MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná

Profesor Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná

Začátkem května v prestižním vědeckém časopise The Lancet Psychiatry publikovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) závěry své studie, že psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná, hospitalizace se užívá nad míru a není dostatek možností alternativní péče. Podle expertů navzdory očekávání péče o duševní zdraví v regionu stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, které jsou často v neadekvátním stavu. Systémy psychiatrické péče jsou dlouhodobě podfinancované, hospodaření s penězi je neefektivní, objevuje se porušování lidských práv a diskriminace. Na otázky o české psychiatrické reformě odpovídá profesor MUDr. Pavel Mohr, primář NUDZ v Klecanech.

 

Pane profesore, o reformě české psychiatrie se už hovoří řadu let. Jak je možné, že studie ukázala tak bídný stav psychiatrické péče?
Studie jen shrnuje současnou situaci – stav regionu střední a východní Evropy, v podstatě reflektuje aktuální stav psychiatrické péče. Její výsledky nejsou pro odborníky ani pro laiky jistě překvapivé, naopak podtrhují potřebu reformy v této oblasti,

 

Kdo studii prováděl, jak dlouho a co se zkoumalo a jak přesně v praxi?
Autorský kolektiv je mezinárodní, pod vedením PhDr. Petra Winklera, vedoucího oddělení sociální psychiatrie v NUDZ, jeho součástí byli i renomovaní odborníci, jako je prof. Norman Sartorius nebo prof. Graham Thornicroft. Jednalo se o průřezovou studii, která se zaměřila na posledních 25 let vývoje péče o duševně nemocné v celkem 24 zemích regionu. Stav se zkoumal pomocí analýzy publikované literatury a dotazováním expertů v každé zkoumané zemi.

 

Kdo stojí v čele reformy dětské psychiatrie a kdo psychiatrie pro dospělé? Kdo nese odpovědnost za takový stav psychiatrie u nás?
Reformy dětské i dospělé psychiatrie jsou součástí celkové reformy psychiatrické péče, jedná se o komplexní změnu. Reforma je zaštítěná a schválená Ministerstvem zdravotnictví ČR, odborně garantovaná Psychiatrickou společností ČLS JEP, participují na ní přední experti a instituce v oblasti, včetně zdravotních pojišťoven a uživatelů psychiatrické péče. V čele reformy stojí Rada reformy, jmenovaná ministrem zdravotnictví. Současný stav je výsledkem mnoha faktorů, od stigmatizace nemocných i samotného oboru, přes nehybnost v posledním čtvrtstoletí až po chronické podfinancování psychiatrie.MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 1

 

Máme nedostatek dětských psychiatrů. S některými diagnózami mnoho z nich nemá nejnovější zkušenosti a znalosti. Říká se, že povolání dětský psychiatr není lukrativní, je podhodnocené, proto je jich málo. Je tomu tak a co se s tím bude dělat?
Dětská psychiatrie je dlouhodobě personálně poddimenzovaná. Mnozí psychiatři po ukončení specializačního vzdělávání již zůstanou u dospělé psychiatrie a dál v nástavbové specializaci nepokračují. Jednou z cest je změnit systém specializačního vzdělávání tak, aby po ukončení společného kmene  mohli zájemci o pedopsychiatrii získat dříve specializaci. Lukrativní povolání to jistě není, ale to není ani práce v dospělé psychiatrii.

 

Vyučujete psychiatrii na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Jaký je zájem studentů o obor psychiatrie, a proč si myslíte, že tomu tak je?
Obecně je mezi absolventy lékařských fakult o psychiatrii zájem malý. Trochu jiná situace je ale u nás na 3. lékařské fakultě, kde je tradičně zájem relativně (vzhledem k tomu, že psychiatrie je malý obor) přeci jen větší. Myslím si neskromně, že to je dlouhodobě vysokou úrovní teoretické i praktické výuky a především díky osobnostem, jako je prof. Höschl, které dovedou vzbudit zájem.

 

Jsou dlouholetí psychiatři dál vzděláváni například v destigmatizaci lidí s duševním onemocněním? Medicína je všeobecně obor na studium po celý život. Je tomu tak i v psychiatrii?
I psychiatrie je samozřejmě v systému celoživotního vzdělávání a každý psychiatr musí v pravidelných intervalech prokazovat, že se systematicky dále vzdělává. V rámci dalšího vzdělávání však na destigmatizaci není kladen zvláštní důraz.

 

Jedním z cílů reformy je i destigmatizace psychiatrie a duševně nemocných. Jak moc důležité toto je? NUDZ vymýšlí různé projekty. Jsou úspěšné?
Jsme přesvědčeni, že destigmatizace je klíčová pro změnu pohledu na duševně nemocné i na samotnou psychiatrii. Je pravda, že NUDZ připravil celou řadu projektů cílených na širokou veřejnost i na studenty (kampaň „Dávám židli do kruhu“ na sociálních sítích, filmový festival „Na hlavu“, virální videa s pacienty, cyklus přednášek pro veřejnost, aj.). Na vyhodnocení jejich reálného dopadu je ještě brzy, nicméně platí, že musí být spíše kontinuální úsilí, jednorázové kampaně mají jen krátkodobý efekt. NUDZ také v rámci reformy připravil několik velkých destigmatizačních projektů, které byly schváleny radou reformy a jejichž realizace se připravuje.
MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 2
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech

 

Kdo bude reformu psychiatrie financovat?
První etapa je podpořena Evropskými strukturálními a investičními fondy, v dalších fázích by její finanční udržitelnost měly garantovat zdravotní pojišťovny a platby sociálních služeb.

 

Jednou z vizí je vznik Center duševního zdraví, do budoucna v každém okresním městě. Co Centra budou nabízet? Kolik už jich je?
Centra duševního zdraví (CDZ) jsou novým prvkem v systému péče o lidi s duševním onemocněním. Budou poskytovat péči mobilní, ambulantní, krizové a denní služby lidem s vážným duševním onemocněním. Jedná se o formu komunitní péče, cílem CDZ je prevence hospitalizací či jejich zkracování, včasný záchyt rozvoje vážného onemocnění, pomoc k reintegraci dlouhodobě hospitalizovaných do běžné komunity. Služby CDZ budou službami zdravotně-sociálními, které budou poskytovány jedním společným týmem. Tým CDZ bude pracovat formou případového vedení a bude poskytovat flexibilní, individualizovanou službu cílové skupině pacientů ze spádové oblasti bez čekací doby. Péče bude nepřetržitá, CDZ budou spolupracovat ve svém regionu s dalšími službami, a to jak se specializovanými, tak s těmi, které jsou určeny pro běžnou populaci, například v oblasti zaměstnání, vzdělávání, bydlení či volnočasových aktivit. V současné době je před schválením prvních pět pilotních CDZ v Praze, krajích Vysočina, Jihomoravském, Olomouckém a Ústeckém.

 

Máme tolik kvalifikovaných pracovníků? Psychiatrů, psychologů, sociálních pracovníků, psychiatrických sester? Kde je vezmeme?
Jednoduchá odpověď: nemáme. Kde se vezmou, je jedním z budoucích problémů, určitě bude třeba zvýšit atraktivitu oboru mezi studenty lékařských fakult, psychologie a ošetřovatelství.
MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 3
Profesor MUDr. Pavel Mohr

Jak je to s dodržováním lidských práv v psychiatrických nemocnicích? Čas od času se dočteme nebo doslechneme v médiích případy, kdy jsou hrubě porušována. Bude existovat nějaký dohled nad právy klientů?
Jsem přesvědčen o tom, že situace není tak zlá, jak ji někdy vykreslují média, která vždy akcentují jednotlivé excesy, špatné zprávy prodávají. O systematickém porušování lidských práv nemůže být řeči, každý individuální případ lze řešit standardní cestou – buď přes vedení organizace anebo přes příslušné regulační orgány, ministerstvo, lékařskou komoru, profesní organizace, případně cestou ombudsmanky.

 Psychiatrické instituce začínají více spolupracovat s neziskovými organizacemi. Co si o tomto sektoru péče o duševně nemocné myslíte?
Je to velmi významná oblast, vedle klasických neziskovek to je především spolupráce s pacientskými organizacemi a organizacemi sdružujícími rodinné příslušníky nemocných, které mají také významný hlas v reformě psychiatrické péče.

 

Následná péče po hospitalizaci – to je oblast, která u nás zaostává. Jaká je vize?
Jednak ve stávajícím systému sítě ambulantních služeb a jednak právě v rámci vznikajících Center duševního zdraví.

