Podzimní paní

Podzimní paní

Na louce za městem sedím,
na protější stráně hledím,
kde stromům listí žloutnout začíná.
Dívám se, sním
a rozjímám.
Kdyby podzim byla žena,
měla by padající listy zapletené do vlasů,
oči jako dvě čisté studánky,
tváře jak červená jablíčka
a rety jako šípky rudé.
Kolem krku šedavě bílý, lehký z mlhy šál
ve větru chladném by plápolal.
A jaký šat
této dámě dát?
Netřeba jí přezdobené róby.
Jenom krajka ze stříbřité jinovatky
prosté šaty barvy země zdobí.
Zlatavé střevíce –
v nich ať lehce kráčí
do luk i do lesů,
kamkoli jen ráčí.
Nebo ať vyjede si
na grošovaném oři.
Kudy jdou, tam pak stromy
nachem a zlatem hoří.

___________

Woÿta / Foto Pixabay.com

(Báseň složená loni v první podzimní den. S basníkem, který si říká Woÿta se můžete seznámit i na jeho blogu nebo YT kanálu.)

 

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email

Jedna odpověď

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlášení