Ellen Makumbirofa

10 + 10 pro duševní zdraví

Věděli jste, že 10. 10. si každoročně připomínáme takzvaný Světový den duševního zdraví? Je tomu tak již od roku 1992, kdy byl tento den oficiálně vyhlášen Světovou federací pro duševní zdraví. Důvod, proč tento den existuje, je stejný jako například důvod, proč do ATYP magazínu přispíváme svými články. Osvěta, destigmatizace, péče, prevence. Osvěta ve smyslu šíření povědomí a vzdělávání veřejnosti o tématech duševního zdraví. Destigmatizace má zase za cíl ukázat, že téma duševních poruch by nemělo být tabu a že je tématem pro mnohem více lidí, než si myslíme. Péče má značit touhu identifikovat lidi s psychickými onemocněními a ukázat jim, že nejsou sami a existují tu dostupné cesty, jak o ně může být postaráno. Prevence se pak snaží informovat o důležitosti péče o naše duševní zdraví tak, aby nedošlo k (dalším) psychickým problémům.

Duševní zdraví je velmi důležitou hodnotou a životním aspektem. Pokud nejsme duševně zdraví, často se necítíme v životě spokojeni a nedosahujeme takových úspěchů, jakých bychom si přáli, nehledě na to, že tím bývají negativně ovlivněny také naše vztahy. Proto je tak důležitá péče o naše duševní zdraví, a to i předtím, než se objeví jakékoliv potíže. Když pro nás totiž bude naše psychika prioritou a budeme se snažit žít s ohledem na to, jak se cítíme uvnitř a jestli zatěžujeme svůj organismus přiměřeně, v dlouhodobém měřítku to pozitivně ovlivní jak naše každodenní fungování, tak náš pocit spokojenosti.

Když se řekne duševní zdraví, co vás napadne jako první?

**Pro své duševní zdraví si můžete koupit naše myšlenkové karty Síly a nadhledu na e-shopu ATYPpress.cz.**

Duševní (nebo také mentální) zdraví je kapacita a schopnost naší psychiky být ve vnitřní pohodě. Také ho můžeme charakterizovat jako nepřítomnost duševních poruch či problémů. Když je člověk duševně zdravý, je schopen zvládat každodenní úkoly, podávat výkon, být ve vnitřní rovnováze, mít psychickou odolnost nebo prožívat vlastní účinnost, kompetenci, seberealizaci či pohodu. Je schopen budovat jak kariéru, tak vztahy a adekvátně realizovat své schopnosti. Měl by také umět dobře zvládat běžné stresové události či mít náhled na své vlastní chování či emoce. Pokud nám tato kapacita či dovednosti dlouhodobě schází, hovoříme o psychických problémech či psychických poruchách (v závislosti na tom, jaké vážnosti nabývají).

Abychom mohli mít co možná nejideálnější stav duševního zdraví, je potřeba se o něj náležitě starat. K tomu nám pomáhá takzvaná duševní hygiena (psychohygiena), která nás učí, jak chránit a pečovat o naše duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost naší psychiky vůči různým negativním vlivům. Psychohygiena nás učí, jak se starat o sebe či o své prostředí tak, abychom předešli psychickým problémům a dosáhli duševní rovnováhy.

Díky Světovému dni duševního zdraví se každoročně dělají různé osvětové akce i kampaně, které mají za cíl přiblížit témata spojená s duševním zdravím široké veřejnosti. A jelikož je datum každoročně 10. 10., rozhodla jsem se sestavit tzv. 10 + 10 pro duševní zdraví, znamenaje 10 + 10 faktů a dat, které mají informovat o současném stavu duševně nemocných, a to nejen u nás, ale také celosvětově. Prvních 10 faktů bude tedy o ČR, druhých 10 globálně. Data o ČR pochází z roku 2017, data ze světa (převážně) z roku 2021 /zdroje pod textem/.

Duševní zdraví v České republice

1 z 5 dospělých má zkušenost s duševním onemocněním.
Minimálně 1 z 25 dospělých žije s duševním onemocněním.
50 % z chronicky duševně nemocných onemocní před 14. rokem života; 75 % před 24. rokem života.
Každý pátý nový žadatel o invalidní důchod trpí duševním onemocněním.
Ročně dostane kvůli duševním nemocem invalidní důchod 27 tisíc lidí.
Přes 600 tisíc Čechů je léčeno ambulantně u psychiatra, z toho 60 tisíc je mladších 18 let.
57 % lidí by se stydělo, pokud by jejich přátelé věděli, že vyhledali odbornou pomoc.
Nejvíce pacientů (40 %) v ambulancích má neurotické poruchy (úzkosti); 18 % pacientů v psychiatrické péči trpí afektivními poruchami (poruchy nálady, například deprese); 12 % pacientů je léčeno s organickými duševními poruchami (např. demence).
Za posledních 15 let došlo k celkovému nárůstu počtu pacientů v psychiatrické péči o 80 %.
Až 83 % lidí, kteří splňují kritéria duševní poruchy, nevyhledá psychiatrickou pomoc a není pro své potíže léčeno.

Duševní zdraví celosvětově

21 % dospělých jsou duševně nemocní.
Pouze 4 % psychiatrických pacientů chodí na terapie.
Průměrná doba mezi vznikem psychických potíží a jejich léčbou je 11 let.
Depresivní poruchy jsou nejčastější příčinou zdravotního znevýhodnění jedinců.
Podle rozhovorů s rodinou, přáteli a odborníky mohou psychické problémy až za 90 % sebevražd.
79 % sebevrahů jsou muži, ženy zase prožívají v životě více psychického stresu než muži.
Šťastní či spokojení zaměstnanci jsou o 13 % více produktivní.
55 % dospělých s duševní poruchou není léčeno.
Ve Spojených státech tvoří ze všech duševních poruch 18 % úzkostné poruchy, 8 % deprese, 7 % PTSD, 6 % hraniční porucha osobnosti a další.
9 z 10 lidí s psychickými problémy zažívá stigmatizaci či diskriminaci.

Jak můžeme vidět z uvedených statistik, téma mentálního zdraví je čím dál tím více aktuální a není ani zdaleka vyčerpané. Nejen, že je potřeba o něm mluvit bez ostychu, ale je také potřeba o své duševní zdraví náležitě pečovat. To můžeme dělat například úpravou našeho pracovního prostředí, vhodnou životosprávou (výživa, spánek, odpočinek, sport a pohyb apod.), dobrou organizací času, určením priorit a cílů, zdravými a dlouhodobými vztahy či relaxačními technikami. Ať už duševními problémy sami trpíme, nebo ne, nechť nám datum 10. 10. každoročně připomíná, že jsme více než jen tělo a že jsou zde informace, postupy i organizace, které nám mohou pomoci brát naši psychiku vážně a nabídnout adekvátní péči.