Rok se s rokem sešel a opět (již podruhé) jsme vydali k příležitosti měsíce autismu tištěný ATYP Speciál – speciální číslo magazínu, který své texty jinak publikuje převážně online. V čísle pro rok 2022 jsme se zaměřili především na “tvořivé křídlo” autistů nejen prostřednictvím rozhovorů s nimi.
Když se řekne “umělec”, mezi prvními zástupci tohoto zastřešujícího pojmu nejspíše v mysli mnoha z nás bude figurovat pojem “malíř”. Proto také v druhém tištěném ATYP Speciálu nechybí rozhovory s neurodivergntními lidmi, jejichž přítelem na cestě životem je štětec, tužka či digitální kreslicí program. Najdete zde například rozhovor s Vavřincem (Lorenzem) Šiprem, který nejen vysvětluje, jak se dostal ke svému hlavnímu tématu tvorby, tedy k tramvajím, kostelům a vlakům, ale také otevřeně vystupuje proti metodě pevného objetí, kterou stále mnozí rodiče vidí jako nejvhodnější i pro děti, které očividně fyzický kontakt odmítají. Malířka a fotografka Karolina Koblen zase prozrazuje, že k vlastní diagnóze Aspergerova syndromu se dostala skrze projekt, na kterém pracovala společně s dalšími autisty, o nichžse domnívala, že to budou zvláštní lidé – ale po čase zjistila, že se od nich sama zas tak neliší. Karolina Koblen je také autorkou obálky letošního Speciálu – její dotvořená fotografie básnířky a slamerky Ellen Makumbirofy je součástí projektu Hidden Structures, který představuje autisty spolu s jejich zájmy.
V letošním Speciálu se nevěnujeme pouze těm, kteří se realizují prostřednictvím kresby a malby – mýtus o autistech jakožto dyspraktických nemotorných osobách boří například atlet Jiří Pavel Češka, který se kromě běhu rád ponoří do politiky, v níž se chce aktivně angažovat, aby mohl šířit osvětu kupříkladu ohledně duševního zdraví a psychiatrické péče v České republice. Kristýna Tulachová zase vypráví o svých zkušenostech na poli modelingu i o tom, jak se o svém autismu vlastně dozvěděla – na Erasmu na Islandu. Hovořila s ní redaktorka ATYPu Anežka Gruberová, která je rovněž modelkou na spektru. Další zpovídaní vypráví o šití kostýmů, pletení, larpech… A v závěru Veronika Dobrá z Autikvariátu odhaluje, jak jí její zájem o čtení knih pomohl pochopit lidi okolo sebe.
Velmi zajímavý pohled na psychiku autistického člověka (byť současně i s ADHD) přináší rozhovor s Ellen Makumbirofou, která je vyobrazena na letošní obálce. Ellen totiž popisuje, jak se před zjištěním čehokoliv o autismu mnohdy nuceně chovala jako upovídaný extrovert, aby zakryla svou nejistotu při setkávání s lidmi – a když zjistila, že na introverzi, nervozitu a nejistotu má právo, všechny tyto masky se odvážila shodit.
V ATYP Speciálu pro rok 2022 samozřejmě dostali nejvíce prostoru samotní lidé na spektru, jak už je v ATYP Magazínu zvykem. Najdete zde však i rozhovory s lidmi, kteří na autistickém spektru sice nejsou, ale pracují s těmi, kteří ano, nebo mají blízko k některým tématům, která neurodivergentní lidé řeší. V rubrice Zaostřeno na vysokou citlivost můžeme najít článek psychologa Ondřeje Fafejty, který se sám řadí k vysoce citlivým a zamýšlí se nad tím, zda můžeme zaměňovat pojmy hypersenzitivita a vysoká citlivost. 
Zástupkyně Institutu pro vysokou citlivost Jitka Háková se ve svém textu zaměřuje na vysokou citlivost u dětí a také se zabývá čtyřmi temperamenty a tím, jak jsou rozložené v populaci. Dominantou této rubriky je bezesporu soubor článků Erica, v němž podrobně popisuje své každodenní prožívání světa jakožto hypersenzitivní autista. “Jungiánským” pohledem se zase na autismus a senzitivitu zaměřuje speciální pedagožka a výtvarnice na spektru autismu Lucie Roškaňuk Vilímková.
