Elon Musk „netrpí“ Aspergerovým syndromem

„Dneska měním historii, jelikož jsem první člověk s Aspergerovým syndromem, který vystupuje jako host v SNL… nebo alespoň první, kdo to přiznal!” řekl podnikatel Elon Musk v známém americkém komediálním pořadu Saturday Night Live. 

Šeptanda, že zakladatel SpaceX má Aspergerův syndrom, se ovšem vyrojila mnohem dřív před jeho oficiálním oznámením. 

Dokonce i v životopisné knize Ashleeho Vance o životě tohoto slavného podnikatele se vyskytuje zmínka o tom, že někteří lidé chování tohoto podnikatele interpretují jako autismus. Autor knihy ovšem toto podezření shodil ze stolu s tím, že dávat takovéto nálepky je příliš jednoduché a vlastně to svědčí o neinformovanosti dotyčných. 

Náznaky, že Elon Musk může být na spektru autismu, tu nicméně byly už mnohem dřív. 

Elon už v dětství vykazoval známky toho, že je jiný. Už od mala měl velmi živou představivost a byl schopen se tak moc zaměřit na problém, že naprosto přestal vnímat okolní svět. To je také důvod, proč podstoupil v dětství operaci mandlí – jeho doktor si myslel, že malý Elon je nedoslýchavý. 

Matka Elona May například i vzpomíná na to, jak se často stávalo, že šli s rodinou nakoupit, a najednou si uprostřed nákupu všimli, že Elon chybí. Už věděli, kam se ztratil, a opravdu – jako i mnohokrát před tím seděl v knihovně a byl ve svém světě.

Už před nástupem puberty se začal zajímat o počítače a ve dvanácti letech svépomocí naprogramoval počítačovou hru Blastar, kterou následně prodal magazínu PC And Office Technology.

Bohužel ani školní léta pro mladičkého Muska nebyla vůbec příjemná. V tehdejší apartheidem zmítané Jihoafrické republice, kde se narodil, zažíval tvrdou šikanu od spolužáků, kteří se mu smáli nejen za jeho příjmení, které v angličtině znamená „pižmo“, ale právě i za jeho jinakost. Jednou to zašlo tak daleko, že budoucího miliardáře zbili do bezvědomí a musel si pobýt několik dní v nemocnici, kde také musel podstoupit plastickou operaci nosu. 

V osmnácti letech se mladý Musk přestěhoval do Kanady a o dva roky později do Spojených států, kde také později zbohatl na svém prvním podnikatelském projektu X.com – poté se přichomýtl k založení PayPalu, Tesly, založil SpaceX, následně SolarCity, navrhl koncept hyperloopu, potrubní dopravní systém, který bude přepravovat lidí v kapslích na dnešní poměry velmi vysokou rychlostí, založil společnosti jako je Open AI, Neuralink a The Boring Company. 

Jak už je patrno, Elon Musk má několik zajímavých osobnostních rysů, které se dají vysvětlit právě autismem.

Lidé kolem Elona se třeba občas podivují nad jeho chováním. Svědci tvrdí, že není neobvyklé, když se uprostřed pro něj nudné společenské akce Musk jen tak sebere a jde pozorovat hvězdy. 

Ale nejvíce patrný a výrazný rys je asi jeho zapálenost pro věc. 

Mnozí autisté pociťují něco, čemu se říká speciální zájem a hyperfocus – člověk se tak moc zabere do určité tématiky, že pro něj začne být nesmírně důležitá, a v momentě, kdy se jí věnuje, přestává vnímat okolní svět. Existuje jen jedna konkrétní věc, sen, vize, cíl, kterého se musí dosáhnout za každou cenu. 

Elon Musk vyhání pojem hyperfocus do extrému, jelikož kdo jej zná, ví, jak workoholický dokáže být. 

Už jako malý prý při učení se s novým počítačem nespal tři noci za sebou a tento návyk se mu v dospělosti často opakoval. Pil tři litry Coca-Coly denně, aby se udržel vzhůru, což vyústilo v to, že dočasně ztratil periferní vidění, dovolené si až na výjimky nebere, pokud někdo ze zaměstnanců nesplňuje jeho perfekcionistické očekávání, vyhodí jej. Jeho mysl dokáže velmi dobře vizualizovat a vymýšlet nové a nové vynálezy. Je také velmi učenlivý – však i o raketách se vše dozvěděl z knih. 

A to je také důvod, proč by se o Elonu Muskovi nemělo psát jako o člověku „trpícím“ Aspergerovým syndromem. Tedy pokud za utrpení nepovažujete být jedním z nejbohatších lidí planety a jedním z největších vizionářů dnešní doby. 

Právě za velké pomoci svých autistických rysů a povahových vlastností se Elon dokázal dostat tam, kde teď je. 

__________

Text a kresba Dodo / ostatní grafika ATYP magazín