Začátkem května v prestižním vědeckém časopise The Lancet Psychiatry publikovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) závěry své studie, že psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná, hospitalizace se užívá nad míru a není dostatek možností alternativní péče. Podle expertů navzdory očekávání péče o duševní zdraví v regionu stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, které jsou často v neadekvátním stavu. Systémy psychiatrické péče jsou dlouhodobě podfinancované, hospodaření s penězi je neefektivní, objevuje se porušování lidských práv a diskriminace. Na otázky o české psychiatrické reformě odpovídá profesor MUDr. Pavel Mohr, primář NUDZ v Klecanech.
Pane profesore, o reformě české psychiatrie se už hovoří řadu let. Jak je možné, že studie ukázala tak bídný stav psychiatrické péče?
Studie jen shrnuje současnou situaci - stav regionu střední a východní Evropy, v podstatě reflektuje aktuální stav psychiatrické péče. Její výsledky nejsou pro odborníky ani pro laiky jistě překvapivé, naopak podtrhují potřebu reformy v této oblasti,
Kdo studii prováděl, jak dlouho a co se zkoumalo a jak přesně v praxi?
Autorský kolektiv je mezinárodní, pod vedením PhDr. Petra Winklera, vedoucího oddělení sociální psychiatrie v NUDZ, jeho součástí byli i renomovaní odborníci, jako je prof. Norman Sartorius nebo prof. Graham Thornicroft. Jednalo se o průřezovou studii, která se zaměřila na posledních 25 let vývoje péče o duševně nemocné v celkem 24 zemích regionu. Stav se zkoumal pomocí analýzy publikované literatury a dotazováním expertů v každé zkoumané zemi.
Kdo stojí v čele reformy dětské psychiatrie a kdo psychiatrie pro dospělé? Kdo nese odpovědnost za takový stav psychiatrie u nás?
Reformy dětské i dospělé psychiatrie jsou součástí celkové reformy psychiatrické péče, jedná se o komplexní změnu. Reforma je zaštítěná a schválená Ministerstvem zdravotnictví ČR, odborně garantovaná Psychiatrickou společností ČLS JEP, participují na ní přední experti a instituce v oblasti, včetně zdravotních pojišťoven a uživatelů psychiatrické péče. V čele reformy stojí Rada reformy, jmenovaná ministrem zdravotnictví. Současný stav je výsledkem mnoha faktorů, od stigmatizace nemocných i samotného oboru, přes nehybnost v posledním čtvrtstoletí až po chronické podfinancování psychiatrie.
Máme nedostatek dětských psychiatrů. S některými diagnózami mnoho z nich nemá nejnovější zkušenosti a znalosti. Říká se, že povolání dětský psychiatr není lukrativní, je podhodnocené, proto je jich málo. Je tomu tak a co se s tím bude dělat?
Dětská psychiatrie je dlouhodobě personálně poddimenzovaná. Mnozí psychiatři po ukončení specializačního vzdělávání již zůstanou u dospělé psychiatrie a dál v nástavbové specializaci nepokračují. Jednou z cest je změnit systém specializačního vzdělávání tak, aby po ukončení společného kmene mohli zájemci o pedopsychiatrii získat dříve specializaci. Lukrativní povolání to jistě není, ale to není ani práce v dospělé psychiatrii.
Vyučujete psychiatrii na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Jaký je zájem studentů o obor psychiatrie, a proč si myslíte, že tomu tak je?
Obecně je mezi absolventy lékařských fakult o psychiatrii zájem malý. Trochu jiná situace je ale u nás na 3. lékařské fakultě, kde je tradičně zájem relativně (vzhledem k tomu, že psychiatrie je malý obor) přeci jen větší. Myslím si neskromně, že to je dlouhodobě vysokou úrovní teoretické i praktické výuky a především díky osobnostem, jako je prof. Höschl, které dovedou vzbudit zájem.
Pokračování článku je pouze pro předplatitele s placeným přístupem.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného zde.
3 komentáře
Pan profesor je skutečně borec. Měl jsem tu kliku (nebo spíš smůlu), že byl v PCP mým ošetřujícím lékařem. Je to prima člověk. Vše vysvětlí, řekne i mnohdy nepříjemnou pravdu. Ale je empatický, na nic si nehraje.
Je sakra těžké přijmout svou nemoc jako fakt, ale on vám vysvětlí, že se nemáte za co stydět – bere vás jako rovnocenného člověka. Nikdy si nepotrpěl na titulech.
Za sebe jednoznačně díky a mějte se hezky.
Pavel