*pozor, možné spoilery*
„Pane bože, on je autista! No je tohle možný, nebo už blázním?“ proletělo mi hlavou po několika minutách filmu Fantastická zvířata a kde je najít, když jsem na premiéře 17. listopadu sledovala hlavního hrdinu, magiozoologa Newtona (v českém překladu Mlok) Scamandera.
Ve většině recenzí se o něm mluví jako o podivínovi. Fascinující, že někdo tak normální někomu může připadat jako podivín.
Osm důvodů, proč jsem přesvědčená, že Rowlingová napsala Mloka cíleně jako autistu:
Bod první – Mlok má velmi omezený oční kontakt. Sice se na lidi dívá docela často, ale oproti ostatním postavám je poznat, že se jim jen málokdy dívá přímo do očí a ne jinam (třeba na ústa). Přesně u tohoto bodu lze poznat, že jeho charakter byl takto vybudovaný záměrně. Máme hodně postav, které by se vešly do kritérií Aspergerova syndromu, přesto mají velmi silný oční kontakt. On takový není. Nehledě na to, že celá řeč jeho těla, například kolíbavá chůze, je netypická. Ačkoliv těžko říct, jestli to byl záměr, nebo běžná chůze Eddieho Redmaynea.
Bod druhý – Mlok se ptá svého nového přítele Jacoba, jak to dělá, že ho lidi mají rádi. Jacob mu po chvilce odpoví něco ve smyslu, že i jeho musí mít lidi rádi, a Mlok řekne: „Ne, já lidi otravuju.“ (Odpusťte mi, že to není v úplně doslovném znění, zatím ty jejich proslovy neznám nazpaměť.) To sama znám také a nedokážu si dost dobře představit, jak takový nadýchaný a sladký jablečný závin může kohokoliv otravovat. Ale je to tak, protože je to autista. Dokonce i na Tumblru jsem četla různé fiktivní teorie, jaké by to bylo randit s Mlokem. Dívky se shodovaly na tom, že by někoho takového ze začátku neměly rády, protože je prostě… divný.
Bod třetí – Působí neskutečně plaše, naivně a zranitelně, přesto můžeme vidět, že je to inteligentní, pohotová a poměrně silná osobnost. A čistá duše, jak tvrdí ostatní na sociálních sítích. Jeho vztah ke zvířatům je velmi hluboký, řekla bych, že až příliš hluboký na to, aby byl neurotypik. Nechápejte mě špatně, ale vy neurotypici (NT) si víceméně oblíbíte jeden konkrétní druh zvířete. Autisté to tak moc nerozlišují. Navíc – byl kvůli „svým“ zvířatům ochoten i zemřít. Silné zaujetí pro oblíbenou činnost nebo téma je pro autistu typické a dokáže dojít neuvěřitelně hlubokých vědomostí a intenzity, co se týče daného tématu.
Bod čtvrtý – Nemá přátele. Jeho noví společníci si ho najdou v podstatě sami; Tina ho pronásleduje a Jacob se mu připlete do cesty. Kvůli našim velmi špatným společenským schopnostem je docela běžné (ovšem není to pravidlem), že nenavazujeme vztahy jako první. Lidi si nás obvykle musí najít sami.
Bod pátý – Těžko říci, jak moc platný tenhle bod je, vzhledem k tomu, že až na dvě poslední scény se celý film odehrává během několika dnů, ale celou dobu vidíme Mloka v jednom jediném oblečení.
Bod šestý – Mlok pořád působí jako zmatený. Když mu Tina řekne, že nesmí Jacobovi vymazat paměť, což je porušení jasného a striktního zákona, jeho to zjevně rozruší. Jacob a Tina mu neustále narušují jeho plán, a proto je očividné, že mu vždy trvá několik dlouhých vteřin, na rozdíl od ostatních, než se zorientuje v nových situacích.
Bod sedmý – Ach, ta závěrečná scéna v přístavu! Ta mě utvrdila v mém podezření. Jako bych se tam viděla. Mlok vůbec netuší, jak by se měl s Tinou rozloučit. Nakonec ji pohladí po tváři a bez rozloučení odejde. Potom se znovu vrátí a v podstatě se jí zeptá, jestli ji nebude otravovat, když ji přijede navštívit. Po její odpovědi, očividně zahlcený analyzováním nových pocitů, opět odejde bez rozloučení.
Bod osmý – Moje NT kamarádka se mnou souhlasí, tak jako další AS děvče si toho při sledování Fantastických zvířat okamžitě všimlo, tak jako já. Na Tumblru se řeší, že Mlok má autistické rysy a že je to naprosto očividné, dokonce jeden z nejpopulárnějších komentářů na Facebooku u fotky Mloka byl: Líbí se mi, jak realisticky je ztvárněný člověk s poruchou podobnou Aspergerovu syndromu nebo autismu.
Abych to shrnula: I přesto, že se celý děj odehrává ve fantasy světě, Mlok Scamander je asi ta nejrealističtější autistická postava (po Alanu Turingovi v podání Benedicta Cumberbatche), kterou jsem kdy viděla. Žádná do očí bijící arogance či robotická chladnost. Naopak – projevuje emoce, a dokonce se i směje. A co víc – má empatii. J. K. Rowlingová opět dokázala, jaký dar má na vykreslení detailů u člověka. Tentokrát s autismem. Myslíte, že Eddie Redmayne ho tak geniálně herecky ztvárnil, nebo je i on autista?
Už se nemůžu dočkat pokračování, které přijde do kin 15. 11. 2018.
text Bc. Aneta Nováková, PG Dip. / foto Freeman Ent. /
Sdílet
