Odborník řekl mámě, že jsem nevychovanej a co si udělala, to má, říká básník Woÿta, kterému básně publikovaly také Lidové noviny. 

Básník Vojtěch Jan Kotek (nar. 1991) je tichý mladý muž, který mluví v krátkých větách a dlouho promýšlí, co odpoví, přestože jeho slovní zásoba je bohatá, ve svých verších si hraje se slovy a metaforami a jeho vnitřní svět je bohatší než většiny z nás. Rozhovor jsme co nejvíce zachovali tak, jak se Vojta naživo vyjadřuje, právě pro tu autentičnost, a doufáme, že učitelé, zaměstnavatelé a mnozí další přestanou odsuzovat lidi na základě skoupé mluvy a pochopí, že se může takový člověk vyjadřovat lépe písemně nebo třeba pomocí jiné techniky a budou ji společně hledat. Nyní už dáme slovo Vojtovi Kotkovi, který je znám pod uměleckým jménem Woÿta. Vydal v červnu svou první básnickou sbírku Vnitřní země, na Světu knihy měl na stánku ATYP magazínu autogramiádu a v Činoherním klubu o týden později křest. Na svém literárním YT kanále mluví o svých básních, ale také si zve k rozhovorům jiné básníky. Své básně publikuje v ATYP magazínu, v almanachu Básníci Benátecka a také publikoval v Lidových novinách. Jaký byl křest tvé básnické sbírky? Těšil ses na křest, nebo jsi měl trému? Moc jsem se těšil. Myslím, že přišlo tak kolem třiceti lidí. Knížku pokřtil Ondřej Sokol. Přečetl si tvé básně? Jo, myslím, že si některé přečetl. A pokud vím, tak ho oslovily. Kdy jsi začal psát básničky? První pokusy jsem začal dělat někdy v osmé třídě, to mi bylo asi patnáct.