U autismu se říká, že je vše extrémní. Takže se některým rodinám ulevilo a karanténou jim naopak ubyl tlak okolí a školy. Jiným se naopak přitížilo. Byli zvyklí na celospolečenský režim, někteří den trávit venku aktivitami se svými autistickými dětmi, ježděním v MHD nebo chozením se dívat na zvířata do ZOO, a teď jsou jen a jen doma. Některé děti roušky odmítají a jiné v nich i spí, jak si je zamilovaly.
Stejně to je tak u dospělých lidí na spektru. Mnozí si užívají toho, že nikam nemusí, že se nemusí tlačit v MHD, že je nikdo nijak nestresuje, nemusí se přizpůsobovat a nemusí být ve střehu, aby nebyli za ty divné. Jiným se přitížilo. Ti byli zvyklí být pořád na nějakých akcích, chodit za svými zájmy, jejich diář byl na každý den plný aspoň jednou akcí, seminářem, kurzem,…
Přinášíme již podruhé postřehy psychologa a terapeuta Přemysla Mikoláše. Jako i jiní odborníci hovoří se svými klienty po telefonu. Jsou to především rodiče dětí s PAS. Na základě telefonických rozhovorů s rodiči, kteří s ním sdílí „tady a teď v rodinách“, pro vás sestavil dalších několik doporučení, která by vám mohla pomoci v době, kdy COVID-19 změnil vše.
Zítra si budete moci přečíst další jeho doporučení a o tom, co aktuálně rodiny řeší. U mnohých osob s PAS se ještě nepodařilo, aby nosily roušky, a proto rodiny nevycházejí ven. Zejména u matek samoživitelek je to veliký problém. Pokud jim nikdo nepomáhá, dostávají se do existenčních problémů. „Některé děti na spektru a nejen ty (děti traumatizované, přecitlivělé, s mentálním postižením aj.) ještě nezvládly nosit roušky a možná nezvládnou. Zatím nepomohly ani piktogramy, říkanky, návodná videa, sociální příběhy, které už kolují na sociálních sítích. Je třeba oslovit širokou veřejnost, že prostě tyto děti tady jsou a potřebují jít na vzduch. Nebude stačit lékařské potvrzení, protože lidé mohou mít strach. Jsem přesvědčený o tom, že rodiče těchto dětí dělají maximum pro to, aby své děti podpořili v nošení roušky. Proto prosím širokou veřejnost, že pokud potkají rodinu, kde jedno z dětí nemá roušku, není to naschvál. Ať hned neobviňují rodiče/pečující (jinými slovy nekřičí a nenadávají) z nezodpovědnosti. Prostě jen projděte,“ říká psycholog a terapeut Přemysl Mikoláš.
Postřehy z konzultací s rodiči specifických dětí:
- Nezapomeňte, že se nyní tvoří příběh rodiny pro další generace (děti, děti dětí). Je nutné, aby rodina v generaci si předávala, co jim pomáhalo.
- Můžete se, rodiče, rozhodnout, kdy budete bezpečně důsledně nedůslední!
- Nádech/výdech – „Kdo má kontrolu nad svým dechem, má kontrolu nad celou krizovou situací!“ viz. kyslík/maska/letadlo.
- Zajistěte pohyb, vymyslete pohyb. Jedno dítě na spektru stále dokola mluví o částech filmu V Hlavě. V rámci času rodina připravila postavičky „Rejli, Depky, Radost, Vztek, Zhnusení, Strach, Máma, Táta“ z toho filmu a začala přidávat do prostředí dítěte pohyb s těmito figurkami – velmi jemně a opatrně, krok po kroku dítě, aby dítě nevyděsily – společně plánovali. Pro zábavný pohyb vznikají na Youtube mnohá videa, u kterých se rozhýbete a zároveň zasmějete. Rovněž tak dopoledne je hravý tělocvik několikrát v rámci programu UčíTelka.
- Jasně, že se můžete někdy hádat, že můžete mít NERVY, také se mi to stává a přesto všechno ukážeme se svojí ženou našim dcerám, že vztahy můžeme opravovat. A víte, co je krásné na hádce? Hádejte a napište…
- Doporučuji plán aktivit ve vizuální formě pro všechny členy rodiny, opakuji pro všechny členy rodiny, kde máma, táta, brácha a ségra budou vědět, kdo, kdy, kde, jak dlouho a co má dělat. Jednoduše, každý člen rodiny svým jazykem. Ověřujte si, že všichni členové rodiny rozumí sdělení.
- Nezapomínejte, prosím, že každá firma, každá sociální služba má svůj pracovní řád, rozvrh, plán aktivit. Máme možnost a výzvu připravovat děti na praktický život a nejistoty s tím spojené. Když vím, co a jak mám dělat, tak se nemusím pořád ptát. Plán aktivit podporuje sebeúctu a snižuje míru úzkosti na zvládnutelnou až na radostnou úroveň.
- Nahrávat si oblíbené pořady, zaplatit si kanály dokumentárních filmů a oblíbených pořadů. Některá ZOO, národní parky, akvária mají on-line sledování. Pro děti a dospívající důležité zdroje životní síly a energie v záplavě zpráv o nemocech. Do rutin, denních plánů je zakomponování této aktivity zcela na místě.
Zítra budeme publikovat třetí díl. První s jeho doporučeními jsme publikovali pod názvem: Rodiče dětí s autismem volají s.o.s. Přemysl Mikoláš jako i jiní odborníci v této době podává konzultace on-line. Hovoří telefonicky s členy rodin, o které se stará v rámci spolku ADAM autistické děti a my Havířov, ZŠ U Haldy Ostrava – Hrabůvka a Dětského domova se školou Těrlicko. V jeho péči jsou rodiny dětí na autistickém spektru, s vývojovou dysfázii, mentálním postižením, traumatizované děti a dospívající v dětských domovech a jejich rodiny.
