Do redakce ATYP magazínu se aktuálně ozvala už třetí čtenářka s otázkami k přestupu dítěte na individuální vzdělávání , protože v době uzavření škol se dítě zlepšilo zdravotně, sociálně, a tím se i líp učí. Rodiče si ale nevědí rady, jak to zařídit, navíc mají svůj vlastní strach a padá na ně nepodpora a někdy až kritika druhých. Povídáme si s právničkou Lenkou Hečkovou z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání o tom, jak je to s individuálním vzděláváním (laicky řečeno s domácí školou) po právnické stránce, ale také jaké to je v případě takového rozhodnutí po psychické stránce. Lenka Hečková má sama osobní zkušenost s inkluzí. Její prostřední dcera Anežka má Downův syndrom, je inkludovaná již 2. rokem do běžné školy, kde má asistenta pedagoga a další podpůrná opatření.
Co nabízí inkluzivní vyhláška a školský zákon za opatření v případech, kdy se dítě horší psychicky a školními výsledky?
Na základě školského zákona má každé dítě se speciálními vzdělávacími potřebami právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením, pokud je potřebuje k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními. Podpůrná opatření 1. stupně poskytuje škola na základě vlastního vyhodnocení vzdělávacích potřeb žáka (mimo jiné například tzv. Plán pedagogické podpory). O poskytování podpůrných opatření 2. – 5. stupně pak rozhoduje školské poradenské zařízení tzv. „Doporučením ke vzdělávání žáka se SVP“. Takové „doporučení“ je pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci a škola má povinnost všechna na jeho základě přiznaná podpůrná opatření poskytovat.
Pokud dítěti nastavená podpůrná opatření nevyhovují a prokazatelně ve školním prostředí neprospívá, je třeba ve spolupráci školy, poradny, rodiny, ale případně i dalších služeb z oblasti sociální a zdravotní, hledat pro dítě vhodné způsoby podpory a uspokojivé řešení jeho situace. Jednou z možností, která se rodině nabízí, je také individuální vzdělávání dítěte.
Individuální vzdělávání však rozhodně není podpůrné opatření ve vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Nelze ho dítěti ze strany školského poradenského zařízení doporučit ani ho ze strany školy po rodičích vyžadovat, což se bohužel stále v praxi, zejména v případě dětí s náročnějším chováním nebo vyššími nároky na podporu, občas děje. Individuální vzdělávání je jiný způsob plnění povinné školní docházky a rozumí se jím vzdělávání žáka bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Požádat (písemně) o něj může jakýkoliv rodič (resp. zákonný zástupce), který ho chce pro své dítě. Bez ohledu na to, zda jeho dítě má speciální vzdělávací potřeby a nárok na podpůrná opatření či nikoliv.
Kam se rodiče mohou obrátit, když se rozhodnou, že zkusí individuální vzdělávání (dále jen IV)? Co potřebují za formuláře? Od koho doporučení?
O individuálním vzdělávání dítěte rozhoduje ředitel školy na základě písemné žádosti rodiče. Ta musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, jako jsou nacionále a adresa, období individuálního vzdělávání, zabezpečení a podmínky vzdělávání, doklady o vzdělání osoby, která bude dítě individuálně vzdělávat, seznam učebnic a textů, které budou ve výuce využívány a další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání. Povinnou součástí je také vyjádření školského poradenského zařízení (ŠPZ) tedy pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálně pedagogického centra (SPC). V případě vyjádření školského poradenského zařízení stačí prohlášení, že není námitek proti individuálnímu vzdělávání žáka.
Individuální vzdělávání je vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Vzdělávání je veřejná služba, ale po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek vzdělávání odpovídá zákonný zástupce dítěte. V případě druhého stupně musí mít osoba, která bude dítě vzdělávat, vysokoškolský diplom, v případě vzdělávání dítěte prvního stupně, pak postačí maturita (viz e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat). Zákonný zástupce také hradí veškeré výdaje spojené s individuálním vzděláváním, s výjimkou zákonem definovaných učebnic a základních školních potřeb, speciálních učebnic, speciálních kompenzačních pomůcek a speciálních učebních pomůcek přiznaných jako podpůrná opatření, a kromě výdajů na činnost školy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k individuálnímu vzdělávání vydalo již několik metodických pokynů. V jejich příloze lze najít také vzor žádosti o individuální vzdělávání. Aktuální verze je ke stažení na webových stránkách ministerstva. (pozn. red. Vzor žádosti o IV najdete také na stránkách Asociace domácího vzdělávání.)
Individuální vzdělávání a jeho podmínky upravuje § 41 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na 1. i na 2. stupni ZŠ.
Kam vlastně dítě patří, když se rozhodne, že bude mít IV?
Primárně do své spádové školy, nebo do jakékoliv jiné školy, kde je aktuálně přijato ke vzdělávání a kde se zrovna vzdělává. Rodič (resp. zákonný zástupce) podá písemnou žádost řediteli, a ten ve správním řízení rozhodne o povolení individuálního vzdělávaní. Samozřejmě existují školy, které mají s individuálním vzděláváním větší zkušenosti a zákonný zástupce může své dítě obecně přihlásit ke vzdělávání (i individuálnímu) kdekoliv jinde. Taková škola ale není povinna žáka přijmout, a naopak spádová škola dítěte musí individuální vzdělávání dítěte povolit a zajistit, pokud jsou k němu vytvořeny a splněny všechny zákonné podmínky.
Opravdu má povinnost žáka dál vzdělávat spádová škola, do které dochází, i když s tím nemá zkušenost?
Ano, pokud je v ní dítě přijato ke vzdělávání. Individuální vzdělávání je vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole a po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek vzdělávání odpovídá zákonný zástupce žáka. A to i v případě, že jeho dítě dochází například do komunitní školy, se kterou má zákonný zástupce uzavřenou smlouvu o vzdělávání dítěte. Škola však vede individuálně vzdělávané dítě v matrice a individuálně vzdělávaný žák v ní koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva.
Když rodič pro dítě zvolí za kmenovou školu jinou, třeba z důvodu, že si zjistil, že má on-line propracovanou výuku pro domškoláky, tak dítě přebírá ta nová, nebo spádová stále vede dál dítě v matrice?
Individuální vzdělávání však rozhodně není podpůrné opatření ve vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Nelze ho dítěti ze strany školského poradenského zařízení doporučit ani ho ze strany školy po rodičích vyžadovat, což se bohužel stále v praxi, zejména v případě dětí s náročnějším chováním nebo vyššími nároky na podporu, občas děje. Individuální vzdělávání je jiný způsob plnění povinné školní docházky a rozumí se jím vzdělávání žáka bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Požádat (písemně) o něj může jakýkoliv rodič (resp. zákonný zástupce), který ho chce pro své dítě. Bez ohledu na to, zda jeho dítě má speciální vzdělávací potřeby a nárok na podpůrná opatření či nikoliv.
Kam se rodiče mohou obrátit, když se rozhodnou, že zkusí individuální vzdělávání (dále jen IV)? Co potřebují za formuláře? Od koho doporučení?
O individuálním vzdělávání dítěte rozhoduje ředitel školy na základě písemné žádosti rodiče. Ta musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, jako jsou nacionále a adresa, období individuálního vzdělávání, zabezpečení a podmínky vzdělávání, doklady o vzdělání osoby, která bude dítě individuálně vzdělávat, seznam učebnic a textů, které budou ve výuce využívány a další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání. Povinnou součástí je také vyjádření školského poradenského zařízení (ŠPZ) tedy pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálně pedagogického centra (SPC). V případě vyjádření školského poradenského zařízení stačí prohlášení, že není námitek proti individuálnímu vzdělávání žáka.
Individuální vzdělávání je vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Vzdělávání je veřejná služba, ale po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek vzdělávání odpovídá zákonný zástupce dítěte. V případě druhého stupně musí mít osoba, která bude dítě vzdělávat, vysokoškolský diplom, v případě vzdělávání dítěte prvního stupně, pak postačí maturita (viz e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat). Zákonný zástupce také hradí veškeré výdaje spojené s individuálním vzděláváním, s výjimkou zákonem definovaných učebnic a základních školních potřeb, speciálních učebnic, speciálních kompenzačních pomůcek a speciálních učebních pomůcek přiznaných jako podpůrná opatření, a kromě výdajů na činnost školy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k individuálnímu vzdělávání vydalo již několik metodických pokynů. V jejich příloze lze najít také vzor žádosti o individuální vzdělávání. Aktuální verze je ke stažení na webových stránkách ministerstva. (pozn. red. Vzor žádosti o IV najdete také na stránkách Asociace domácího vzdělávání.)
Individuální vzdělávání a jeho podmínky upravuje § 41 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Současná legislativní úprava umožňuje individuální vzdělávání na 1. i na 2. stupni ZŠ.
Kam vlastně dítě patří, když se rozhodne, že bude mít IV?
Primárně do své spádové školy, nebo do jakékoliv jiné školy, kde je aktuálně přijato ke vzdělávání a kde se zrovna vzdělává. Rodič (resp. zákonný zástupce) podá písemnou žádost řediteli, a ten ve správním řízení rozhodne o povolení individuálního vzdělávaní. Samozřejmě existují školy, které mají s individuálním vzděláváním větší zkušenosti a zákonný zástupce může své dítě obecně přihlásit ke vzdělávání (i individuálnímu) kdekoliv jinde. Taková škola ale není povinna žáka přijmout, a naopak spádová škola dítěte musí individuální vzdělávání dítěte povolit a zajistit, pokud jsou k němu vytvořeny a splněny všechny zákonné podmínky.
Opravdu má povinnost žáka dál vzdělávat spádová škola, do které dochází, i když s tím nemá zkušenost?
Ano, pokud je v ní dítě přijato ke vzdělávání. Individuální vzdělávání je vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole a po dobu individuálního vzdělávání žáka za plnění podmínek vzdělávání odpovídá zákonný zástupce žáka. A to i v případě, že jeho dítě dochází například do komunitní školy, se kterou má zákonný zástupce uzavřenou smlouvu o vzdělávání dítěte. Škola však vede individuálně vzdělávané dítě v matrice a individuálně vzdělávaný žák v ní koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva.
Když rodič pro dítě zvolí za kmenovou školu jinou, třeba z důvodu, že si zjistil, že má on-line propracovanou výuku pro domškoláky, tak dítě přebírá ta nová, nebo spádová stále vede dál dítě v matrice?
Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
