film

Je hypersenzitivní detektiv Sorjonen autista?

Známe už mnoho filmů, kde je jasně řečena diagnóza některé z postav. Mnohdy se na ně diváci dívají právě kvůli tomu, aby pochopili člověka s onou diagnózou. Není ale lepší film, kde to není explicitně řečeno a ukazuje to realitu ztracené generace dospělých lidí na spektru autismu? Mezi námi jich žije více, než si myslíme.

Mnozí lidé na spektru autismu si až v dospělosti dojdou k odborníkovi na diagnostiku, pro odpověď na to, proč jsou celý život jiní, divní… Například herec Anthony Hopkins se dozvěděl o svém autismu až v sedmdesáti letech. V tomto textu to ale bude o jiném herci, respektive o filmové postavě. Řeč je o prvotřídním detektivovi Sorjonenovi z finského stejnojmenného krimi seriálu. Jako každý dobrý detektiv je “správně divnej”. Vyšetřovatel Kari Sorjonen je ale také hypersenzitivní a navíc vykazuje mnohé známky autismu, kterých si lze všimnout, pokud o autismu víte více a nemyslíte si, že autista rovná se pouze Rain Man nebo Sheldon Cooper.

Fakta o seriálu Sorjonen

Nejprve pár informací o nejslavnějším finském televizním krimi seriálu o třech řadách a s jedenatřiceti epizodami. Vytvořil ho Miikko Oikkonen mezi lety 2016 až 2019 a detektiva Kariho Sorjonena hraje Ville Virtanen. Pro ty, kteří neznají děj, první série začíná tím, že se Kari Sorjonen, detektivní inspektor Národního úřadu pro vyšetřování (NBI) ve Finsku, stěhuje se svou ženou (Matleena Kuusniemi) a dospívající dcerou (Olivia Ainali) z Helsinek do finsko-ruského pohraničního města Lappeenranty v naději na klidnější životní styl, protože jeho žena se zotavuje po chemoterapii. Zdánlivě idylické pohraniční město se brzy ukáže jako vřící semeniště zločinů brutálnějších než cokoli, co kdy předtím viděl. Kari se připojí k týmu vyšetřovatelů, z nichž někteří jsou zpočátku skeptičtí k jeho schopnostem, o kterých už tolik slyšeli. Sorjonen pokračuje ve vyšetřování nejen místních zločinů, ale také zločinů, které zahrnují jiné jurisdikce a země. „Podsvětí není moje věc. Mnohem raději píšu o zločinech obyčejných lidí. Chtěl jsem vykreslit reakce postav a nabídnout jemná vodítka. Použili jsme skutečné kriminální případy a zamaskovali je smyšlenými prvky. Také jsem chtěl vrhnout jiný druh světla na sousední Rusko. V první sérii nebyli žádní ruští zločinci,“ prozrazuje režisér Oikkonen pro UPM.com.

Pohyby Sorjonena

Pojďme se zaměřit na rysy hlavní postavy, kterou hraje jedenašedesátiletý Ville Virtanen. Upoutá vás například jeho hrubá motorika. Má neřízené pohyby rukou, potřepává jimi, má zvláštní chůzi, stále stejný výraz… Lidé na spektru autismu mají často hrubou motoriku trochu jinou než neurotypičtí lidé. Mohou být atlety, přesto jejich chůze či pohyby jsou mírně jiné. Někteří jsou pohybově strnulejší, jiní mají pohyby nekoordinované, mohou mít pohyby patřící ke stimmingu – opakující se, které je zklidňují. Obličejové svaly jsou u lidí na spektru také jiné a často způsobují, že jim okolí tvrdí, že se tváří arogantně, neusmějí se nebo mají naopak neustálý úsměv (jakoby masku). Sorjonen se tváří stále stejně. V pozdějších epizodách se občas pousměje, ale jeho úsměv jako by na jeho tvář nepatřil a působí téměř dětsky.

„Ville Virtanen jako Sorjonen dělá spoustu podivínských, nemotorných pohybů rukama, když „přemýšlí“ (např. mává rukama nad hlavou, drží si často hlavu zezadu dopředu, aniž by se ve skutečnosti dotkl hlavy, aby „zahnal negativní myšlenky“). Když jsem ho sledoval, jak dělá tyto pohyby, říkal jsem si, že scenárista nebo režisér si mysleli, že tyto pohyby posílí podivnost postavy, ale ve velmi krátké době se z nich staly super otravné manýry,“ rozčiluje se jeden z diváků v komentářích pod recenzí filmu. Přesně tak často neurotypičtí lidé komentují pohyby neurodivergentních lidí, kritizují je za to, zakazují jim je, čímž ale znemožní jejich zklidňování se. Autorce této recenze nepřišly vůbec otravné, naopak jsem viděla, jak ho uklidňovaly, a také to byl jasný signál pro okolí, že se v Karim něco odehrává a potřebuje klid a čas. Dokonce jsem si všimla, že ve třetí řadě děla těchto pohybů více, a domnívám se, že právě z toho důvodu, že se mu zhoršoval psychický stav po smrti manželky a skrze jeden případ řešil trauma z dětství. Autoři a sám herec tedy zobrazili věrohodně to, že se mohou zhoršit i projevy těla, když je člověk ve stresu nebo dokonce po traumatu.

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek
Zpěvačka Sia naštvala zahraniční autisty

Zpěvačka Sia naštvala autistickou komunitu

Když se v roce 1988 na filmovém plátnu objevil film Rain Man, byla to svým způsobem revoluce. Najednou se totiž začalo mluvit o autismu i jinak. Od té doby vznikla spousta studií, názorů, dokonce přístupů k jeho léčbě a také se autismus začal více objevovat v televizních produkcích. Sherlock Holmes, Sheldon Cooper, Abed Nadir, Eugene z Walking Dead, Mlok Scamander z Fantastických zvířat… To jsou hrdinové, které neurotypici milují a považují je za skutečné tváře autismu. Dalo by se říct, že se díky nim stal autismus tak trochu cool. A právě toho, že lidi teď autismus „bere“, údajně zneužila australská zpěvačka Sia a natočila film Music, který bude mít premiéru v únoru. Nikdo ten film ještě neviděl a už teď mezi autisty vyvolal jeho trailer velmi silné emoce. Proč?

Protože Sia o autismu evidentně vůbec nic neví. Na pomoc při tvorbě filmu si poněkud nešťastně přizvala organizaci Autism Speaks, která je známá tím, že v jejím vedení nepracuje ani jeden člověk na spektru. Nikdo nechce Siu podezřívat, že natočila film, který lidem s autismem spíše ubližuje, než pomáhá, schválně, ale když se podíváte na trailer, hned vám bude jasné, že jí v Autism Speaks opravdu nepomohli.

„Jako autistka mám pocit, že si ze mě utahují. Takhle my svět nevidíme, nejsem jak na tripu 24/7, to je fakt příšerná reprezentace naší komunity. I když jsem vysokofunkční, mám blízké přátele s „těžkým” autismem a nonverbální autisty a z tohohle jsem jak opařená,“ píše v komentáři pod trailerem filmu autistka pod přezdívkou Skate2hell. Z filmu jsou konsternovaní i rodiče autistických dětí: „Moje dcera má „těžký“ autismus. Je taky nonverbální. Myslím, že tohle vyobrazení je urážlivé a zesměšňující. Neschvaluju Autism Speaks od té doby, co autismus přirovnali k posedlosti ďáblem a napsali příručku pro rodiče, kde diagnózu autismu přirovnávají ke smrti dítěte. Moje dcera stále žije a tohle je jako facka rodičům, jejichž děti opravdu zemřely. Odmítám podporovat urážlivé zesměšňování postižení, aby se někomu naplnila peněženka,“ píše Shannon.

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek
Marek Němec: Aspergera si sebrat nenechám 4

Marek Němec: Aspergera si sebrat nenechám

Marka Němce momentálně můžeme pravidelně vídat na obrazovkách v seriálu Modrý kód jako doktora Davida Hofbauera, který trpí bipolární afektivní poruchou (jiným názvem maniodeprese) a který také vykazuje aspergerovské rysy. V komunitě autistů se dokonce hovoří o tom, že je to nejrealističtěji ztvárněná filmová postava s AS, což redaktorku Anetu navedlo na myšlenku, že by s jeho představitelem ráda udělala rozhovor. Zatímco postava Davida Hofbauera je tajemná, uzavřená a kvůli svým diagnózám působí arogantně, jeho představitel Marek Němec na ni ve skutečnosti zapůsobil naprosto opačně.

Připadala vám postava Davida Hofbauera zajímavá právě i kvůli tomu, že má bipolární afektivní poruchu a Aspergerův syndrom?
Připadala mi zajímavá právě proto, pro nic víc. Ale je fakt, že v tom byl i kus pragmatismu. Představil jsem si, že budu muset každý den vstávat v 5:30, v šest musím být na place a to bych nějakého chronicky veselého doktora nedal. Tak jsem si řekl, že tohle je bezvadný, protože tyhle „poruchy“ můžou být ve spoustě věcí deviza. Všechny psychické nemoci se vlastně hrozně dobře hrají, protože jakákoliv odchylka z normálnosti, od toho takzvaně zdravého člověka, je strašně zajímavá. Protože poskytují neotřelý způsob, jak třeba řešit nějakou situaci.

To určitě ano.
Dlouhá odpověď to byla, že jo?

Je to super, protože jde vidět, že vás to vážně zajímá.
Zajímá! Navíc mi to pomáhá při divadelní režii, psychické nemoci jsou pro mě inspirativní krajiny duše.

Herec Marek Němec

Postava doktora Davida Hofbauera byla takhle přímo napsaná, nebo jste o tom debatovali?
Ve scénáři bylo, že trpí bipolární afektivní poruchou. Aspergerův syndrom jsme si tam přimysleli. To je dílo moje, režiséra a kreativní producentky. Potřebovali bychom ale větší oporu ve scénáři, aby se jinakost/porucha mohla hodně ukazovat i v detailech. Aby se to v situacích zobrazilo a divák si řekl: „nevnímá, nebo je ponořený do nějakého toho svého světa.” A to se samozřejmě scénáristům daří občas líp, občas hůř.

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek
Emma Watson kráska s ADHD

Emma Watson kráska s ADHD

Jen málokdo z nás dnes nezná Emmu Watson. Děvčátko, které si nás získalo postavou Hermiony z Harryho Pottera. Později si zahrála rovněž v jiných, ne tak ikonických

Celý článek

Přihlášení