu plně rozumět. Začal jsem proto vysvětlovat znova, tentokrát se snahou znít trochu pochopitelněji. Vydrželo mi to asi dvě věty.

Podíval jsem se na babičku. Působila zklamaně, když se dozvěděla, jak hluboko tyto internetové podvody sahají, a nechtělo se jí příliš věřit, že v tom nikde není ani zrnko pravdy. I přes svou zdravou skepsi pro ni bylo těžké přijmout, že v digitálním světě si mohou podvodníci beztrestně vymýšlet, aniž by se nad tím kdokoliv zdržoval. Napadlo mě, zda jsem ji měl do temného světa internetu zasvětit až tak hluboko, když to nejspíš nikdy nevyužije. Nejspíš by stačil jen jednoduchý návod, jak takové podvody rozeznat. Ale jak už jsem řekl, říkat zjednodušenou a neúplnou pravdu pro mě není příliš odlišné od lži. A lhát se nemá.

________________

text Ondřej Gogela (22 let, AS) / foto Pixabay.com

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlášení