Psycholožka Vera Nemesh mě zaujala na jedné FB skupině odpovědí, kdy někomu hledajícímu diagnostika PAS, aniž by musel čekat dva roky, platit tisíce, a navíc má problém cestovat, odepsala, že v jejich ambulanci to nestojí tisíce a že za klienty i jezdí. Výjezdová diagnostička? Záhy nato jsem se zúčastnila jejího online semináře o autismu pro studenty speciální pedagogiky a domluvila se na setkání. Rozhovor s ambulantní i terénní (výjezdovou) diagnostičkou, dvaačtyřicetiletou PhDr. Verou Nemesh vám přinášíme.
Vero, jak jste se vůbec dostala k zájmu o autismus?
Můj synovec má autismus s přidruženou středně těžkou mentální retardací. Viděla jsem, s čím se musí jeho rodiče každodenně potýkat, a já chtěla jemu i jeho rodičům nějak pomoci, takže jsem někdy v roce 2011 začala vyvíjet první diagnostický software pro děti s autismem. Ale narazila jsem a nebylo mi to tady v ČR umožněno zrealizovat. Shodou okolností tady byla jedna zahraniční organizace, která chtěla odborníka na autismus, tak jsme začali software rozvíjet v jejich zemi. Tam mají zhruba čtyřnásobný výskyt autismu. Myslím, že to je velká škoda, ale tady je to nastaveno z mého pohledu tak, že na inovace v této oblasti prostě nejsme připraveni.
Co to přesně bylo nebo je za software?
To měl být první orientačně diagnostický software. Moje vize byla, že když má třeba rodič podezření, že se jeho dítě vyvíjí trošku jinak, tak může využít této online aplikace k orientačnímu posouzení. Vypozorovala jsem, že autisti si více povídají s technikou než s
člověkem. Spustí se “hra”, která však v pozadí sleduje například čas spuštění, chybovost, specifické vzorce. Takhle by se dal orientačně ten člověk otestovat. Aplikace měla fungovat jako herní prostředí s několika možnostmi her a různou obtížností. Po úvodním “otestování” by dítě bylo vpuštěno do prostoru, které by bylo přímo uzpůsobeno k rozvíjení jeho zájmů, sociálních kompetencí apod. Takže v případě Aspergerů jsme tam měli připraveno hodně logických úloh atd. Náročnost se postupně zvyšovala. Zároveň by rodiče dostali zpětnou vazbu o tom, jak si jejich dítě vede. V jaké oblasti jsou jeho slabé, ale i silné stránky. Co je potřeba rozvíjet a kde je nutná pomoc či asistence. Nakonec se to nepovedlo uskutečnit, protože nám chyběly peníze. Dostala jsem i nějaké nabídky od investorů, ale podmínka byla vzdát se toho kódu. Což jsem nechtěla, já jsem chtěla, aby to dělal někdo, kdo k tomu bude mít citovou vazbu a bude ho to bavit.
Počkejte, takže je tady možnost nějakého softwaru pro předdiagnostiku a nikdo v ČR o něj nemá zájem?
Přesně tak, nepoužívá se to, bohužel. Jak jsem již zmínila, na inovace v této oblasti prostě nejsme připraveni, proto některé aktivity směřuji raději mimo ČR.
Smutné. Na semináři pro speciální pedagogy jste mluvila o tom, jak se mění Poruchy autistického spektra (PAS) v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5). Hovoří se o diagnostické dyádě a ne už triádě. Můžete to vysvětlit i čtenářům?
Dovolím si vás malinko opravit. Já jsem hovořila o MKN-11, která by měla s největší pravděpodobností u nás začít platit příští rok. U jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami dochází k začlenění právě podle medicínských diagnóz uvedených v mezinárodní klasifikaci. Jde především o mentální retardaci, specifické poruchy učení a chování (tedy např. dyslexii a ADHD) a poruchy autistického spektra (PAS). Měli bychom se připravit na to, že časem přestanou lékaři používat diagnózu Aspergerův syndrom, možná i mentální retardaci. Signály změn přišly již před několika lety v americkém systému DSM-5, takže jsme na dnešní změny v pro nás autoritativním klasifikačním systému SZO částečně připraveni. Všechny následující uváděné diagnostické kategorie spadají v ICD-11 pod označení neurovývojové poruchy.
Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.