projevy ADHD

Nabízí se otázka, zda je syndrom ADHD u dospělých vůbec natolik závažnou záležitostí, aby si větší prostor zasloužil. Domnívám se, že ano. To, že zůstával dlouho nepovšimnut (diagnóza ADHD u dospělých byla formálně „vynalezena“ až v polovině sedmdesátých let dvacátého století1), mohlo být způsobeno i tím, že syndrom postiženému jedinci dříve nečinil tak závažné potíže při fungování ve společnosti. Styl života se ale mění, narůstá význam služeb a klesá prestiž zaměstnání ve výrobě. Na dospělé jsou tedy kladeny nové požadavky, jejichž naplnění příznaky ADHD nezřídka brání.
Pomalu se nemoc dostává do povědomí obecně i odborníků a nemocní dostávají šanci na léčbu, která nese s sebou mnoho dalších pozitivních důsledků, a to ne pouze pro pacienta, ale i pro jeho rodinu i společnost. Zatím ještě bohužel málo psychiatrů projevuje ochotu připomenout si diagnostická kritéria a léčebné postupy u této nemoci, nebo ji dokonce pokládají za nějakou módní záležitost, případně eufemizmus pro jiné nemoci (například poruchy osobnosti) a odmítají ji léčit. Ale věřím, že se časem toto změní a pro tyto pacienty bude diagnostika a léčba běžně dostupná.

Čím se vyznačuje dospělost
Nejdříve bych si dovolila zamyslet se nad samotným slovem „Dospělost“. Je to nutné pro to, abychom si ujasnili, čím se vyznačuje dospělost člověka, a pak více vnímali a pochopili, v čem dospělý člověk s ADD nebo ADHD selhává a potřebuje pomoc. Pokud se obrátíme k psychologické literatuře, pak na otázku, čím se vyznačuje dospělý člověk, odpovídá:
(pozn. red. BOX na konci článku se věnuje dospělosti šířeji i s odkazy na autory)