Individuální vzdělávací plán /IVP/ má být dobrým rádcem pro učitele a asistenta pedagoga. Kdo ho má pro integrovaného žáka vypracovávat? Kdo kontroluje jeho plnění? A co může rodič dělat, když není IVP kvalitní a na „míru“ jeho dítěte?
Je IVP zbytečný papír?
„A k čemu je ten IVP dobrý, zase zbytečné papírování navíc, vždyť ani nevím, co tam mám napsat,“ stěžuje si jedna učitelka druhé.
„Tak nevím, co mám s tím Pepčou přesně dělat a učitelka mi není schopná pořádně poradit,“ svěřuje se nová asistentka své zkušenější kolegyni. „A dívala ses do IVP?“ „Hm, tam nic není, samé nekonkrétní řeči o individuálním přístupu, ale co mám konkrétně dělat, to tam není, je to na nic.“
„Tak Honza má z diktátu zase pětku. Bylo to na vyjmenovaná slova a ty měl všechny dobře, ale všude mu chyběly ty háčky a čárky. Prostě tohle nikdy neuhlídá. V poradně říkali, že by učitelka měla poruchu pozornosti zohlednit, ale do IVP to potom ve škole nenapsali. Tak vůbec nevím, k čemu to IVP sestavují,“ informuje svého muže maminka třeťáka.
K výše popsaným situacím v praxi běžně dochází a jejich aktéři mají pravdu, IVP je jen zbytečnou formalitou, jestliže je napsáno jen jako úřední povinnost.
K čemu v praxi může být Individuální vzdělávací plán
IVP je dobrým rádcem a vlastně takovým návodem pro začínající nezkušené asistenty pedagoga a vodítkem pro pedagogy, aby nezapomínali, kde a v čem konkrétně dítě zohlednit a jakousi zárukou rodičům v případě, že k tomuto zohlednění nedochází.
Ideální situace nastává, když učitel a asistent jsou natolik poučení, zkušení a zároveň vstřícní k individuálním potřebám dětí, že vše funguje ke spokojenosti všech zúčastněných, včetně rodičů a IVP se opravdu stává pouhou formalitou. K tomu v praxi někdy dochází, ale jedná se spíše o výjimečné případy.
Rodiče musí vždy podat o IVP žádost a kdo IVP píše
IVP plní svou funkci jen, pokud je napsáno kvalitně někým, kdo danou diagnózu zná a problémům z ní vycházejícím rozumí. Takovou osobou může být pracovník školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Speciální pedagogická centra ale bývají přetížena a navíc, dle platné legislativy (Vyhláška č. 27/2016 Sb., O vzdělávání žáků se speciálními potřebami a žáků nadaných) zpracování IVP má zajišťovat přímo škola. Pokud na škole působí speciální pedagog, bývá sepsání IVP v jeho kompetenci. Na mnoha školách ale takový pracovník stále chybí a IVP potom sestavuje třídní učitel. Ten dítě sice osobně zná, ale často není odborníkem a sám by občas potřeboval podporu a radu, jak se žákem pracovat. IVP se podle vyhlášky má zpracovat na základě doporučení ŠPZ a žádosti zletileho žáka nebo zákonného zástupce. Rodiče musí podat o IVP žádost. Na to se nesmí zapomenout. Pokud rodič písemně o vypracování IVP nepožádá, tak ho škola nemusí dělat.
Jak napsat kvalitní IVP
Ať už IVP připravuje kdokoliv, dle nové (výše zmíněné) vyhlášky se musí řídit písemným doporučením školského poradenského zařízení. Vodítkem může být i odborná literatura, v případě žáků s PAS např. publikace Věry Čadilové a Zuzany Žampachové Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro žáky s poruchou autistického spektra vydaná loni nakladatelstvím Pasparta.
Dle platné vyhlášky musí ŠPZ jednou ročně vyhodnotit, zda jsou opatření dohodnutá v IVP skutečně plněna. V praxi většinou příslušný pracovník PPP nebo SPC udělá tzv. náhled. Znamená to, že přijde do školy přímo do nejméně jedné vyučovací hodiny na pozorování a v přestávce většinou pohovoří s pedagogem. I o přestávce sleduje, jak se integrovanému žáku daří zapojit v kolektivu a jak ho třída vnímá. V případě, že vidí nedodržování v IVP dohodnutých opatření, měl by o tom, dle vyhlášky, informovat ředitele školy. V praxi se velmi osvědčilo, že po této návštěvě pracovníka ŠPZ ve škole, následuje kontrolní návštěva dítěte s rodičem na pracovišti ŠPZ. Poté ŠPZ, na základě náhledu a individuálního setkání s rodičem a dítětem, sestaví doporučení pro aktualizaci IVP. Vyhláška uvádí, že zprávy a doporučení vydané ŠPZ musí být projednány a podepsány žákem, v případě nezletilosti rodičem.
