Takzvaně chytrý člověk bývá většinou člověk s IQ v rozmezí 120 až 130, což je, jak říká psycholožka PhDr. Jitka Hofmannová v dokumentu ČT, nejideálnější číslo pro úspěch ve škole. Nadaný člověk (v angličtině gifted person) oficiálně začíná naměřeným IQ 130 (140 již je hranice geniality), nicméně nadání není jen o samotném IQ. Skutečně nadaní lidi nemají pouze IQ minimálně 130, ale celé jejich vnímání světa je jiné. Například mohou mít do jisté míry podobné problémy jako autisté, aniž by naplnili kritéria pro diagnostiku PAS. Samozřejmě je to celé velmi relativní, navíc měření IQ není zcela přesné.
Zde jsou takové hlavní rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi:
Chytrý člověk: Jako dítě bývá mezi příbuznými a společností obecně přijato poměrně bez problému, bývá ‚nálepkován‘ jako ‚šikovný‘.
Nadaný člověk: Jako dítě nemusí být oblíbený, někteří jeho prostořekost a zvědavost považují za drzost, lenost a nevychovanost, nemusí mu rozumět ani vlastní rodiče.
Chytrý člověk: Udělá chybu a poučí se z ní, velmi mu to pomůže v osobním růstu. Také využívá (většinou nevědomě) svoje předchozí zkušenosti k vyřešení problému. Zjednodušeně řečeno: Aby se chytrý člověk posunul dál, musí udělat chybu.
Nadaný člověk: Udělá chybu (protože je to stále jen člověk, ne robot), ale tyto chyby nejsou nutné k rozvoji jeho osobnosti a k poučení se. Má silnou intuici, je schopen předvídat, nepotřebuje zkušenosti z minulosti k vyřešení problému. Nadaný člověk už dopředu ví, že se jedná o chybu. Odhalí chybu dřív, než ji udělá, nepotřebuje ji ke svému posunu.
(Pro lepší příklad v tomto bodě: Když to zjednoduším, tak dítě, které není nadané, tak i přes nějaké varování rodičů jde a stejně se o kamna popálí. Nadané dítě to neudělá, protože ví, že by ho to bolelo. Jednoduše: Nadaný člověk už dopředu tuší, že se jedná o chybu, chytrý to zjistí, až když ji udělá.)
Chytrý člověk: Hodně čte a chodí na přednášky o osobním rozvoji.
Nadaný člověk: Pokud překoná svou lenost, je to on, kdo napíše ty knihy / pořádá přednášky. Často jsou mu takové knihy k ničemu, protože se nedozví nic převratně nového.
Chytrý člověk: Většinou bývá úspěšný ve škole, mívá výborné známky a učitelé jej mají rádi.
Nadaný člověk: Zpochybňuje autoritu učitele, může zpochybňovat i pravdivost vyučované látky, v předmětech jako je matematika mívá odlišné postupy, což může vést ke špatným známkám. Nebývá příliš oblíbený, je kritický, má rychlou mysl a prakticky se nedokáže naučit nepodstatné věci.
Chytrý člověk: Ve škole je orientován více na teorii.
Nadaný člověk: Ve škole je orientován více na praxi.
Chytrý člověk: Má rád memorování faktů, kterými se potom může chlubit, bývá označován za knihomola.
Nadaný člověk: Má problémy s pracovní pamětí, často si propojuje informace z různých oblastí, ve škole má problém s předměty, které nejsou primárně založené na logickém nebo kreativním myšlení.
Chytrý člověk: Může si v průběhu dospívání vybudovat úzkost nebo i depresi, zvláště kvůli vysokým očekáváním od učitelů a rodiny.
Nadaný člověk: Většinou má nějakou vrozenou jinakost (například ADHD, PAS), předpoklady k rozvoji bipolární afektivní poruchy, schizofrenie atd. Deprese a úzkosti se mohou u něj projevovat už v dětském věku.
Chytrý člověk: Sociální schopnosti má obvykle v normě, díky tomu může působit inteligentněji, než jak doopravdy je.
Nadaný člověk: Jeho vlastnosti a schopnosti se často překrývají s různými diagnózami typu ADHD, porucha smyslové integrace, může být neempatický, nebo naopak hyperempatický.
Chytrý člověk: Působí jako běžný chytrý člověk.
Nadaný člověk: Může působit jako skutečně nadaný člověk, ne-li i jako génius, nebo naopak může na okolí působit jako savant (chytrý idiot) nebo podivín žijící si ve vlastním světě.
Chytrý člověk: V dětství bývá zvědavý a vyptává se, hlavně rodičů.
Nadaný člověk: V dětství bývá zvědavý a vyptává se, ale zároveň bývá i nedůvěřivý a radši se obrací na odbornější zdroje než jsou rodiče. Taky je schopen si na některé věci odpovědět sám, jako by se s některými znalostmi narodil.
Chytrý člověk: Rád ukazuje svou inteligenci.
Nadaný člověk: V některých fázích života může kvůli neporozumění a obav z osamocení své nadání úmyslně skrývat, aby nebyl vyloučen z kolektivu.
Chytrý člověk: Je si vědom především toho, kolik toho ví.
Nadaný člověk: Je si vědom především toho, kolik toho neví.
Chytrý člověk: Poměrně snadno může být úspěšný ve svém oboru.
Nadaný člověk: Má potenciál pro úspěch ve více oborech, plus může mít další nadání jako vynikající hudební sluch, kreativitu atd.
Nicméně berte tento článek s rezervou, je zobecněný a tím pádem neplatí v každém případě na každého člověka.
_________________________
Jedna odpověď