Zajímá vás, jak lidé s PAS, kteří jsou často citlivější na lži, přetvářky a mají navíc senzitivní smysly, vnímají Vánoce? Na FB skupině dospívajících a dospělých lidí s poruchami autistického spektra se Antiheroine zeptala, zda je mají rádi. Během hodiny odpovědělo na otázku proč ano, nebo proč ne, dvacet jedna lidí. Nejprve jsme z jejich odpovědí chtěli sestavit článek, ale pak jsme si řekli, že vám přineseme odpovědi tak, jak lidé s PAS odpovídali. Každý trochu jinak. Přesto z nich jasně vyplývá, že neurotypičtí lidé si Vánoce vlastně zkazili, zkomercionalizavali a že je vlastně otázkou, zda to vůbec jsou svátky klidu, lásky a míru. Možná vám jejich odpovědi pomohou, jak svým dětem i dospívajícím o vánočních svátcích ulevit od tolika podnětů, stresu, návštěv a dokonalosti a tím i sobě. Lidé s PAS pojmenovávají, co jim vadí, přesně.
An: Vánoce jsem vždycky měla ráda, akorát je to posledních pár let o něco horší, protože najednou vidím, že NT to berou jako nějakou povinnost; nutné zlo, které se musí především přežít. Což je podle mě škoda, jelikož se mi od mala líbil pocit, že jsem součástí nějaké tradice, společnosti, kultury. A že si to všichni společně užíváme. Teď už tak naivní nejsem, ale pořád se mi na Vánocích cosi líbí. Často je to taky ale jediná možnost, jak dostat věci, které potřebuju, protože mi nikdo nový mobil, byť ten starý téměř nefunguje, jen tak v „běžný“ den nekoupí. Co mi na nich ale vadí nejvíc, je fakt, že můj svět je najednou „vzhůru nohama“ – přemíra různých vůní, naprosté nedodržování plánů a rutiny, extrémně dlouhé návštěvy a přespávání u nich, nebo oni u nás, a většinou na Silvestra už vůbec nefunguju. V zásadě se mi ten koncept svátku klidu a míru a obdarovávání líbí, bohužel si to lidé ale překrucují do něčeho vysloveně obtěžujícího.
Petr: Jako děcko jsem se samozřejmě těšil na Vánoce (dárky), ale od té doby, co chodím do práce, tak to víceméně beru jako takový lepší všední den.
Robert: Mě Vánoce tak nějak nezajímají. Štědrý den je pro mě stejný jako ostatní dny v roce, stejně jako ostatní dny o vánočních svátcích.
Antonín: Vánoce mám rád, ale je to pro mě jen odpočinkový den.
Martin: Nejsem křesťan, takže necítím proto žádný důvod „slavit“ narození Ježíše Krista. Vánoce samotné mi nevadí, spíše chování většiny lidí, kteří také nejsou věřící, ale neřeší to. Když pominu tento náboženský podtext, tak na mě pojetí Vánoc v dnešní době působí tak, že je to vyloženě už jen taková „komerční záležitost“ a největší význam mají pro obchodníky, pro které tohle období znamená největší tržby v roce. Říct, že je nemám rád, to by bylo silné slovo, nic proti nim nemám, ale ať mi je nikdo nenutí, abych je slavil a dodržoval nějaké tradice, ve kterých nevidím smysl. Co mi opravdu vadí z etických a ekologických důvodů, je to, že kvůli tradicím se při vánočních svátcích zabíjí velké množství zvířat – kapři, krocani a další druhy a taky se kácejí se stromy. Tohle chování a zacházení příliš nekoresponduje s přídomkem „svátky klidu a míru“.
Vavřinec: Vánoce nemám rád, protože mi vadí, jaký je před nimi shon. Navíc mi chybí nějaké návštěvy a kamarádi mají své příbuzné.
Sára: Vnímám je asi tak, že mi nevadí, protože: TV skoro nesleduji, s nikým se téměř nescházím a do nákupních center spíš nechodím. Takže tím pádem nenacházím negativa, která nacházejí ti, co tohle snad vyhledávají, aby si pak stěžovali. Pro mě jsou jako každý jiný den. Mám ráda cukroví, po prvním půl kilu navíc ho ale už nechci vidět až do dalších Vánoc. A ani nemusím utrácet za dárky, protože nikoho skoro nemám a jako rodina si dárky v podstatě nedáváme, nebo jenom prkotinu.
Petra: Mám moc ráda rituály kolem Vánoc, dlouho jsem se vůbec nedokázala odpoutat od způsobu, jak jsme je slavili s rodiči. Vlastně jsem byla i ve věku 30+ často o Vánocích ráda, že jsem sama (ve smyslu ne v páru) a jedu je strávit s nimi. Přítel má vánoční zvyky dost jiné, takže jsem se na ně nějakou dobu ladila a zčásti ještě ladím, ale to, z čeho už se mi stal nový zvyk, mám taky ráda. Miluju některé vánoční vůně. Františky (raději německé než české, protože doma jsme mívali ty), mandarinky (mám je spojené s Vánoci, jindy nebývaly), sušené fíky (stejný důvod), vůni po prskavkách, rybí polévka (na másle, jiná mi nevoní tolik). Některé zvuky, třeba cinkání zvonkového svícnu. Hodně věcí kolem Vánoc ale nesnesu. Logicky – davy, večírky (!!!), návštěvy, stres. Stres jsem si dřív hodně zvyšovala snahou o to, aby „všechno bylo, jak má být“ – z toho mi pomohl přítel – začal hned o prvních společných Vánocích, když jsem se sesypala z toho, že nemám hladkou mouku. Jinak ji skoro nepoužívám a do rodinného receptu na rybí polévku je potřeba. No tak tam nebyla, no:-)
Branko: Ako malý som ich mal rád kvôli darčekom. Teraz už ich vidím len ako komerčný sviatok, kedy sa ľudia naháňajú kvôli nejakému starému zvyku. A príde mi to celé také idiotské, že celý rok sú na seba niektorí hnusní a na Vianoce sa tvária, že sa majú radi. Takže ich rád už nemám. Trzne hospodarstvo ich pokazilo.
Vladimír: Vzhledem k tomu, že mi je 28 a žiju sám, tak Vánoce nijak neslavím. Jsem 350 km od rodiny a nijak mi to nevadí ani nikdy nevadilo. Prostě jsem z toho vyrostl. Nedělám nic extra. Mimo mandarinek a svíček. Ty do mé instance Vánoc prostě patří. Nemám prachy na kupování dárků, což alespoň eliminuje problém s vymýšlením, jaké koupit, a bytím venku mezi bilionem lidí, kteří se strkají apod. Stále si myslím, že nejlepší dárky si člověk nadělí sám, a proto je ideální poslat peníze. Tenhle přístup se mnoha lidem nelíbí, ale nikdo nemůže popírat, že je to praktický. Nemám empatii apod., takže nevím, co bych měl koupit rodičům, babičce, dědovi, nebo rodině jako takové. Mohu jim leda tak koupit to, co bych koupil sám sobě, protože si myslím, že to potřebují, ale tenhle přístup je prostě špatný. Vánoční atmosféru vnímám jen velmi slabě. Potřeboval bych k tomu sníh. Tuhle jsem však jel v šalině a zrovna mě přepadla vánoční nálada. Zvláštní nepopsatelný pocit. Zajímavé je taky to, že ho ve mně vyvolává ryze červené, žluté, zelené a modré světlo. Protože takové jsme měli na stromku, když jsem byl malý. Ke kombinace těchto barev mám pozitivní vztah. Takže Vánoce jsou pro mě momentálně čas o tom, jak se cítím. Ta dětská část, dárky apod., to je pro mě už pasé. Troufám si tvrdit, že v Brně jsem sám, takže je ani nemám s kým slavit. Jsem prostě sám doma, je to pro mě den jako každý jiný. O Vánocích tedy dělám věci, co bych dělal normálně. Pozitivní na tom je, že jsem s tímhle faktem smířen. Jako obvykle odešlu nějaká ta přání a tím to končí. Co na Vánocích nemám rád, je ten jejich dnešní charakter. Většina se stresuje kvůli dárkům, pečení cukroví apod. A všichni se snaží o co největší pohodu, což jen víc a víc vysiluje. Jsem toho ušetřen, což je fajn. Co konkrétně v sobotu budu dělat, to netuším. Probudit se z nočních můr, mít momenty, kdy nevím, jestli to, co zažívám, se už stalo, nebo se mi to jen zdálo, mít záblesky vzpomínek, co jsou ve skutečnosti sny, a jakmile překonám tohle, tak si opět budu říkat, že už fakt musím začít něco dělat. Třeba i začnu.
Kosatka: Mám ráda vánoční svátky, protože jsem sama s mamkou a děláme si je podle sebe.
Barbora: Jsem z Vánoc vždy dojatá, protože mají šťastné barvy. Mám trochu obavy, jestli nebudou letos chudé. Ale vždy byly bohaté, tak myslím, že i letos to dopadne dobře. Chci, aby byly veselé a abychom je prožili s celou rodinou. Mám k vánočním svátkům skvělý vztah. Mám v nich doslova zalíbení. Líbí se mi ozdobený stromeček, hromada dárků a dobré jídlo (ovoce a cukroví). Vánoce mi připadají mi lehké jako peříčko a hladké a jemné jako samet.
Michael: Vánoce jsem většinou nijak moc nevnímal. Bral jsem to spíš jako období zakončené dnem, kdy jsem dostal spoustu nových věcí. Teď se mi líbí i atmosféra, a samozřejmě se stále víc těším na ty dárky:-)
Lída: Jako dítě Vánoce ok. Od konce ZŠ je nesnáším. Od té doby jsem je neprožila bez afektu, většinou způsobeného nervozitou, nedokonalostí z některé maličkosti, která mi přijde strašně důležitá. Je to období velkého stresu, který na mě přenáší rodina, spousta nevítaných návštěv a nevyžádaných darů. Navíc je to dost nepochopitelný svátek.
Lucia: Ak mam byt uprimna k sebe, tak urcite nie. Vsade kde sa clovek ocitne je citit TLAK. Vseobecne chaoticka atmosfera je cez toto obdobie este umocnena. Ludia si spomynaju, ze by bolo fajn byt k sebe mili. Zhanaju darceky o ktore si nikto neziadal a ktore casto skoncia na kope nechcenych veci. Vsade ludia v nestihackach a iluzivnej euforii. My citlivejsi to rozpoznavame ako uplne nezmyselne. Tolko moj pohlad na realitu Vianoc. Vseobecne citelny kontrast medzi tym aky by ludia chceli byt a aki su, je ovela viac umocneny. Je to mile, ze sa tak vsetci snazia. Pre nas ktori nevieme verit pozlatku je to iritujuce, zarmucujuce.
Denis: Vianoce su v poho ale nepaci sa mi ze to je pohansky sviatok ukradnuty krestanmi. Oslavujem ich pre pokoj a pohodu a darceky a pre peniaze na hry. V obidvoch vyznamoch co som napisal ich neoslavujem.
Katy: Mám ohledně Vánoc dost smíšené pocity. Na jednu stranu mi neuvěřitelně vadí davy lidí úplně všude, stres kolem dárků a trapasy s tím, že já někomu dárek dám a on mně ne, nebo výrazně menší či větší hodnoty, abych vše stihla, vadí mi, jak jsou vystresovaní dospělí a častěji křičí, já si spíš užiju tu chvíli po Vánocích, kdy nemusím do školy, stres opadne a zvyknu si na nové věci.
Bára: Páčia sa mi svetielka a trhy a to všetko okolo toho, ale zároveň ma to vždy deprimuje, lebo to ľuďom iba pripomína, ako strašne nie sú šťastní. A všetci sa vytešujú z trhov a tak, ja tam ani nemám s kým ísť a je tam hnusne veľa ľudí, cez ktorých sa treba prebíjať a ešte sú bezohľadní. Jedlo mám na Vianoce rada. Ale potom po Vianociach už je to také nejaké smutné, že všetko to adventné už prešlo a u nás aj tie trhy končia hrozne skoro. Ale zase je dobré, že potom sú dva týždne voľna, kedy sa človek nemusí ničím zaoberať a nemusím mať výčitky, že som dva-tri týždne vkuse zavretá doma.
Jan: Protože je skoro pořád pořád tma, tak se mi rozpadá biorytmus, podobně jako ke konci školního roku, kdy je zase dlouho posunuté světlo. Prázdniny začínají moc pozdě, takže jsem si začátek prodloužil jakousi infekcí. Dárky byly úžasné, když jsem je nemusel kupovat. Kapra se podařilo vyměnit za různé jiné zde chované ryby, a to s lepším masem nehodným smažení ve strouhance. Pohádky mi nevadí, protože se na televizi dívám jenom na zprávy. K čemu 50 programů, když k ničemu není ani 1 a půlka patří Babišconimu, a kde není propaganda, tam jsou hovadiny. Reklamy každou chvíli i v pohádkách, na to ani moje ne úplně přesně kdysi dávno diagnostikované OCD nemá. Silvestry už taky stojí za prd, ani ty dnešní babišárny pořádně neumí meme oproti tomu, co mi v doporučeních na Youtube přistává. Na Vánocích je ale dobré to volno, že si můžu poleechovat přes svoje šnečí ADSL stovky torrentů a hlídat, zda úžasné Windows 10 neBSODují nebo se neaktualizují. Byl to ale mizernej nápad zkoušet je, 7 akbar.
Pavel: Nemám je rád. Velká rodinná setkání jsou vždycky zdrojem stresu. Klade to na mě obrovské nároky. Už se těším, až bude po všem.
Anna: Obecně moc Vánoce ráda nemám, přijde mi, že ty svátky jsou komerční, lidi jsou falešnější než obvykle – dávají dárky někomu, koho vlastně třeba ani nemají rádi, objímají se, aniž by k tomu měli nějaký emocionální pohnutky. Obecně vnímám mnohem víc lží a falše v lidech okolo. Taky na tom těží obchody (sama pracuju v eshopu) a žádný svátky klidu a lásky to fakt nejsou. Co mám ráda na Vánocích je charakteristická vůně, že 24. večer se na chvilku všechno zastaví, že poslední týden v prosinci se skoro nic nedělá a jen čeká na Silvestr. Ráda peču cukroví a krmím tím lidi 🙂 Kdyby se Vánoce neslavily, asi bych se nezlobila, ale umím na tom najít i pozitiva a jsou lidé, se kterými chci opravdu být v nějaký speciální čas a dát jim dárek, protože je mám ráda, není jich moc, ale existují. Kdybych neměla vůbec nikoho, asi by to pro mě ztratilo smysl úplně.
______________
