Když už duše bolí moc

Petr Možný: Když už duše bolí moc

Psychiatrická nemocnice Kroměříž neskrývá žádnou Velkou sestru z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem. Naopak je záchranou i pro mnoho osobností a celebrit. Jmenujme například Ivetu Bartošovou a Romana Štolpu, kteří se zde léčili. Markéta Dohnalová, autorka dvou autobiografických knih, kvůli svému duševnímu onemocnění byla hospitalizována ve více psychiatrických nemocnicích a všem s bolavou duší doporučuje obrátit se o pomoc právě na PN Kroměříž. „Dostane se vám vysoce kvalifikované a přitom lidské péče, kdy jste respektováni a veškerý personál je přívětivý. Věřte mi, není tomu ve všech psychiatrických léčebnách tak,“ říká autorka rozhovoru s ředitelem MUDr. Petrem Možným.

Pane řediteli, jaké místo budou mít velké psychiatrické nemocnice v probíhající psychiatrické reformě?

Domnívám se, že by měly i nadále sloužit jako místo, kde je poskytována komplexní léčba, zahrnující farmakoterapii, individuální a skupinovou psychoterapii, ergoterapii, arteterapii, fyzioterapii a socioterapii všem lidem, kteří trpí duševními potížemi a vyžadují proto hospitalizaci, jak dětem, tak dospělým. V psychiatrických nemocnicích by měly i nadále probíhat specializované terapeutické programy, zaměřené na různé skupiny pacientů a různé typy duševních poruch, například terapeutické programy pro závislé na alkoholu, pro závislé na nealkoholových návykových látkách, pro patologické hráče, pro pacientky s poruchou příjmu potravy, pro pacienty s depresí, s psychotickými poruchami, pro pacienty s demencí, sexuálními poruchami a další.

Kromě toho by měly psychiatrické nemocnice sloužit jako poskytovatelé dlouhodobé následné péče pro pacienty, kteří trpí chronickou duševní poruchou, nejčastěji chronickou schizofrenií či chronickou závislostí na alkoholu, a kteří nejsou v důsledku této nemoci schopni se postarat sami o sebe, nemají žádné vlastní sociální zázemí (rodinu, bydlení) a zároveň není k dispozici žádné jiné lůžkové zařízení, kam by mohli být umístěni.

Také v psychiatrických nemocnicích přibývá starých pacientů s demencí, někdy v důsledku dlouholetého nadměrného požívání alkoholu, kteří také nejsou schopni samostatné existence a pro které nejsou místa v jiném lůžkovém zařízení. I ti by měli mít možnost zde zůstat. A konečně jsou v rámci psychiatrických nemocnic prováděny ochranné léčby, nařízené soudem. Ani tuto funkci nemůže v dohledné době převzít jiná zdravotnická instituce.

Kam směřuje Psychiatrická nemocnice v Kroměříži? 1
Řditel PN Kroměříž MUDr. Petr Možný se svou klientkou a autorkou dvou autobiografických knih Markétou Dohnalovou/Michaelou Malou.

Kolik máte lůžek a kolik pacientů za rok?

V Psychiatrické nemocnici Kroměříž máme v roce 2017 965 lůžek. Když jsem zde v roce 1983 začínal, to bylo 1550 lůžek, takže došlo o snížení počtu o 1/3. Pacientů ročně přijmeme kolem 5000. V roce 2016 to bylo přesně 5179 pacientů.

Co následná péče po propuštění?

Následná péče po propuštění je ponechána do značné míry na pacientech samotných. Naprosté většině z nich doporučujeme pokračovat v ambulantní psychiatrické léčbě v příslušné psychiatrické ambulanci. Některým doporučujeme, aby si našli psychologa a pokračovali v psychoterapii.

Pacientům, kteří bydlí v místech, kde fungují sociální služby pro duševně nemocné – ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti, Přerově, Vyškově, Rožnově pod Radhoštěm – poskytujeme kontakty na tato zařízení. Kromě toho předpokládáme, že jim tyto kontakty poskytnou místní ambulantní psychiatři, pokud bychom to u někoho opomněli.

Spolupracujete s nějakými neziskovými organizacemi, které by zajišťovaly sociální pomoc (chráněné bydlení, denní stacionáře, chráněné dílny …)?

Se zajišťováním chráněného bydlení je dlouhodobě problém, protože poptávka výrazně převyšuje nabídku. Naše sociální pracovnice podávají žádosti o umístění do těchto zařízení u mnoha našich pacientů, ale čekací doba je spíše roky. V Kroměříži naštěstí vzniklo před několika lety ubytovací zařízení pro psychotické pacienty Zahrada, kam se nám podařilo některé naše chronické pacienty bez vlastního sociálního zázemí umístit. Osobní spolupráce s pracovníky těchto zařízení se omezuje na občasná nepravidelná setkání.

Kdy vznikne v Kroměříži Centrum duševního zdraví? Existuje už projekt?

To bych také rád věděl. Vím, že zájem ze strany sociálního centra Horizont je, ale rozhodující bude stanovisko Krajského úřadu Zlínského kraje, zda tento projekt podpoří, a stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, zda schválí příslušný projekt a přidělí na něj potřebné dotace. Ze strany psychiatrické nemocnice v Kroměříži jsme připraveni podpořit vznik tohoto centra formou odborných konzultací a umožněním práce některého z našich lékařů na částečný úvazek. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby mělo CDZ svého vlastního psychiatra, ale to naráží na dlouhodobý nedostatek lékařů psychiatrů.

Když už duše bolí moc 1
MUDr. Petr Možný: „Přál bych si, aby si člověk po zlepšení psychického stavu mohl po propuštění z lůžkového zařízení zvolit jak psychiatra, který mu bude osobně po lidské stránce vyhovovat, tak využívat i dalších služeb následné komunitní péče, jako jsou denní stacionáře, chráněné bydlení, chráněné zaměstnání a další sociální pomoc podle potřeby. A aby se pomoci ze strany odborníků dostalo nejen pacientům, ale i jejich rodinným příslušníkům a blízkým lidem formou psychoterapeutických skupin a sociální pomoci.“

Jak si představujete ideální péči o člověka s nějakou psychiatrickou diagnózou?

Dokonalost není součástí tohoto světa, proto na ideální péči nevěřím. Stačilo by mi, kdyby člověk, který začne mít psychické potíže, mohl požádat o pomoc příslušného odborníka – někdy psychologa, někdy psychiatra – a dostalo by se mu této pomoci během několika dnů, nejdéle do týdne.

Dále bych si přál, aby jeden odborník měl na starosti jenom tolik pacientů, kolika se může opravdu kvalitně věnovat – v rámci psychiatrické ambulance to odhaduji na maximálně 20 za den, a to nejméně jednou měsíčně.

Pokud už člověk bude potřebovat hospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení, aby mohl být odeslán bez odkladu a aby byl přijat na takový typ oddělení, který mu bude nejvíce vyhovovat – jak po stránce prostředí (velikost pokoje, stav koupelny a WC), tak po stránce přístupu zdravotníků, lékařů i zdravotních sester, kteří s ním budou jednat s respektem, laskavě a ohleduplně.

A aby si člověk po zlepšení psychického stavu mohl po propuštění z lůžkového zařízení zvolit jak psychiatra, který mu bude osobně po lidské stránce vyhovovat, tak využívat i dalších služeb následné komunitní péče, jako jsou denní stacionáře, chráněné bydlení, chráněné zaměstnání a další sociální pomoc podle potřeby.

A aby se pomoci ze strany odborníků dostalo nejen pacientům, ale i jejich rodinným příslušníkům a blízkým lidem formou psychoterapeutických skupin a sociální pomoci.

Jaký je MUDr. Petr Možný v soukromí? Berete si práci domů?

Kam směřuje Psychiatrická nemocnice v Kroměříži? 2
MUDr. Petr Možný

Práci si domů neberu, protože bych byl jinak ohrožen syndromem vyhoření. Svou roli lékaře – terapeuta a roli manžela, otce, dědečka a syna poměrně striktně odděluji. S přibývajícím věkem mi to jde stále lépe. Když jsem v práci, soustředím svou pozornost a úsilí na své pacienty a spolupracovníky. Když jsem doma, zaměřuji ji na svou manželku, dcery a vnoučata. Nemíchám to dohromady.

Jste vědeckým sekretářem Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Co to obnáší?

No, především musím psát z každého jednání výboru PS zápis, takže zatímco ostatní členové výboru zapáleně diskutují o nějakém problému, já se snažím co nejlépe zachytit na papír, o co v diskuzi jde. Ale kromě toho se samozřejmě také zapojuji do diskuzí ve výboru, vyjadřuji se k různým odborným materiálům, odpovídám na dotazy, adresované výboru, předávám jménem výboru PS různá ocenění.

Proč jste si zvolil ze všech medicínských oborů právě psychiatrii?

Protože jsem byl od raného věku vášnivý čtenář a zajímaly mě různé lidské osudy. Fascinovalo mě, že každý člověk je světem sám o sobě a nikdo nevnímá skutečnost úplně stejně jako ostatní. Na medicínu jsem šel proto, že jsem měl – i pod vlivem četby – silnou potřebu pomáhat lidem, kteří trpí. Jedním z charakterů, který mě v době studia na gymnáziu oslovil, byl dr. Bernard Rieux z románu Alberta Camuse „Mor“ – jeho boj s morem byl beznadějný, ale on čelil této epidemii s odvahou a důstojností. Také postava lékaře z filmu Akira Kurosawy „Rudovous“ – doporučuji ke zhlédnutí. Během studia medicíny jsem si ověřil, že mě těší si s lidmi povídat a zjišťovat, jak každý z nich vnímá a rozumí světu kolem sebe a svému místu v tomto světě. V ostatních oborech se povídání s pacienty omezovalo na údaje sloužící ke stanovení diagnózy. Mě vždycky zajímali více lidé než jejich diagnózy. A mezi lékaři jedině psychiatra zajímá více celý životní příběh pacienta a jeho vidění světa než jeho současná diagnóza. A kvalita vzájemného vztahu ovlivňuje výsledek léčby více než v jiných oborech. Já mám lidi rád, a proto mě těší, když jim mohu pomáhat.