Speciál se také dívá pod pokličku diagnostikování v ČR. Nejedná se o zábavné počtení – v ČR se už mnoho let porušuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a odnáší to právě zranitelné osoby s autismem. Následuje rozhovor s předsedkyní Poradního orgánu ombudsmana Mgr. Monikou Šimůnkovou. Diagnostičku ze Slovenska MUDr. Janu Bullovou vyzpovídal náš redaktor Jakub Frnka, který byl loni oceněn jako Sebeobhájce roku 2021 na 2. Autistické konferenci.
Z Británie zavítala do organizace sebeobhájců na spektru Adventor Jo Minchin, která na poli práv pro lidi s PAS a také pro lidi s duševním onemocněním pracuje přes deset let. V rozhovoru se zabývá i diagnostikou u dospělých, zejména žen, protože sama byla diagnostikována až ve čtyřiceti letech. S Jo Minchin si podívala výtvarnice a redaktorka ATYPu Veronika Jirasek. A s ní zase udělal pro vás rozhovor slovenský redaktor s sebeobhájce Branko Lacko.
Abychom se nevěnovali autismu pouze z medicínského pohledu, zabývá se šéfka portálu Beznavodu.sk Mgr. Kristina Převrátil Alexy ve svém textu přerámováním autismu do paradigmatu neurodiverzity – tedy nehodnotící kategorie. Sebeobhajoba je podle ní jedním z nástrojů, kterými se neurodiverzita prosazuje. V rozhovoru pak hovoří o své diagnostice a upozorňuje na to, že její projekt se dotýká populárního ukazování návodů na autisty, “co na ně funguje”, rovnou tím, že zvolila název Beznávodu. Tento web je také součástí projektu Klíče k sebeobhájství. Tři výstupy účastníků jeho vzdělávacího kurzu učení se různým advokačním, sociálním marketingovým a jiným dovednostem k sebeobhajobě v oblasti práv lidí se zdravotním postižením najdete uvnitř Speciálu. Projekt je podpořen programem Erasmus+.
Pro mnohé čtenáře bude určitě překvapením, že také policista může být autista. Štefan v rozhovoru vypráví, co všechno způsobila jeho pozdní diagnóza v policejním okrsku, kde mnoho let pracoval. Mimo jiné si můžete prohlédnout jeho surrealistické obrazy. Nejstarší zpovídanou osobností je výtvarnice Běla Sýkorová, která se svou diagnózu Aspergerův syndrom dozvěděla až v 58 letech. Rozhovor s ní vedla členka Poradního orgánu ombudsmana zastupující lidi s autismem Ing. Sylva Šuláková.
V rámci textu o britských neurodiverzních umělcích nominovaných v roce 2021 na prestižní výtvarnou Turnerovu cenu najdete obrazy dalších českých výtvarníků, například Wizardina, který se před rokem a půl náhle objevil a jeho grafiky už zdobí stěny kanceláří politiků, senátorů a dalších.
A to není všechno… Ještě další zajímavé rozhovory a texty vás čekají v 2. ATYP Speciálu, který měl loni 130 stran a letos už jich má 146. Tento magazín není jen na prolistování a pak vhození do koše. Je to hluboké čtení o lidech s jinakostí a nelehkých tématech – přesto hluboce lidských, která se dotýkají nás všech.
Děkujeme všem, díky nimž 2. ATYP Speciál mohl vyjít. Tento projekt byl realizován s finanční podporou hl. m. Prahy, Nadace ČEZ a Skupiny ČEZ, Ministerstva zdravotnictví ČR, Avastu, Nadace Agrofert, firmy TIVO, firmy Famtoys, Tiskárně Daniel a mnoha dalším. Vážíme si spolupráce všech, kteří se na ATYP Speciálu podíleli.
_____________________
Text Bc. Viktorie Havrdová a Dagmar Edith Holá
Fotografie k rozhovorům nafotila umělkyně Tereza Dušková Dotlačilová.
