Podle MUDr. Kasala zhruba deset psychiatrů umí dobře diagnostikovat autismus 4

Podle MUDr. Kasala zhruba deset psychiatrů umí dobře diagnostikovat autismus

Je smutné, že k Mezinárodnímu dni Aspergerova syndromu nemůžeme přinést zcela pozitivní text. V ČR chybí odborníci, není certifikovaný ABA terapeut a na první krizové centrum pro lidi s PAS ve Zlíně chybí třináct milionů. Poruchy autistického spektra postihují podle průzkumů každé 80. narozené dítě. Na celém světě žije zhruba 70 milionů lidí s tímto handicapem. Každoročně jsou nově diagnostikovány stovky dalších. Na tiskové konferenci k Mezinárodnímu dni Aspergerova syndromu 18. února v Baťově vile ve Zlíně mluvila předsedkyně sdružení Za sklem a poslanec a místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.

Chybí odborníci na diagnostikování PAS

V České republice je málo odborníků, kteří umí diagnostikovat u dítěte autismus. Pro dospělé je jich ještě méně, kteří poruchám autistického spektra rozumí. A ještě méně je těch, kteří umí poskytnout následnou pomoc. „Lidé s Aspergerovým syndromem se při potížích nemají kam obrátit. Na psychiatrii jim maximálně nabídnou léky. Proto také nejvíce sebevražd zejména mladí Aspergeři páchají po propuštění z psychiatrické nemocnice. Pochopí, že jim nikdo nepomůže,“ řekla na tiskovce předsedkyně sdružení Za sklem Marta Pečeňová. Z článku od 26letého Branka Lacka s Aspergerovým syndromem, který vyšel 1. února v ATYP magazínu, zmínila důvody, které tyto lidi vedou k sebevraždě: deprese, osamělost, šikana ve škole a později v zaměstnání a nedostatek odborníků. „Většina psychologů a psychiatrů bohužel Aspergerovu syndromu nerozumí a ti, kteří rozumějí, jsou tak vytížení, že je problém se k nim dostat, a berou za to často pro hodně lidí neúnosné částky. Když má člověk pocit, že má před sebou problém a ani studovaný odborník si s ním neví rady, tak nevidí světlo. Na konec od něho odchází v horším stavu, než když k němu šel,“ napsal 26letý Branko Lacko pro ATYP magazín. Mladý muž se ke konci článku ptá nás všech: „Co pro nás skutečně děláte? Svícení namodro 2. dubna je pro nás spíše výsměch.“

Záchrana přijde skrze Komunikační klíč

Odborná skupina pro komplexní řešení problematiky autismu vznikla v roce 2015. Jejím velkým počinem je Komunikační klíč, který by mohl napomoci lepší komunikaci právě s dospělými lidmi s poruchami autistického spektra /PAS/. „Vznikl ve spolupráci s lidmi s Aspergerovým syndromem. Díky podnětu, který schválila vláda ČR, měla příslušná ministerstva povinnost Klíč rozdistribuovat. Týká se to ministerstva školství, ministerstva práce, ministerstva zdravotnictví a ministerstva vnitra, na kterých měli předat mezi všechny své zaměstnance a dotčené úřady tento komunikační soubor,“ vysvětlila Marta Pečeňová. Podle MUDr. Davida Kasala je to proces a ministerstva činí kroky, aby byl tento závazek naplněn. Navíc se k němu ministerstva zavázala usnesením č. 111 z února 2016. Usnesení obsahuje deset oblastí, v nichž jsou spatřovány nejpalčivější problémy, se kterými se potýkají lidé s PAS a jejich rodiny. Mezi tyto oblasti byla zařazena témata týkající se informovanosti veřejnosti, včasného záchytu, diagnostiky, terapie, posudkové praxe, vzdělávání, sociálních služeb, zaměstnávání, krizových situací v rodinách osob s PAS a statistických údajů.

ABA terapie bude na pojišťovnu

„I taková země, jako je Moldávie, má ABA terapeuta. Česká republika své ABA analytiky bude teprve vzdělávat,“ upozornil MUDr. David Kasal, poslanec a místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR. Analytická behaviorální terapie má největší úspěšnost z metod pro lidi s poruchami autistického spektra, proto se stát rozhodl podpořit právě ji a dělá vše proto, aby byla hrazena pojišťovnou. „Inspirujeme se irským systémem, kde jako terapeuti pracují rodiče s dětmi, není tedy odtržení rodiče od dítěte,“ dodala Marta Pečeňová a pokračovala. „V Americe je ABA terapie více soustředěna na děti, ale autismus zasahuje celou rodinu, nedá se pracovat jen s dítětem.“ Než však budou první certifikovaní ABA terapeuti, překlene toto období multimediální výukový materiál Simple Steps. „Rodiče dostanou návod, jak se svým dítětem pracovat, jakmile lékař při screeningu, který od ledna 2017 musí proběhnout už v 18. měsíci, bude mít u dítěte podezření na autistické rysy,“ vysvětlil David Kasal a dodává, že VZP Simple Steps podpořila. Podle něho je to složitý problém, kdy se staví první schod a musí se jich postavit deset. Časný záchyt v 18. měsíci, poté rodiče dostanou učební program Simple Steps, který jim pomůže překlenout období, kdy tady ještě nemáme odborníky. Od podzimu 2017 bude ABA terapie jako postgraduální studium na Masarykově univerzitě v Brně. „Chceme, aby se později ABA terapie vyučovala i na ostatních vysokých školách, a tím vznikne odborný názor, odborná obec. Tady budu kritický a asi si tím moc nepomůžu mezi lékařskou komunitou zejména psychiatrickou, ale problém je, že máme 70 dětských psychiatrů a zhruba deset jich umí dobře diagnostikovat autismus,“ uzavřel David Kasal. „Protože diagnostika autismu je náročná, tak souběžně s tím se připravuje další krok, kdy se musí vytvořit kódy pro autismus, aby tato vyšetření hradily pojišťovny. Nyní je to všeobecně pod psychiatrií. Na druhou stranu někteří odborníci se brání, proč by autisté měli mít výhodu, takže se dostávám do bizarních situací, že chceme systémové změny, abychom pomohli lidem s PAS i jejich rodinám, a skončí to na jednotlivých zájmech jednotlivých skupin, protože by finančně dostali méně než teď,“ zakončil rázně David Kasal.

Zleva: Marta Pečeňová, David Kasal, Markéta Hrubešová

První krizové a terapeutické centrum pro osoby s PAS v Evropě bude ve Zlíně

„Občanské sdružení Za sklem chce v červnu ve Zlíně otevřít centrum, které jako jediné v zemi nabídne komplexní péči nejen dětem, ale i dospělým s autismem i jejich rodinám. Projekt se připravuje již několik let, chybí však peníze na dokončení rekonstrukce objektu,“ řekla na tiskovce Marta Pečeňová. „Bude tam dětská skupina, kde by mělo být výcvikové pracoviště ABA terapie. Dětská skupina bude smíšená, budou tam jak běžné děti, tak děti s poruchou autistického spektra. Bude tam speciálně pedagogické centrum, terapeutické dílny. Budou tam pobyty, jak pro rodiny s dětmi, tak pro mladé lidi, je tam naplánovaných spousta aktivit, sociálně aktivizační služba, poradenství, jak ho provozujeme teď, ale ve větším,“ uvedla Pečeňová. Bude také fungovat jako krizové centrum pro dospělé s PAS, kde jim bude poskytnut azyl, odborná péče a porozumění. 

Křest knihy Jiní… Ne horší

Po tiskové konferenci byl u příležitosti Mezinárodního dne Aspergerova syndromu pokřtěn v Baťově vile ve Zlíně český překlad knihy Jiní… Ne horší americké autorky Temple Grandin. Kniha popisuje, jak lidé s poruchou autistického spektra mohou zastávat i vysoké pracovní pozice, pokud se jim dostane podpory okolí. Na českém překladu se podíleli lidé s Aspergerovým syndromem. Pracovní uplatnění lidí s touto poruchou je však nyní v Česku podle Pečeňové problematické. „Chtěla bych říci, že bude líp, ale lidé s Aspergerovým syndromem mají pravdu v tom, že spousta věcí se dělá pro malé děti s autismem, ale pro dospívající a dospělé zatím ne. Proto si moc přeji, aby už bylo zlínské centrum, a doufám, že v létě budeme pásku přestříhávat,“ s nadějí v hlase zakončila Marta Pečeňová a David Kasal navázal slovy: „Ve chvíli, kdy už bude centrum vytvořené, tak se na to dá lehce navázat, aby bylo vzorem pro další centra, která by mohla vzniknout v každém kraji, a tak pomoci dospělákům a dětem s PAS.“

Markéta Hrubešová se stala kmotrou knihy Jiní… Ne horší. V bílém Marta Pečeňová, vedle ní David Kasal.

 

text a foto Dagmar Edith Holá

Pokud chcete, aby v ATYP magazínu vycházeli kvalitní články, abychom vám mohli přinášet reportáže nejen z Prahy, aby mohli dostávat honoráře ti, kteří pro vás ATYP připravují ( z nichž tři lidé jsou s Aspergerovým syndromem), abychom mohli platit poradenství asistentky pedagoga a psychoterapeutů, budeme rádi za každou částku, kterou zašlete na účet Nadačního fondu ATYP, který vznikl mimo jiné na podporu ATYP magazínu – prvního časopisu o autismu a ADHD u nás.

Náš účet Raiffeisen Bank 9756596001/5500

Podpořte nás

 

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email

Jedna odpověď

  1. Pan poslanec má pravdu.Někteří dětští psychiatři neumí rozeznat autismus. U nás paní doktorka do posudku napsala,že neví zda je to autismus nebo přílišná péče matky.Přitom vnuk chodí do speciální mateřské školky,jelikož nemluví a nedokáže rozlišit co se po něm žádá. Přitom původní diagnoza zněla „netipický autismus“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlášení