V roce 2007 Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP vyhlásil 28. únor poprvé Národním dnem schizofrenie. Cílem Národního dne schizofrenie je přiblížit široké veřejnosti problematiku závažného a mnohdy tabuizovaného onemocnění. ATYP magazín v rubrice Diagnóza duše přinesl několik rozhovorů s lidmi se schizofrenií. V rámci destigmatizace této nemoci přináší i další texty, které odhalují mýty o této nemoci.
Stejně jako v oblasti autismu se doporučuje především číst knihy od lidí na spektru autismu a číst texty aktivních sebeobhájců, tak to samé platí v případě, že chcete poznat, jak se žije se schizofrenií. Je mnoho českých odvážlivců, kteří napsali své autobiografie a v knize jsou velmi otevření.
Nejznámější je určitě Markéta Dohnalová, která píše pod pseudonymem Michaela Malá. Po dva roky byla redaktorkou ATYP magazínu a vedla právě rubriku Diagnóza duše. Díky ní vzniklo mnoho rozhovorů s lidmi, kterým stejně jako jí jednoho dne propukla psychotická ataka. A také mnoho rozhovorů s předními psychiatry. Homo psychoticus už má tři díly. Za první díl dostala autorka cenu Výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Do všech tří knih napsal předmluvu František Koukolík.
Ve stejné době jako první díl Homo psychoticus vydalo nakladatelství Triton další dvě knihy o zkušenosti se schizofrenií. Je to knížka novináře Libora Michalovce Sametový Herodes. A Ve stínech za zrcadlem od Markéty Bednářové. S autorkou jsme publikovali rozhovor Schizofreničku léčí koně. Článek O destigmatizaci knihou přináší rozhovor o edici Třináctá komnata nakladatelství Triton.
V roce 2019 vydali knihu další dva lidé, kteří se chtěli podělit o své zkušenosti s tímto duševním onemocněním. Jiřina Koudelová vydala v Nakladatelství Nová Forma svou biografii Můj život se schizofrenií. Poprvé se u ní objevily imperativní sluchové halucinace po traumatizujících událostech, když jí bylo 15 let. Od té doby byla opakovaně hospitalizována. Jak sama říká, bylo to kvůli tomu, že se dlouho nemohla smířit s tím, že je vážně psychicky nemocná, nechtěla brát léky. Poznala potupné kurtování k posteli, nedobrovolné hospitalizace na uzavřeném oddělení i léčbu „elektrošoky“. Nakonec pochopila, že s nemocí nemůže bojovat, ale že se s ní musí naučit žít.
Dalším autorem je Jindřich Jašík. Jeho zpověď se jmenuje Cesta ze schizofrenie. Doslov napsal Pjér la Šé’z. Společně dělají pořady po celé republice, např. v Písku Duševní nemoc vs. duševní moc nebo představení O příčinách schizofrenie a možnostech její léčby psychologickými prostředky, kterou nahráli na Youtube v Kavárně Liberal v Praze. Autor vydal knihu díky crowdfundingové sbírce.
Všichni autoři svých knih jsou aktivní v destigmatizaci, besedují, někteří pracují jako peeři a pomáhají v terénu, aktivně spolupracují na reformě psychiatrie.
Pokud si myslíte, že o schizofrenii něco víte, raději si hned přečtěte články, které vyvracejí nepravdy, protože schizofrenie je od nepaměti opředena mnoha mýty. Profesorka MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. se zabývá psychiatrií, lékařskou psychologií, psychoedukací lidí s diagnózou schizofrenie a rodin takto nemocných lidí. Prozradila nám, co se v souvislosti s mýty učí medici v textu Deset mýtů o schizofrenii. Další článek od Ing. Václava Rolence Nejčastější předsudky o schizofrenii také boří zažitá klišé, která dodnes šíří i některá média. Václav píše pro ATYP magazín a je spoluautorem publikace Zapojení peer konzultantů do komunitní a lůžkové péče o duševní zdraví. O životě se schizofrenií povyprávěl v rozhovoru Jsem peerem pro duševně nemocné.
Mýtus 8: Schizofrenie je druh trvalé mentální zaostalosti.
Fakt: Nemoc vůbec nesouvisí s intelektem. Projevy halucinací a bludů mají i vysoce inteligentní lidé například vědci, umělci, politici.
Slavní velikáni trpící schizofrenií
Schizofrenií trpěli nositel Nobelovy ceny matematik John Nasch (proslavil ho oscarový film Čistá duše), fyzik Albert Einstein, fyzik sir Isaac Newton, slavný psycholog Carl Gustav Jung, Johanka z Arku a jiní svatí a celá řada dalších známých osobností Gándhí, Nikola Tesla atd. Herci a zpěváci velmi často trpí BAP (bipolárně afektivní poruchou). Trpěli jí například Miloš Kopecký, Ota Pavel, Petr Muk, Vincent van Gogh. Politici, vrcholoví manažeři a podnikatelé občas trpí různými poruchami osobnosti – psychopatie, kdy kvůli překračování hranic a nekonformnímu chování jsou schopni se lépe prosadit.
Rozhovory s Čechy, kteří se nebojí mluvit o této duševní nemoci
