Možná jste zaregistrovali, že se v dubnu – měsíci Porozumění autismu – konalo několik konferencí o autismu a všechny bez přítomnosti autistů. Některé lidi to dost nemile překvapilo. Já k nim nepatřím. Už před časem jsem si totiž všiml, že my autisté máme jednu „superschopnost“, která celou tuto situaci vysvětluje. Dokážeme být nepřehlédnutelní a zároveň se během chvíle dokážeme stát neviditelnými.
Tak například já mám ve svém okolí pověst toho největšího podivína. Díky tomu jsem nepřehlédnutelný. Na druhou stranu, když se lidem snažím vysvětlit, co to autismus je (a proč se chovám tak „zvláštně“), stanu se rázem neviditelným. Vypadá to zhruba nějak takhle:
Nějaký neurotypik: „Ten autismus musí bejt hrozný utrpení.“
Já: „Netvrdil bych, že autismus je hrozný utrpení. To spíš deprese a úzkos…“
Nějaký neurotypik: „Když na to navíc není ani žádnej lék.“
Já: „To nevadí. Většina autistů stejně o vyléčení nestoj…“
Nějaký neurotypik: „A ke všemu jsou autisti tak hrozně agresivní.“
Já: „Naprostá většina autistů byla během svého života šikanována. Takže s tím tvrzením o agresivitě to bude složit…“
Nějaký neurotypik: „A navíc se nechají tak snadno zmanipulovat.“
Já: „Řekl bych, že v dnešní době se zmanipulovat nechá kdekd…“
Nějaký neurotypik: „No jo. Je to přesně, jak psali na AZ247. Očkování je svinstvo.“
Možná máte někdy problém, že se snažíte lidem vysvětlit, proč jste tak odlišní a oni vás neposlouchají. Nevyčítejte jim to. Jakmile se o to pokusíte, stanete se neviditelnými. Proto vás neposlouchají. To je i důvod, proč na konferencích o autismu nemluví žádný autista. Jakmile by se o to pokusil, stal by se neviditelným.
Mnoha lidem se nicméně moje teorie o neviditelnosti nelíbí. Říkají, že je absurdní. Dobrá, v tom případě by to ale znamenalo, že pořadatelé konferencí o autismu nechtějí, aby na nich autisté mluvili, a místo toho se rozhodli uspořádat něco na způsob „autistického Mnichova“, tzn. úmyslně mluvit o nás bez nás.
A to vám jako připadá méně absurdní než moje teorie o neviditelnosti?
______
Text Matěj K.
(Vzhledem k velké stigmatizaci lidí na autistickém spektru, neuvádíme příjmení u těch, kteří si přejí zůstat v anonymitě.)
