Zahraniční korporáty už vědí, že pracovní tým skládající se z různých lidí je nejvíce produktivní. Mít v týmu také kolegu na spektru autismu může přinášet zajímavý úhel pohledu, posunout strategii prodeje nebo to může být tichý kolega, který vždy udělá hloubkovou kontrolu, a můžete se spolehnout, že pokud nenašel chybu, tak tam není. Lidé s autismem jsou ale často nezaměstnaní, protože neprojdou už přes pohovor u personalisty, který dává důraz na komunikační dovednosti, a ne na to, jaké má silné pracovní stránky.
Při výběrovém řízení osob na spektru autismu se dá využít klasický nebo multimodální pohovor. Každý jedinec na spektru autismu si samozřejmě před pohovorem přečte mnoho rad, ovšem stejně jako každý bude ve stresové situaci. Temple Grandine radí, že úspěšnou strategií je nesnažit se prodat svou osobnost, ale svou práci. Proto radí, aby měl uchazeč možnost ukázat své silné stránky při názorné ukázce práce, nebo aby si připravil portfolio.
Jak se ptát uchazeče s autismem
Je vhodné nepokládat situační, ale spíše behaviorální otázky, které by měly být konkrétní a jasné. U lidí na spektru autismu jsou povolené, a dokonce i žádoucí, i návodné otázky, protože u lidí na spektru autismu je nepravděpodobné, že by si vymýšleli jen proto, aby se zavděčili. Dále je nutné se doptávat, ale někdy se stane, že ani při použití návodné otázky se nedozvíte dostatečnou odpověď. Je lepší vyhnout se takovým otázkám, jako „Povězte mi něco o sobě“. Uchazeč může být z takových otázek zmatený, protože nebude vědět, co přesně je od něj žádáno. Je vhodné, pokud uchazeči předem vysvětlíte, že se může kdykoliv zeptat, pokud neporozumí otázce. To může uvolnit atmosféru a dát uchazeči pocit bezpečí při pohovoru.
Openspace není pro mě moc dobrý, říká autistka Míša Codlová v rozhovoru pro ATYP magazín.
Nesoudit uchazeče na spektru autismu dle neverbální komunikace
Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