 

Existuje nějaký dohled, které médium, který lékař a jak informuje o lidech s dg F? A pokud vidíte porušení, co děláte? Má NUDZ nějakého tiskového mluvčího, který by se k tomu vyjadřoval? Nebo se vyjadřují sami lékaři, pokud chtějí vstoupit do sporu a uvádět stav věcí na pravou míru?
Žádný takový dohled (naštěstí) neexistuje, je to vždy osobní iniciativa jedinců. Pravdou ale je, že většina senzacechtivých zpráv a dezinformací jde na vrub povrchně informovaných novinářů. NUDZ nemá sice tiskového mluvčího, ale má pracovníka pro styk s médii, který primárně komunikuje dosažené výsledky NUDZ, k jiným kauzám se nevyjadřuje. Takové vyjádření je většinou na výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP, která skandalizující mediální výstupy a dezinformace často uvádí na pravou míru.

 

Jak si představujete ideální péči o duševně nemocné vy sám?
Ty teze jsou v zásadě obsaženy ve vizi reformy, se kterou se ztotožňuji. Péče o duševně nemocné by měla být humanistická, nediskriminující, individualizovaná, využívající všechny dostupné zdroje a prostředky, od moderní medicíny až po sociální služby.
______________
Rozhovor vedla Markéta Dohnalová / foto archiv MUDr. Pavla Mohra

VIZITKA:

MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 4
Profesor MUDr. Pavel Mohr

Profesor MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.  Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1990), v roce 1991 nastoupil do Psychiatrického centra Praha (PCP), transformovaném v r. 2015 na Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Od r. 2009 působí ve funkci primáře kliniky PCP/NUDZ, v NUDZ též jako náměstek pro klinický výzkum a vedoucí výzkumného programu. V letech 1995–1998 pracoval jako vědecký pracovník v oddělení klinického výzkumu v Nathan S. Kline Institute for Psychiatric Research v USA. Vedle klinické práce se věnuje klinickému psychiatrickému výzkumu a pregraduální a postgraduální výuce, je profesorem psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK v Praze, působí rovněž na Fakultě zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci. Oblastí jeho odborného zájmu je psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch. Je autorem mnoha odborných prací, kapitol v učebnicích a monografiích, v recenzovaných mezinárodních a domácích odborných časopisech. Pravidelně přednáší na odborných setkáních doma i v zahraničí, je členem redakčních rad domácích i mezinárodních odborných časopisů a profesních organizací. V letech 2009–2011 byl předsedou České neuropsychofarmakologické společnosti, od roku 2011 předsedá mezioborové společnosti Czech Brain Council, kterou spoluzakládal, je zvoleným předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP na roky 2019-2022

MUDr. Mohr: Psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná 5
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech
BOX:
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) vznikl transformací z Psychiatrického centra Praha 1. 1. 2015, sídlí na adrese Topolová 748, 250 67 Klecany. Vybudování nového moderního výzkumně a klinicky orientovaného centra umožnil projekt financovaný z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. NUDZ se má stát referenčním pracovištěm pro oblast duševního zdraví v České republice. Cílem klinického centra NUDZ jako referenčního psychiatrického pracoviště v ČR je vyprofilovat platformu k vyvíjení, testování a zavádění nejnovějších terapeutických metod do praxe, k vytváření léčebných standardů a k účasti na vzdělávání odborníků v oboru. Zvláštní pozornost je věnována výzkumu a léčbě poruch nálady, úzkostných poruch, psychotických poruch a duševních nemocí ve stáří včetně demencí. Součástí NUDZ jsou lůžková oddělení (celkem 60 lůžek), denní stacionáře, poradna pro poruchy paměti a specializované ambulance. Jako nespádové zařízení klinické centrum přijímá pacienty z celé ČR, s přihlédnutím k jejich klinickému profilu a k aktuálně probíhajícím výzkumným programům. NUDZ je rovněž výukovou základnou pro studenty 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a dalších magisterských a postgraduálních studijních programů (psychologie, neurovědy, biologie, sociologie, epidemiologie a další).

 

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on pinterest
Pinterest
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email

Jedna odpověď

  1. Pan profesor je skutečně borec. Měl jsem tu kliku (nebo spíš smůlu), že byl v PCP mým ošetřujícím lékařem. Je to prima člověk. Vše vysvětlí, řekne i mnohdy nepříjemnou pravdu. Ale je empatický, na nic si nehraje.

    Je sakra těžké přijmout svou nemoc jako fakt, ale on vám vysvětlí, že se nemáte za co stydět – bere vás jako rovnocenného člověka. Nikdy si nepotrpěl na titulech.

    Za sebe jednoznačně díky a mějte se hezky.

    Pavel

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *