Pane profesore, přebíráte žezlo Psychiatrické společnosti v době, kdy se dala konečně do pohybu psychiatrická reforma. Jaké jsou vaše vize?
Vize reformy je jednoduchá: dotáhnout ji do úspěšného konce tak, aby se podařilo splnit všechny její cíle a především, aby změny pozitivně pocítili uživatelé psychiatrické péče.
Reforma začala budováním Center duševního zdraví převážně pro pacienty s těžšími diagnózami. Kdy se dočkají ostatní pacienti (závislosti, poruchy příjmu potravy, úzkostní lidé, autisti …)?
Původní myšlenka Center duševního zdraví (CDZ) je, aby poskytovala péči pacientům z celého spektra duševních onemocnění. Je ale zcela přirozené, že první kroky směřovaly k pacientům s psychotickými a afektivními poruchami. S rozvojem komunitních služeb se nabídka pochopitelně bude rozšiřovat, v plánu jsou centra pro dětské a adolescentní pacienty. Vše záleží především na personální dostupnosti a možnostech dlouhodobé finanční udržitelnosti. Pravdou také je, že CDZ nejsou univerzálním receptem, vždy budou existovat skupiny pacientů (např. se závislostmi, poruchami příjmu potravy apod.), které budou mít odlišné potřeby a budou vyžadovat odlišný přístup.
