Co znamená štěstí pro autisty?

Dr. Christine Preissmann, německá lékařka s poruchou autistického spektra, vydala knihu „Štěstí a spokojenost lidí s autismem“. V nedávném dvoudílném rozhovoru v ATYP magazínu řekla, že ptát se autistů, co pro ně znamená štěstí, je těžké. Ona sama, když zavře oči, vidí mnoho šťastných momentů v dětství: doma s rodinou, nedělní dopoledne u snídaně nebo pobyt v přírodě, kterou má velmi ráda. Velké štěstí prožívá na Vánoce, a vánoční koledy si pouští pro pocit spokojenosti, radosti a štěstí i v létě. Co znamená štěstí a spokojenost, se redaktorka ATYP magazínu Aneta, která je sama autistka, ptala svých autistických přátel. An (22 let, AS): Nevím, co přesně znamená štěstí. Podle definice je to stav dlouhodobé spokojenosti. Ale jak dlouhodobé? Měsíc? Půlrok? Rok? A na jak dlouho ta spokojenost může být přerušena, aby byl člověk stále šťastný? Nicméně pro mě znamená štěstí asi naprostý příval euforie, který trvá třeba několik dní za sebou. To jsem zažila asi jen jednou, nebo dvakrát. Tehdy jsem pochopila, co znamená výrok „jsem tak šťastný, že bych mohl umřít“. Štěstí je podle mě shoda příjemných náhod smíchaných s ideální chemickou reakcí v mozku. Nicméně štěstí a spokojenost jsou příliš abstraktní pojmy, těžce uchopitelné, a nejsou pro mě synonyma. (- Branko (26 let, AS): V mojom živote nič také nie je. Nezažil som to. Len také chvíľkové náznaky. (Všechny články Branka si můžete přečíst pod štítkem Branko Lacko a rozhovor s ním Psycholog nepoznal AS, přišel jsem mu jako adept na vězení.) Katy (16 let, AS): Domnívám se, že štěstí jako takové neexistuje. Shoda náhod vyústěna v pozitivní dopad na přítomnost či budoucnost konkrétního jedince, tak by se to „cosi jako štěstí“ dalo popsat. Slovo štěstí však může označovat i silně pozitivní stav určitého bodu či úseku života. Teď si nejsem jistá, která z možností byla původně myšlena. Spokojenost pak, dle mého názoru, nesouvisí s absencí problémů, ale s vnitřní silou (ta ovšem hodně závisí na pocitu lásky z okolí, podpory, pochopení a tolerance), která umožňuje ty problémy – které nikdy úplně nezmizí – zvládat. Je přirozené, že někdo je závislý na okolí a prostředí, v němž se pohybuje, více než jiní. To také souvisí se sebedůvěrou a dalšími povahovými rysy. (Rozhovor s Katy si můžete přečíst Bez diagnózy podivín, s diagnózou hypochondr a článek od ní pod názvem Co si myslí Katy o aspících a také O Vánocích) Jirka (34 let, AS): Já jsem spokojený, když nemusím řešit nějaký existenciální problém. Šťastný jsem po nějakém úspěchu, ať už pracovním, nebo osobním. Šťastný jsem krátkodobě, třeba jen pár dní nebo i jen jeden den. Spokojený můžu být dlouhodobě. Štěstí beru jako vyšší úroveň spokojenosti. Něco ve smyslu – spokojený jsem, když moji studenti úspěšně projdou zkouškou. Šťastný jsem, když mě navíc skvěle ohodnotí v systému hodnocení výuky.