V Brně se koná 9. až 10. listopadu dvoudenní konference Kreativní budoucnost. Smyslem je setkání učitelů, umělců a odborné veřejnosti. Konference poskytne účastníkům informace o scénářích možného vývoje vzdělávání v ČR, o nových technologických možnostech využitelných ve výuce a o smyslu inkluze v uměleckém vzdělávání a kreativních metodách vzdělávání. Pro účastníky konference je vše zdarma, dokonce i ubytování. Zní to vše velkolepě, tak jsme se pozeptali hudebníka a hlavního organizátora MgA. Roberta Mimry, ředitele o.p.s. Portedo, právě na začleňování dětí se SVP.
Pořádáte konferenci Kreativní budoucnost a do myšlení o budoucnosti školství a kreativity u dětí jste rovnou zařadili to, že počítáte s tím, že na trendech se budou podílet specifické děti… To není běžné myšlení u nás, i když je inkluze státem daná.
K přemýšlení tímto směrem nás dovedl kontext konference, která je součástí projektu Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti, projekt spolufinancuje Evropská unie. V rámci tohoto projektu uskutečňujeme desítky různých aktivit pro žáky se SVP po celé České republice. Díky tomu mám možnost nahlédnout do českého školství – nyní se jedná již o 140 spolupracujících škol. Se zapojením žáků se SVP si školy poradily různě. U těch nejúspěšnějších se specifické děti podílejí na budoucnosti těchto škol, jsou součástí těch vnitřních motorů rozvoje škol. Pokud vedení a učitelé jsou otevření jiným názorům a přístupům, může to být zcela přirozený a pro všechny strany obohacující proces.
Čemu se bude věnovat konference?
Konference se bude věnovat zejména třem hlavním oblastem: kreativita, technologie a inkluze. Rozhodli jsme se pro tyto tři konkrétní oblasti, jelikož se mnoho odborníků domnívá, že díky extrémně rychlému rozvoji technologií a robotizaci společnosti bude kreativita nejdůležitější dovedností budoucnosti. Za pomoci nejmodernějších pedagogických metod a nových technologií pak můžeme do kreativního procesu zapojit i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Co přináší specifické děti do školství jak běžného, tak na ZUŠ?
To by bylo na samostatný rozhovor. Ale zmíním jednu věc – hudební, divadelní, taneční školní soubory jsou podle mého ideální prostor pro inkluzi, kde mnoho těžce budovaného ve třídách na ZŠ/SŠ se vyřeší zcela automaticky a přirozeně. K tomuto tématu nám chybí samostatný komplexní výzkum. Něco napovídá výzkum nazvaný Význam vybraných uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky (NIPOS, 2003 – 2007).
Pokud bych mluvil za ty úspěšné školy, které se účastní našeho projektu, tak specifické děti přináší do škol trochu odlišnou dynamiku třídy, osobité pohledy na běžné situace, intaktním žákům pomáhají rozvinout jejich sociální inteligenci a cit. Kreativní pedagog je často nucen v inkludovaných třídách hledat netradiční řešení, která někdy přinesou zcela unikátní výsledek. V uměleckém oboru to může být například choreografie s žákem na vozíku, řešení scény v divadelním představení, do kterého se zapojil nevidomý žák atd.
Psycholožka Jana Nováčková řekla pro Lidové noviny 27. 9. 2016 toto: „Inkluze mnohem výrazněji poukáže na problémy, které v klasickém systému školství jsou. Nevyčleňovat ty, kteří se v něčem liší, je správná cesta. Ale začleňovat odlišné do systému, který staví na stejnosti, právě nutně ukáže slabiny tohoto systému. Doufám, že to bude impulzem pro změny, které budou ku prospěchu všem dětem. Abychom konečně začali přemýšlet o potřebách dětí.“
S tím souhlasím. Inkludovaná třída je zcela jistě testem učitelů, vedení škol a dalších účastníků vzdělávacího procesu. Bez ohledu na inkluzi by se mělo české školství otevřít dalším přístupům a alternativním metodám. Ale ono se už otevírá. V tom jsem optimista.
Jako hudebník pracujete se specifickými dětmi? Můžete říci, jakou máte s nimi zkušenost?
Takovou iniciační zkušeností, kterou jsem měl po nějakých sedmi letech své profesní dráhy, bylo setkání s žákem, který se narodil bez rukou. Hudebně velmi nadaný chlapec toužil hrát na hudební nástroj, ke zpěvu neměl dispozice. S maminkou prošel několik uměleckých škol, než v x-té někoho napadlo, že existuje Panova flétna. Já jsem pak jako korepetitor s tímto žákem spolupracoval a byla to úžasná zkušenost.
Nejsem speciální pedagog, ale mám během své 20leté pedagogické praxe zkušenost s dětmi s ADHD, Aspergerem a dalšími lehčími typy SVP. Nyní mám díky projektu možnost pozorovat špičkovou výuku dětí s dalšími typy SVP.
Od roku 2013 vedete obecně prospěšnou společnost Portedo. Co přesně děláte, na čem se podílíte?
Impulsem ke vzniku Portedo o.p.s. byla touha ředitelů uměleckých škol čerpat dotace z fondů EU. Tzv. Šablony I nebyly otevřené pro ZUŠ. Další výzvy předpokládaly pokročilé znalosti projektového řízení. Do toho jsme s mými kolegy vstoupili. Začali jsme pořádat různé vzdělávací aktivity pro učitele (workshopy dirigování, semináře k výuce žáků se SVP, k využití technologií ve výuce ad.), uspořádali jsme v letech 2014 a 2016 dvě konference, několik koncertů, realizovali jsme výstavu haptických výtvarných prací pro nevidomé. Pak se nám podařilo obhájit projektový záměr Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti. Nyní také spolupracujeme se školami při přípravě a realizaci Šablon II, které byly již otevřeny i pro základní umělecké školy.
Školství je dnes velmi kritizováno. Vy jste spoluautorem knihy Jak globálně vzdělávat. Můžete krátce říci, jakou představu máte?
Myslím, že klíčem k úspěchu je dát učitelům a ředitelům škol důvěru a větší autonomii a podporu k osobitosti a osobnímu rozvoji. Letos uskutečněné rekonkurzy ředitelů škol byly v některých případech silně zpolitizované. Z praxe vím, že školou projdou finanční kontroly, kontroly od zřizovatele, ČŠI atd. atd. Důraz na administrativu je značný. Prostor na sebevzdělávání učitelů v pedagogice a jejich oborech o to menší. Ve vlastní pedagogické praxi se mi osvědčily různé technologické resp. softwarové „vymoženosti“, ale také postupy z projektového řízení. Věřím, že moderní škola může díky tomu učitelům a vedoucím pracovníkům takto alespoň trochu ulevit. Nicméně je to hlavně systémové řešení.
Jak přizpůsobujete vzdělání na ZUŠ žákům s PAS nebo ADHD např. ve výtvarném či divadelním oboru? Můžete nabízet také individuální lekce jeden na jednoho, když to žák takto potřebuje?
Podle mého názoru je potřeba v kolektivní výuce výtvarného, tanečního a literárně-dramatického oboru a v hromadných předmětech hudebního oboru postupovat „formálně“, tedy zhruba tak, jako na ZŠ – žáka zařadit do příslušného stupně SVP, vytvořit individuální plán, škola by měla být v kontaktu se speciálním pedagogem. Hudební obor je však převážně vyučován individuálně nebo v malých studijních skupinách. Zde možná více dává smysl zaměřit se s podporou především na pedagogy, poskytnout jim maximální pomoc, včetně snadno dostupných odborných metodiků, metodických materiálů ke každému typu SVP, seminářů přímo pro učitele ZUŠ, kde by se sešli učitelé konkrétních žáků s konkrétním typem SVP (díky fondům EU je možné realizovat i setkání malých skupin učitelů na celodenním semináři vedeném kvalitním lektorem).
Jak budete využívat u dětí se SVP kompenzační pomůcky, které mají napsané od poradny ve škole a můžou je samozřejmě taky využívat na ZUŠ. Máte s tím už zkušenost a máte třeba se základními či středními školami domluvené půjčování těchto pomůcek?
Půjčování pomůcek se ZŠ a SŠ domluvené nemáme, ale děkuji za nápad. Pro výuku uměleckých předmětů máme zkušenosti s technologickými pomocníky (například hlasový výstup). S kompenzačními pomůckami pracují učitelé v kreativních partnerstvích – zde se jedná o žáky se SVP na ZŠ. Mluvili jsme o nákupu schodolezu pro uměleckou školu, kde by byly bezbariérové úpravy komplikované.
Co byste doporučil z konference? Na co se můžeme těšit?
Na 16 speakerů a panelovou diskusi, na večerní koncert a sobotní workshopy. Abych byl konkrétnější – v bloku Inkluze vystoupí s přednáškou „Intuitivní pedagogická diagnostika“ PhDr. Martina Komzáková, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni. Inkluzi v evropském kontextu představí PhDr. Petra Bendová, Ph.D. z Univerzity Hradec Králové. Pozvání na konferenci přijala Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D. poslankyně Parlamentu ČR a bývalá ministryně školství, která se zasadila zásadním způsobem o současnou podobu inkluze v českém školství.
Dalšími tématy konference jsou Technologie a Kreativita. Představíme showroom technologií a workshopy zaměřené na čtyři umělecké obory (hudba, divadlo, tanec a výtvarné umění). Podrobné informace o konferenci najdete na webu Kreativnibudoucnost.
________________
Rozhovor vedla Dagmar Edith Holá
VIZITKA
Konference Kreativní budoucnost se koná pod záštitou primátora města Brna a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a proběhne v brněnském hotelu Avanti ve dnech 9. a 10. listopadu 2018. Registrace je možná na www.kreativnibudoucnost.cz. Konferenci pořádá Gymnázium a Hudební škola hl. m. Prahy, ZUŠ a Portedo o.p.s. ve spolupráci s dalšími partnery projektu.
První den konference vystoupí celá řada velkých jmen a fundovaných profesionálů z české i mezinárodní scény, kteří se těmto oblastem věnují již celou řadu let. V bloku inkluze vystoupí i poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Následující den se pak účastníci mohou těšit na navazující workshopy – taneční, divadelní, výtvarný, hudební, psychologický a manažerský. Jedním z vrcholů konference bude showroom technologií, který připraví odborníci ze Západočeské univerzity a kde budou mít účastníci možnost si na několika stanovištích vyzkoušet nejnovější aplikace a zařízení. Konference je bez jakýchkoliv registračních poplatků, pro účastníky je zajištěn hotel zdarma v místě konference, a to díky financování z evropského projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“. Tento projekt spolufinancuje Evropská unie.
Jedna odpověď