Zrzavé ženy jsou vášnivé, blondýny hloupé a vysoké čelo znamená inteligenci. To jsou mýty, kterým dodnes někteří lidé věří, ačkoliv přece musí být jasné, že to je hloupost. Lidé ale často věří tomu, co někde slyšeli. Není důležité, zda je to skutečné, protože jak se říká v jednom českém filmu: „Píšou to v deníku Pravda, tak to musí být pravda!“
Není mýtus jako mýtus
Mýty o tom, jací jsou lidé na základě jejich fyzických vlastností, jsou spíše úsměvné, ale když dojde na mentální poruchy, smát se mi rozhodně nechce. Málokdo totiž ví, co to vlastně znamená „mentální porucha“. A tak vám můžou ve škole například tvrdit, že zkratka ADHD je jen moderní označení pro špatně vychované dítě. Rozhodně to není mentální porucha. Protože zdivočelého fracka pozná každý. Lépe než kdejaký psycholog.
5 mýtů o ADHD
Děti s ADHD mají špatné rodiče
Když vidíte hyperaktivní dítě, které příliš nevěnuje pozornost vašim pokusům o jeho umírnění, řeknete si, že jeho rodiče jsou špatní rodiče, protože chování dítěte je přeci jen otázkou výchovy. Odsoudit rodinu, aniž bychom znali souvislosti, je jednoduché. Jenže i těm nejlepším rodičům na této planetě se může narodit dítě s mentální poruchou. Dle některých výzkumů se ADHD totiž pravděpodobně přenáší geneticky. Takže ano, za jinakost dítěte možná opravdu může rodina. Máte pravdu. Ale jenom částečně geneticky a rozhodně ne výchovně, jak se traduje. Syndromem hyperaktivity trpí v míře, jež vyžaduje podpůrná opatření, kolem 5-8 % naší populace, což ve školním roce 2015/16 bylo až 135 000 českých dětí.
