I tak senzitivní člověk, jako já, může mimo domov plnohodnotně fungovat a někdy si to i užívat. Můžu cestovat, jezdit vlakem, můžu létat a jednou za čas snesu i kratší jízdu autem nebo autobusem.
S hypersenzitivitou mi nikdy nikdo pomoct nedokázal (což vzhledem k podstatě problému ani dokázat nemohl), tak jsem si musel pomoci sám. Najít vlastní způsob.
Terapie vám se smyslovou hypersenzitivitou nepomůžou.
Na emoční hypersenzitivitě se dá spoluprací s dobrým terapeutem pracovat, senzorické záležitosti se takto bohužel řešit nedají.
Existují však jiná, velmi účinná řešení.
Odstranění spouštěčů v domácnosti je snad samozřejmostí, ale co dělat venku, v prostředí, které není možné uzpůsobit svým potřebám?
Nejúčinnější je se od spouštěče izolovat. Na každý senzorický problém existuje nějaké technické harampádí, které ho buď zcela odstraní, nebo alespoň zmenší. Bez všech těch pomůcek jsem mimo domov funkční asi jako vozíčkář bez vozíku.
Vytvořil jsem takové „autistické EDC“ (Every Day Carry). Malý batoh, v němž se nachází vše potřebné pro zvládnutí jakékoliv situace. Ať už jdu na 20 minutovou procházku, celodenní výlet, na nákup, vyjednávat na úřady nebo se někde na něčem seknu, nemusím se stresovat. S tím, co mám s sebou, si poradím vždy a se vším.
Popíšu vám své autistické EDC, třeba to někomu přinese inspiraci.
Každý člověk je jiný, každý je citlivý na něco jiného a každý má jiné potřeby, takže si obsah zavazadla může uzpůsobit podle sebe. Základ bude víceméně stejný.
Jako první je potřeba zavazadlo. Ideálně pohodlný batoh o obsahu 20-30 l, v tomto objemu jich je na výběr dost. Vyberte podle uspořádání kapes a podle toho, jak vám batoh sedí na zádech (to zkoušejte vždy s naplněným batohem). Můžu vřele doporučit značku Lowe Alpine, batohy od nich vydrží tři roky i takovému destruktivnímu hovadu, jako jsem já. Nebo něco od Deuter, Osprey, hlavně nic z tržnice a podobně.
Zavazadlo máme, teď ho naplnit.
Nejdůležitější jsou sluneční brýle. Jedny na sobě, jedny záložní. Nekupujte hotovky, vyberte si dioptrické obroučky, nechte si je uzpůsobit na váš obličej a vyberte do nich kvalitní sluneční skla s antireflexem nebo polarizací. Jdou s dioptriemi i bez.
Špunty do uší z pracovních potřeb, dvoje.
Sluchátka s ANC, nabíjecí kabel k nim (zároveň k telefonu) a powerbanka.
Pláštěnka na sebe i na batoh.
Lehká, sbalitelná Primaloft bunda nejen pro náhlé výkyvy teplot, oceníte i v místnosti /dopravním prostředku/ s klimatizací. Rychleschnoucí.
Rukavice Polartec Power Stretch, s kterými lze ovládat dotyková zařízení. Rychleschnoucí.
Ručník cestovní, Polartec Power Dry, sbalený je menší než tenisák a váží pouhých 42 g. Rychleschnoucí.
Náhradní ponožky. Taky se hodí lehké pantofle, kdyby bylo nutno se někde (pře)zouvat, nebo když si zmácháte boty. Stačí ty nejlevnější ťapky z tržnice.
Podprdelník z pěny, která nesaje vodu. Můžete si sednout kdekoliv, chrání před chladem a špínou, váží 50 g. Nej zkušenosti s těmi „sit it“ z Pěnového světa.
Jídlo pro případ hladu, výživné a trvanlivé, ideální je sušené maso a ořechy.
Zrcátko (nerozbitné nerezové), tyčinky do uší, papírové kapesníčky, pinzetka, lékárnička (aspoň základní, náplasti, hotový obvaz, dezinfekci a prášky proti bolesti umí použít každý, víc tahat netřeba). Háček na klíšťata O’Tom, jediný na trhu, se kterým jde ven i opravdu malé klíště. Nůž, zapalovač (i nekuřáci), dezinfekce na ruce (používám Sanytol gel, nelepí a nesmrdí), vlastní příbor (mně stačí titanová lžíce), titanový hrnek (lehký, nerozbitný, zdravotně a senzoricky nezávadný), Klean Kanteen lahev na vodu s vodou uvnitř
… musím pít a jíst vždy ze svého nádobí a svým příborem, jinak to nejde…
Opravná sada na zip, dvě velikosti. Když se v zimě nebo větru na bundě rozjede zip, je to k posrání. Taky pár sichrhajsek; jehlu a nit používat neumím, šiju „na pankáče“.
Bavlněná taška nejen na nákup.
Stimm hračky. Fidget spinner, blikátka, kousátka, cvakátka, prostě cokoliv na uklidnění a zabavení se, např. při čekání na zpožděný vlak.
Pak už zbývá jen svítilna a náhradní baterie do ní. Ideálně takovou svítilnu, na kterou jde nasadit difuzér. Tma je sviňa, umělé světlo často bolí, jako nejlepší a nejodolnější na trhu se osvědčily světla Fenix. Používám venku i doma, bez světla nemůžu fungovat.
Samozřejmě ještě telefon… a hodí se i nějaká hotovost do rezervy, kdybyste zapomněli peníze doma.
Hotovo, toť vše. Tolik věcí, říkáte si. Zdání klame, do 25 l batohu se vše výše zmíněné vejde tak, že v batohu přímo uvnitř v hlavní komoře je pouze těch několik kousků oblečení a láhev s vodou, všechno ostatní se vešlo do bočních a horních kapes. Dovnitř do batohu se mi tak ještě vejde nákup na několik dní.
Jak řešíte hypersenzitivitu vy?
__________
text a foto „EDC“ Eric (29 let, AS) / úvodní foto Pixabay.com
CHCETE SI ČÍST DALŠÍ ČLÁNKY O AUTISMU a LIDECH NA SPEKTRU AUTISMU? Články píší především právě oni sami. Eric už o svém životě a o tom, jak zvládá žít se svým hypersenzitivním smyslovým vnímáním napsal několik dílů. V placené sekci je najdete a mnohem více. Možnosti předplatného převodem nebo přes Paypal. Nebo nám můžete pomoci darem, který Vám potvrdíme, a můžete si ho odečíst ze základu daně. Chcete-li nás finančně podpořit, můžete zaslat svůj příspěvek na účet Nadačního fondu ATYP u Raiffeisen Bank 9756596001/5500.
1.díl Eric: Hypersenzitivita – 1. díl: Chuť a čich
2. díl Eric: Hypersenzitivita – 2. díl: Sluch
3. díl Eric: Hypersenzitivita – 3. díl: Hmat a dotek
4. díl Eric: Hypersenzitivita 4. díl: I dotek oblečení může bolet
5. díl Eric: Hypersenzitivita 5. díl – Jak fungovat mimo domov?
Eric: Nálepky funkčnosti jsou zavádějící a o ničem nevypovídají
Eric: Noc v životě autisty
Eric: Den v životě autisty: Bolí mě zvuky, bolí mě ticho i čištění zubů
Eric: Den autisty 2: Dětem vadí, že jim okupuju houpačku
Eric: Proč jsem pořád sám?
