Lidí na autistickém spektru jsou přibližně 2,24 %, uvádí NAUTIS. Statistiky nejsou samozřejmě přesné, a to z důvodu toho, že se mnoho soběstačných autistů nikdy na diagnostiku ke klinickému psychologovi nebo psychiatrovi nedostane. Někdo odhaduje i vyšší číslo, ale to by se musela diagnostická kritéria velmi zmírnit, už teď nejsou striktní.
Prevalence autismu
Národní ústav pro autismus /NAUTIS/ uvádí, že osob na autistickém spektru jsou přibližně 2,24 %. “Dvě nezávislé studie publikované v roce 2019, „Pediatrics“ a „JAMA Pediatrics“ odhalují, že jedno ze 40 dětí má poruchu autistického spektra (ASD, česky PAS). Obě studie čerpaly údaje z Národního průzkumu zdraví dětí z roku 2016. Studie sledovaly více než 43 000 dětí ve věku od 3 do 17 let. Respondenti průzkumu se účastnili online nebo poštou a uvedli, zda dítě v jejich domácnosti někdy dostalo diagnózu autismu a zda v současné době “trpí tímto onemocněním”. Obě skupiny výzkumníků vypočítaly prevalenci na 2,5 procenta amerických dětí, které v současnosti trpí ASD.” Každý 40. člověk je tedy podle New studies estimate autism prevalence at 1 in 40 na spektru autismu. Tento nový odhad je vyšší než míra prevalence autismu, kterou v současnosti uvádí Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), jedno z 44 dětí. “Nedávná zjištění ze sítě ADDM zjistila, že odhadem 1 ze 44 osmiletých dětí bylo v roce 2018 identifikováno s ASD, na základě sledování v 11 komunitách po celých Spojených státech. Toto číslo je vyšší než odhady z naší poslední zprávy, která zjistila že 1 z 54 osmiletých dětí bylo identifikováno s ASD na základě údajů z roku 2016. ASD se vyskytuje u všech rasových, etnických a socioekonomických skupin.” Vzhledem k tomu, že CDS ale uvádí zastaralé informace o tom, že ASD je více než čtyřikrát častější u chlapců než u dívek, pak možná jejich údaje jsou zavádějící. Od roku 2011 se ale také objevují i studie, že každé 38. dítě má autismus. “V první rozsáhlé studii svého druhu američtí a jihokorejští vědci uvádějí, že míra poruch autistického spektra (ASD) může být výrazně vyšší, než se dříve myslelo, a postihuje až 1 z 38 dětí. Zjištění naznačují, že u mnoha mladých lidí může být vývojová porucha nediagnostikována. V ATYP magazínu jsme o tom psali již v roce 2019 v textu “Neviditelní autisté – statistiky uvádí jen 300 Pražáků s autismem”. Průzkum ve školách v některých státech z let 2020 až 2021 mluví o 4,4 až 4,7 procentech žáků s autismem. To by znamenalo 4 až 5 žáků ze sta.Dvě procenta neurotypiků s mentálním postižením
Diagnózu mentálního postižení (zastarale retardace) a autismu dostává 0,8 % z celkové populace. V populaci jsou 3,203 % lidí s mentální retardací, což znamená, že tu máme minimálně 2 % lidí s mentálním postižením, kteří ale nejsou autisté. A možná, že někteří autisté dostali diagnózu mentální retardace nesprávně, existují takové případy, kdy se z autistické slečny s údajným IQ 50 rázem stala samostatná slečna, které v testech vyšlo IQ 120 (tato slečna má i konkrétní jméno, z důvodu ochrany ho ale nebudeme uvádět). Ještě nedávno bylo běžné, že psychologové automaticky autistům přidělovali i diagnózu mentálního postižení jen kvůli samotnému autismu, aniž by inteligenci autisty skutečně otestovali. IQ testy u psychologa jsou často špatně koncipované, může na nich snadno selhat i budoucí držitel Nobelovy ceny za fyziku, který je jen např. barvoslepý, špatně slyší či má nějakou specifickou poruchu učení. Koneckonců, i o Einsteinovi si lidé v dětství mysleli, že je mentálně retardovaný.Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.