Máte nějaké „koníčky“ a zbývá na ně vůbec čas?

Žádného koníčka s velkým „K“ vlastně nemám. Stále velmi rád čtu, jak odbornou literaturu, tak beletrii, poslouchám hudbu, bavím se s lidmi, které mám rád. Na to mi čas vcelku stačí.

Když už duše bolí moc 2
Obraz z arteterapie

Co byste vzkázal čtenářům, pokud mají nějaký psychický problém a bojí se obrátit na odborníka?

Odvaha je nezbytnou součástí života. Problém se objeví sám od sebe, bez úsilí ze strany postiženého. Důležité ale není to, jaké problémy člověka během života potkají – a každého člověka potkají, protože taková je povaha skutečnosti – ale jak se k nim postaví a jak je řeší. Rozumný člověk si dokáže uvědomit, že s pomocí druhých se většina problémů zvládá lépe, než když se o to člověk pokouší sám. A některé problémy je nejlépe řešit s pomocí odborníka. Když mi přestane fungovat televize, taky ji sám nezačnu opravovat (pokud náhodou nejsem vyučený opravář televizí). Když začnu mít zdravotní potíže, je rozumné obrátit se na lékaře. A s psychickými potížemi je to stejné.

Pokud má člověk strach, je třeba, aby se mu postavil a překonal jej, protože jinak jej bude jeho strach pronásledovat a bude stále větší a větší. A jeho potíže budou také stále větší.

Když už duše bolí moc 3
Mnoho výtvarných děl klientů právě kroměřížské psychiatrické nemocnice můžete vidět na výstavě do 21. května 2017 v Muzeu Kroměřížska.

_________________

Rozhovor vedla Markéta Dohnalová / foto archiv autorky a PN Kroměříž, dva snímky Pixabay.com

VIZITKA:

MUDr. Petr Možný (59 let), 34 let šťastně ženatý, má tři dospělé dcery a 2 vnoučata. Ve své rodině se cítí spokojený a tvoří základ jeho pocitu bezpečí a jistoty. V psychiatrické nemocnici Kroměříž pracuje od roku 1983, kam nastoupil po ukončení lékařské fakulty v Brně. Byl nejprve sekundárním lékařem, pak primářem a od roku 2009 je ředitelem PN Kroměříž. Troufá si říci, že zná prostředí a přednosti velké psychiatrické nemocnice, stejně jako její problémy a nedostatky. Je přesvědčen, že psychiatrické nemocnice mají i nadále zůstat součástí systému psychiatrické péče a že se mají dále rozvíjet a zlepšovat. Kromě své práce v psychiatrické nemocnici je také předsedou České společnosti kognitivně behaviorální terapie (KBT) a podílí se spolu s prof. J. Praškem na vedení výcviků v KBT.

Od roku 2013 je členem výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP ve funkci vědeckého sekretáře.

BOX: 

Kam směřuje Psychiatrická nemocnice v Kroměříži? 3
Psychiatrická nemocnice Kroměříž

V neděli 11. července l909 byl slavnostně předán právě dokončený Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži prvnímu řediteli MUDr. Vincenci Návratovi. Kroměřížská psychiatrická léčebna vždy dokázala obhájit svou nezastupitelnost v péči o duševně nemocné na Moravě. Svědčí to o její nesmírné vitalitě dané především obětavou prací zaměstnanců a vysokou odbornou úrovní poskytované zdravotní péče. Kroměřížská psychiatrická nemocnice se vždy snažila zavádět nejmodernější způsoby léčby a po celou dobu své existence si stále udržovala jedno z předních míst mezi ostatními léčebnami v celé naší republice. Psychiatrická nemocnice v Kroměříži je zdravotnické zařízení se specializací na léčbu všech typů duševních onemocnění a psychických poruch. Je vyhledávanou organizací s etickým přístupem, která prosazuje kvalitu ve všech oblastech své činnosti a co nejmodernější způsoby léčení v souladu s nejnovějšími odbornými poznatky a doporučeními. Posláním je léčit duševně nemocné pacienty komplexně a na vysoké odborné lékařské, psychologické a ošetřovatelské úrovni. Tuto péči zajišťují lékařští i nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří jsou trvale vzděláváni a motivováni k tomu, aby spokojení pacienti vytvářeli pověst Psychiatrické nemocnice v Kroměříži jako přátelské, spolehlivé a bezpečné nemocnice. Nabízí podporu vzájemných vztahů cestou individuálního, citlivého a přátelského přístupu ke všem duševně nemocným. Jejím mottem je: „Všichni duševně nemocní si zaslouží respekt a lidskou důstojnost „.

Facebook
Twitter
Pinterest
LinkedIn
WhatsApp
Email

Přihlášení