
5 věcí, které potřebujete vědět o podpoře žáků s ADHD
Pro někoho bohudík, pro jiného bohužel začíná za pár dní opět škola. Pro pedagogy, pro které je učitelství poslání a záleží jim na vztahu s
Pro někoho bohudík, pro jiného bohužel začíná za pár dní opět škola. Pro pedagogy, pro které je učitelství poslání a záleží jim na vztahu s
Za život jsem přečetla opravdu jen pár knih (dokonce se bojím, že by šly spočítat na prstech mých rukou) a vždycky mě to stálo takové přemáhání, úsilí a bolest, že jsem absolutně nechápala, jak někdo může číst pravidelně nebo větší objem textu. Knihy na čtenářský deník jsem často opisovala z internetu, a to i přesto, že jsem cítila vzrušení a fascinace po celém těle, když jsme se o těchto knihách učili v hodině. Můj sen byl si všechny tyto knihy jednou přečíst a nesmírně jsem se styděla za to, že toho nejsem schopna. Samozřejmě jsem si myslela, že kdybych se snažila jen o trochu víc, mohu číst stejně jako všichni ostatní.
Není to bohužel pravda. Když jsem zjistila, že mám autismus a ADHD, došlo mi, proč konkrétně pro mě je tak náročné číst, soustředit se a text si pamatovat. ADHD i autismus se projevují u každého trochu jinak, ale většinou tato kombinace způsobuje velký problém se čtením či pamatováním si obsahu. ADHD je neklidné, hyperaktivní (u mě zejména vnitřně), přepíná mezi aktivitami, potřebuje interakci, dynamiku, tempo. To mi ale při čtení můj autistický mozek, který velmi pomalu zpracovává informace a je přecitlivělý na znaky, významy či texturu textu, neumožňuje. Kdykoli tedy čtu, mám pocit, že bych mohla vyletět z kůže. Že každou chvíli exploduji. Jsem bez sebe. Časovaná bomba. Nejde to.
Pojmy neurodiverzita a neurodivergentní jsou v zahraničí používány již mnoho let. Dostávají se do fáze, kdy se řeší, kdo mezi neurodivergentní populaci ještě spadá a
Lidé s autismem mají handicap v sociální komunikaci a interakci, říká tzv. autistická triáda, na základě jejíhož naplnění získáte diagnózu PAS, nebo ne. Kamila a
Ačkoliv jsou u dětí s PAS příznaky ADHD často viditelné, až donedávna nebylo možné diagnostikovat PAS a ADHD společně podle dostupných diagnostických pokynů. V květnu 2013 vyšlo páté vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5) a toto aktualizované vydání konečně společnou diagnostiku PAS a ADHD umožňuje.
“Nakoupit dárky včas mě stresuje. Vždycky je kupuju na poslední chvíli, i když vím, že to tak nechci. Kolikrát koupím totální kravinu, i když se moc snažím, aby to obdarovaného co nejvíc potěšilo,” říká Míša.
Lidé s ADHD nechtějí stejně jako autisté dávat blbosti a zbytečnosti. Zatímco autisté nakupují dárky průběžně během roku nebo už od září, jak jsme se dozvěděli z článku Autisté rádi obdarovávají, ale potřebují s výběrem dárků pomoc. Příčí se jim kupovat blbosti natolik, že i obdarování kolegů, kterým se dávají jen nějaké drobné pozornosti, řeší natolik, že se tím vyčerpávají a mají úzkosti. Také to mají spojené se sociální interakcí, která je přímo děsí: co popřát, kdy jim to dát,… Lidé s ADHD takové interakce neřeší, protože už mají na to tak málo času, že to prostě rychle rozdají, a vždy se dá přece něco říct.
“Nemám ani jeden dárek, ani kousek cukroví a ani vločku z výzdoby. Prostě nic. A nemám nejmenší tušení, kdy a jak to zvládnu,” sděluje na FB Bára s ADHD, matka dvou dětí.
Další odpovídá, že má akorát dárky pro děti a zbytek lidí dostane kosmetické balíčky. “Prostě to neřeším. Cukroví nám peče moc šikovná paní, protože já jsem na to úplně levá, takže to je taky o starost míň. Akorát budeme dělat perníčky jen pro zábavu, provonění bytu a na chuť. Na ozdoby kašlu, akorát hodím světýlka do oken a děcka si zdobí stromeček sami,” povzbuzuje ostatní Alena, ať z toho všeho neblázní. Stihne se, co se stihne.
Petr píše, že každý den nechává nakoupení dárků na zítřek. Doufejme, že to neodsune ještě i 24. prosince.
Seznamy jsou důležité, ale někam vždy zmizí nebo stejně nepomáhají
“Píšete si seznam, co pro koho máte?” ptá se jedna z žen na skupině pro dospělé s ADHD.
Jak se u vás ADHD projevuje? Primárně impulzivitou, nebo spíš zapomnětlivostí, nebo především roztěkaností?
U mě je to zejména zapomnětlivost a naprostá neschopnost se soustředit. Vracím se domů pro klíče, mobil, obálku, věci pro děti klidně i desetkrát. Pokud však dojde ke zhoršení (vynechání medikace, stres, nedostatek spánku), tak jsem velice impulzivní a jednou jsem kvůli agresi musela být hospitalizována v nemocnici.
Agresivita u žen s ADHD se přitom vůbec nepředpokládá, často se pokládá za emoční labilitu, a ne za součást ADHD. Jak k vám přistupovali v nemocnici? A co přesně ve vás agresi vyvolalo, jestli vám nevadí o tom mluvit?
Musím říct, že jsem měla štěstí na lékařku, která u mě okamžitě ADHD rozpoznala (ještě dříve než jsem jí řekla, že mi bylo ADHD diagnostikováno v dětství). Sama ani nevím, že ženy/dívky s ADHD „by neměly“ být agresivní. U mě je naopak agresivita, nebo spíše impulzivita, velmi častá a momentálně jsem četla (právě v jedné facebookové skupince), že se s tím potýká více žen. Impulzivní chování ve mně vyvolávají stresové situace. Zejména dlouhodobý pocit z toho, že něco nestíhám, nevím, s čím dřív začít. Zda oblíkat děti, nebo zajít na záchod apod. Pak už stačí jen pomyslná kapka a pohár přeteče. V situaci, o které momentálně mluvím, šlo o to, že už jsem byla večer unavená a děti hodně zlobily a já řekla partnerovi, ať mi jde pomoct, a on mi na to odpověděl, že si jenom dokouří cigaretu. V té chvíli vlastně všechno kolem mě vybouchlo. A měla jsem potom nejdelší temné období v životě. V nemocnici ke mně přistupovali s pochopením. I když pro mě samotnou to byla hrozná zkušenost, protože bylo velmi těžké v té chvíli o něčem mluvit. S odstupem času se o tom mluví líp.
U dívek často bývá ADHD přehlíženo, sama jsem byla diagnostikovaná v dospělosti, to už jsme trochu nakously. V kolika letech jste byla diagnostikovaná a jak jste se k ADHD „dostala“?
Máme ADHD v rodině (genetická predispozice je skutečně při tomto onemocnění velká) a u bratra bylo diagnostikováno již v předškolním, či brzkém školním věku a já se „nachomýtla“ k testům. A rovněž mi bylo diagnostikováno ADHD. Rozhodně to ale na mně nebylo tolik vidět jako na bratrovi. Nutno tedy ještě zmínit, že naše máma byla prostě zvyklá na „divoké“ děti, takže jí nic divného na nás nepřišlo. Prostě neřešila moje poznámky a stížnosti, že vykřikuju v hodině a podobně. Až když bratr dostal doporučení ze školky. Samozřejmě, že nám bylo řečeno, že ADHD v dospělosti vymizí. Bratr je skutečně úplně jiný člověk. Bohužel u mě se zjistilo po pár impulzivních situacích, že mi ADHD zůstalo a je třeba se intenzivně léčit.
Martin je čtyřiadvactiletý programátor z Brna. Zajímá se především o programování, které ho nesmírně baví a dobře živí, cestování, dobré jídlo a sociální kontakty. Kromě ADHD,
1.
Mýtus: ADHD je podvod, vymyšlený za účelem prodeje Ritalinu. Ve skutečnosti ADHD neexistuje.
Pravda: ADHD existuje. Existence ADHD se dá prokázat vyšetřením na funkční magnetické rezonanci a je zmapováno, která mozková centra jsou při ADHD dysfunkční. Je mnoho lidí, kteří Ritalin, ani jiné léky na ADHD neberou, a to z různých důvodů; bojí se, že jsou návykové, chtějí ADHD zvládat bez léků, anebo je nesmí kvůli jiným fyzickým problémům (například kvůli srdečnímu onemocnění). Zároveň mnoho psychiatrů odmítá předepisovat léky na ADHD dospělým lidem.
2.
Mýtus: Z ADHD se vyroste, týká se jen dětí.
Pravda: Statistiky se různí, ale podle některých i v 60 % případů ADHD přetrvává celý život. Obvykle se zmírňuje hyperaktivita a impulzivnost, nadále ale přetrvávají problémy s pečlivostí, trpělivostí a nepozorností.
Před více než rokem vyšel v ATYPu článek o Slovence Lucii, která se rozhodla začít vyrábět zátěžové přikrývky. Jedná se o pomůcku, která může výrazně
ATYP Magazín
Pod vlastním krovem 28
182 00 Praha 8
tel: +420 723 653 129
email: redakce@atypmagazin.cz