Když čtení čtenáře bolí

Projekt Pohádky pro společné čtení se už dostal do povědomí rodičů, knihovníků, pedagogů i odborníků v pedagogicko-psychologických poradnách. Jeho cílem je vytvořit materiály, které by byly atraktivní na pohled a zároveň obsahovaly prvky, jež umožní lépe pracovat s texty čtenářům, které čtení bolí. Součástí konceptu jsou i pohádkové dílny pro školní třídy a jiné dětské skupiny, akreditovaný seminář pro pedagogy a knihovníky, jiné veřejné aktivity. Za projektem stojí bývalá učitelka češtiny, dnes autorka pohádek, copywriterka a lektorka kurzů tvůrčího psaní Alena Vorlíčková. Zeptali jsme se jí na pár otázek.

Jak se liší Pohádky pro společné čtení od jiných pohádek a pohádkových knížek?

Pohádka jako taková se nijak neliší, jen je třeba myslet na to, aby věty nebyly moc dlouhé a složité, což se u textů pro začínající čtenáře stejně běžně dělá. V našich pohádkových sešitech jsou ale úkoly před čtením, aby se malí čtenáři připravili a naladili na to, co v textu přijde. A po přečtení je čekají úkoly další, kterých ale není moc a jsou tam i takové, které mohou děti splnit lehce (nakreslit nebo vybarvit obrázek apod.) Větší pozornost je věnována taky typografické úpravě – zvýrazněná klíčová slova, větší bezpatkové písmo, barevné pozadí, krásné ilustrace…

Kde berete pro pohádky inspiraci?

Miluju klasické lidové pohádky, je v nich obsaženo všechno, co potřebuje člověk znát. Jsou to takové základy, které by dítě mělo získat a na nich pak stavět to další. Takže v lidové slovesnosti. Dětem pomáhá, když lidové pohádky dobře znají. Lépe se pak orientují, vědí, že pohádka dobře skončí, bývají tři úkoly, znají typické pohádkové postavy. Méně známé příběhy v cyklu Pohádky pro společné čtení vyprávějí o lidských vlastnostech a skutcích, ty dobré bývají odměněny a ty špatné se někdy už nepodaří úplně napravit, stejně jako v životě. Jsou to pohádky o tom, co je na světě nejdůležitější, nejkrásnější, nejvoňavější…

Konzultujete napsanou pohádku s nějakými odborníky?

Všechny texty lektoruje a i jinak náš projekt podporuje dětská psycholožka Lenka Krejčová, předsedkyně pražského DYS-centra, která s dyslektiky denně pracuje a ví, co by jim mohlo dělat problémy, co by se mělo procvičit, co jim pomáhá atd. Naší společnou ambicí je, aby pohádky byly tak přiměřeně rozsáhlé a současně dost atraktivní a propojené s dalšími aktivitami, aby se nad nimi děti s rodiči pobavili, potěšili a současně děti samy sebe utvrdily, že čtení nemusí být jen namáhavá aktivita. Lenka Krejčová říká, že mnohdy se jí stává, že čte texty i se staršími dětmi, než pro které by se zdály určené, hlavně s dívkami. Když je pohádka a obrázky zaujmou, jsme rády, že chtějí číst a vůbec neřešíme věkové kategorie. Děti s dyslexií často čtou na nižší úrovni, než která odpovídá jejich věku. Nicméně jen tím, že je ke knihám a čtení povedeme, tak jim pomůžeme, aby se „rozečetly“ přiměřeně a zvládaly i náročnější texty. Proto se někdy hodí, ať čtou to, co se jim čte dobře a umí si s tím poradit. Když je budeme zahlcovat rozsáhlými texty bez obrázků, psanými malými písmenky a v tlustých knihách, mnozí z nich nakonec nepřečtou nic. To je lepší, když si někteří knihy pro starší čtou společně s rodiči a sami pro nácvik čtou to, co jim jde lépe.

Co dětem při čtení nejvíc pomáhá?

Myslím, že je důležité pro všechny děti, aby s nimi při čtení byl někdo blízký, starší a zkušenější. Dospělí mají stále méně času, děti mají svoje chytré mobily a tablety a nikdo jim nevysvětlí, jak svět kolem nich funguje po té lidské stránce. Pohádky pro společné čtení mají kromě úkolů a samotné pohádky také text pro dospělé, aby věděli, o čem pohádka je, o čem si s dětmi popovídat. Jde nám o podporu společného čtení, společně strávených chvilek, kdy rodiče (dospělí) dětem vysvětlí to, čemu nerozumějí, pomohou v těžších místech textu, vystřídají se s dítětem ve čtení. Důležitá je role průvodce, který dítě bude pozitivně ke čtení motivovat.

Připravujete novou pohádku i v letošním roce?

Za pár týdnů vyjde pohádková knížka Zakletý zámek, kterou chceme pokřtít na veletrhu Svět knihy 2017. Stejně jako loni připravujeme semináře o dyslexii pro knihovníky, pedagogy a další zájemce. Jeden z nich bude 24. března v DYS-centru v Praze, pohádkové dílny pro děti v knihovnách a školách. Už se moc těšíme na setkání se čtenáři.

Co jsou Pohádky pro společné čtení?

  • Publikace vhodné i pro práci s dětmi, které čtení bolí (dyslexie, SPUCH atd.)
  • Vlastní tištěné sešity ve speciální jazykové a typografické úpravě s půvabnými ilustracemi
  • Vlastní metodika práce vypracovaná podle současných poznatků psychologie a pedagogiky  
  • Spolupráce s odborníky z oboru psychologie a pedagogiky 
  • Pohádkové dílny pro dětské kolektivy (školní třídy, akce v knihovnách, MC a MŠ)
  • Zážitkový seminář akreditovaný MŠMT v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Více o autorce a jejím projektu najdete na webu Společné čtení

text Dagmar Edith Holá a Alena Vorlíčková / foto a grafika Alena Vorlíčková

 

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlášení