Píšeme vám o nás

Rozhovor s 6 autisty: Berte nás takové, jací jsme, a nesnažte se nás změnit! 4

Rozhovor s 6 autisty: Berte nás takové, jací jsme, a nesnažte se nás změnit!

Eric, Šimon, Jakub, Hanka, Veronika a Dodo – tři muži, dvě ženy a jedna nebinární bytost, které spojuje stejná diagnóza: Poruchy autistického spektra. Avšak jejich osobnosti by nemohly být rozdílnější, i když se v lecčems shodují.  Však ono se říká: co člověk, to názor. A lidé na spektru autismu jsou také lidé, ač o nich tak bohužel stále ještě někteří neuvažují. Rozhodli jsme se tedy dát některým z nich prostor vyjádřit se na 6 velkých témat, o kterých se často mluví, ale málokdo se na ně zeptal přímo autistů. Prvním takovým tématem jsou kořeny…
Je autismus dán geneticky, nebo výchovou? 
Dodo: Určitě bych se spíše bavila o genetice či nějakých bezprostředních vlivech hned po narození. Nejsem sice biolog (zatím), takže nedokážu říct přesně, ale výchova za to podle mne nemůže. Jediné, co může výchova udělat, je to, že pokud budete na své dítě příliš tlačit a formovat ho násilím tam, kde jej chcete mít, jeho chuť do života vyhasne.

Hanka: Autismus nemůže být způsoben výchovou. Když jsem se jako mladší ptala doma, proč mám některé věci jinak, táta mi říkal, že je to proto, že jsem nechodila do školky, a proto mám takovou neadekvátní formu “introverze”. Dneska už vím, že to tak není, protože poruchy autistického spektra vznikají už v těhotenství. Může na ně mít vliv třeba, jestli je dítě nedonošené, ale výchova rozhodně ne. 

Veronika: Je dán geneticky, výchovou jsou dány poruchy osobnosti, které mohou mít podobné projevy – mé chápání problematiky…

Eric: Geneticky. A možná i jinak. Sice bylo vyvráceno, že autismus způsobuje očkování, ale co pamatuji, tak se mi dvě špatná období, kdy jsem zažil regres, kryjí s datem očkování. Začátek regresu do několika týdnů po očkování a hned 2x? Náhoda? Možná… 

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek
Radosti života

Radosti života

Název pro dnešní článek jsem si “vypůjčil” od anarchistického buřiče Františka Gellnera, který právě takto pojmenoval svoji druhou básnickou sbírku. Ovšem, oproti Gellnerovi, já tato

Celý článek
Proč jsem pořád sám?

Proč jsem pořád sám?

Pokusím se vám popsat co nejvýstižněji, proč jsem věčně sám a nedaří se mi najít žádné kamarády ani partnerku, ačkoliv se o to usilovně snažím.

Nepoznám, jestli se chce dotyčný kamarádit

Hned první problém je seznámit se. Nepoznám, jestli se chce se mnou dotyčný kamarádit nebo ne. Taky neumím navazovat kontakt adekvátním způsobem. Dokážu třeba oslovit holku, která se mi líbí. Jen si to musím naplánovat tak tři dny dopředu a zvládnu to. Většinou. Zvládnu přijít a říct: „Ahoj, líbíš se mi, šla bys ven?“ Sice se u toho trochu cukám a točím, ale v klidu. Pak je zásadní, co mi odpoví. Pokud neřekne jasný ano nebo jasný ne, jsem bez šance poznat, zda u ní můžu uspět a jestli má vůbec zájem. Náznaky totiž nechápu vůbec.

Ovšem když na mě bez přípravy promluví holka, která se mi líbí, nedokážu často říct ani „Ahoj“. Namísto toho mi vyletí ruce nahoru, začnu se točit, cukat, skákat… Ty pohyby znamenají: „Ahoj, líbíš se mi, chceš se seznámit?“ Jenže ona tomu nerozumí, myslí si, že jsem švihlej, postiženej, divnej, sjetej a já nevím co ještě.

Někdy komunikuji pouze nonverbálně

Ačkoli verbální komunikaci zvládám dobře, často ze sebe nedostanu ani slovo. Komunikuju tělem a zvuky. Ano, ty „divný pohyby a zvuky“ jsou komunikace. Komunikace, které téměř nikdo nerozumí.

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek
Co znamená štěstí pro autisty? 1

Co znamená štěstí pro autisty?

Dr. Christine Preissmann, německá lékařka s poruchou autistického spektra, vydala knihu „Štěstí a spokojenost lidí s autismem“. V nedávném dvoudílném rozhovoru v ATYP magazínu řekla, že ptát se autistů, co pro ně znamená štěstí, je těžké. Ona sama, když zavře oči, vidí mnoho šťastných momentů v dětství: doma s rodinou, nedělní dopoledne u snídaně nebo pobyt v přírodě, kterou má velmi ráda. Velké štěstí prožívá na Vánoce, a vánoční koledy si pouští pro pocit spokojenosti, radosti a štěstí i v létě. Co znamená štěstí a spokojenost, se redaktorka ATYP magazínu Aneta, která je sama autistka, ptala svých autistických přátel.

An (22 let, AS): Nevím, co přesně znamená štěstí. Podle definice je to stav dlouhodobé spokojenosti. Ale jak dlouhodobé? Měsíc? Půlrok? Rok? A na jak dlouho ta spokojenost může být přerušena, aby byl člověk stále šťastný? Nicméně pro mě znamená štěstí asi naprostý příval euforie, který trvá třeba několik dní za sebou. To jsem zažila asi jen jednou, nebo dvakrát. Tehdy jsem pochopila, co znamená výrok „jsem tak šťastný, že bych mohl umřít“. Štěstí je podle mě shoda příjemných náhod smíchaných s ideální chemickou reakcí v mozku. Nicméně štěstí a spokojenost jsou příliš abstraktní pojmy, těžce uchopitelné, a nejsou pro mě synonyma. (-

Branko (26 let, AS): V mojom živote nič také nie je. Nezažil som to. Len také chvíľkové náznaky. (Všechny články Branka si můžete přečíst pod štítkem Branko Lacko a rozhovor s ním Psycholog nepoznal AS, přišel jsem mu jako adept na vězení.)

Katy (16 let, AS): Domnívám se, že štěstí jako takové neexistuje. Shoda náhod vyústěna v pozitivní dopad na přítomnost či budoucnost konkrétního jedince, tak by se to „cosi jako štěstí“ dalo popsat. Slovo štěstí však může označovat i silně pozitivní stav určitého bodu či úseku života. Teď si nejsem jistá, která z možností byla původně myšlena. Spokojenost pak, dle mého názoru, nesouvisí s absencí problémů, ale s vnitřní silou (ta ovšem hodně závisí na pocitu lásky z okolí, podpory, pochopení a tolerance), která umožňuje ty problémy – které nikdy úplně nezmizí – zvládat. Je přirozené, že někdo je závislý na okolí a prostředí, v němž se pohybuje, více než jiní. To také souvisí se sebedůvěrou a dalšími povahovými rysy. (Rozhovor s Katy si můžete přečíst Bez diagnózy podivín, s diagnózou hypochondr a článek od ní pod názvem Co si myslí Katy o aspících a také O Vánocích)

Jirka (34 let, AS): Já jsem spokojený, když nemusím řešit nějaký existenciální problém. Šťastný jsem po nějakém úspěchu, ať už pracovním, nebo osobním. Šťastný jsem krátkodobě, třeba jen pár dní nebo i jen jeden den. Spokojený můžu být dlouhodobě. Štěstí beru jako vyšší úroveň spokojenosti. Něco ve smyslu – spokojený jsem, když moji studenti úspěšně projdou zkouškou. Šťastný jsem, když mě navíc skvěle ohodnotí v systému hodnocení výuky.

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek
Jak bydlí autisté - umělkyně Veronika

Jak bydlí autisté – umělkyně Veronika

Veronika Jirásek je zajímavá 18letá umělkyně s Aspergerovým syndromem. Její pokoj koresponduje s tím, co říká Josef Schovanec o bytech autistů: že jsou schránkami pro sbírky zasvěcené jejich zájmu, než schránkou pro ně samé. Veronika bydlí s rodiči a pětiletou sestrou. Mají kočku, dvě zebřičky a Veronika navíc chová strašilky. Pokud se domníváte, že autista rovná se milovník pořádku obsedantně rovnající věci do komínků na přesně vytyčené místo, tak vás Veronika, která má přezdívku Lady Rel, překvapí…

Máš v pokoji docela chaos a hodně věcí… Vyznáš se v nich vůbec?
Moc ne. Ty hromady se strašně přelejvaj. Sem tam to uvedu do perfektního stavu, ale pak to jde rychle zase do kytek… Nedávno jsme tu měli člověka na mytí oken a to mě dost rozhodilo. Okno, které normálně používám jako polici, bylo nutno vyklidit a tak… Takže na fotce je to do jisté míry výsledek… Jo, ale knihovnu mám seřazenou.

Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
Celý článek

Přihlášení