Za brněnskou klinickou psycholožkou Mgr. Adrianou Rieglovou jezdí na diagnostiku PAS lidé z celé ČR. Šest a půl roku byla součástí programu pro děti s PAS na Dětské psychiatrické klinice v Motole. Během práce na DPK vyšetřila velký počet dětí s PAS a mohla vidět a pochopit symptomatiku PAS v celé šíři spektra. Dnes diagnostikuje i dospělé. Na fórech lidí s autismem je doporučována jako empatická, respektující a trpělivá psycholožka.
Jste známá diagnostička PAS a jezdí za vámi lidé z celé ČR. Je více než dřív těch, kteří chtějí zjistit, zda jsou na spektru autismu?
Je jich mnohem více než dříve, tedy aspoň těch dospělých zájemců, mnozí si mne nějak vyhledají sami, ale většina z nich se ke mně dostává na základě facebookových skupin pro lidi s PAS, kde si oni vzájemně odborníky doporučují. Z mého pohledu se v posledních letech o autismu a poruchách autistického spektra obecně mnohem více mluví a píše, a tudíž se k lidem dostávají informace o specifikách těchto poruch, a oni mají pak více možností či příležitostí se s tímto identifikovat a začnou si klást otázku, jestli tato diagnóza nevysvětluje jejich celoživotní obtíže.
V Anglii se používá termín „ztracená generace dospělých s autismem“. Proč tomu tak je? Co vlastně znamená pro ně, že jsou ztracená generace?
Ztracená generace: jde o to, že díky neznalosti či omezené znalosti těchto poruch (i mezi odborníky) tito lidé často procházeli zdravotnickým systémem bez správné diagnózy a nedostávalo se jim tedy adekvátního pochopení a adekvátní pomoci, často byli a jsou špatně diagnostikováni a následně i někteří medikováni. Mnoho odborníků pozná nebo má aspoň představu, jak vypadá dítě s autismem, ale již neví, jak „vypadá“ dospělý s autismem. Dokonce jsem se setkala s tím, že jedna nejmenovaná psychiatrička chtěla v 18 letech věku dospívajícímu „vzít“ dg. dětský autismus a dát dg. porucha osobnosti, protože dle ní už po 18 roku věku diagnózu dětský autismus přece dospělý nemůže mít. To jen dokresluje, jaká je u nás situace. Setkávám se často s tím, že u dospělých je tato diagnóza devalvována neboli nebrána v potaz, v psychiatrických zprávách často zmínka o této diagnóze chybí a jsou uváděny „jen“ komorbidní diagnózy. Často si říkám, že se PAS neberou dost vážně, a tuto zkušenost mají i rodiče těchto dětí a samotní dospělí s autismem. Možná je to i tím, že i mezi odborníky zaznívají občas hlasy, že je to „moderní diagnóza“. Což je velmi škodlivé tvrzení pro lidi, kteří jsou „na spektru“.
Proč to chtějí zjistit, když vlastně životem procházejí bez diagnostiky? Jak vypadá klinický obraz dívky/ženy na spektru? Co to znamená tzv. maskování?
Velký rozhovor s klinickou psycholožkou Adrianou Rieglovou si můžete přečíst v limitované edici ATYP Speciál. Psycholožka vám odpoví na mnohé diskutované skutečnosti v oblasti autismu: Jak probíhá diagnostika PAS a co ji motivovalo vyškolit se v ní, jací jsou rodiče dětí s autismem, jaké jsou fáze vyrovnávání se s diagnózou autismu u později diagnostikovaných… a mnoho jiných otázek paní doktorka pro ATYP Speciál zodpověděla.
Foto pro ATYP magazín Speciál Amur B. Svoboda
Mgr. Adriana Rieglová: Klinická psycholožka a psychoterapeutka. Pracuje s dětmi, dospívajícími i dospělými. Vedle diagnostiky PAS a poradenství pro rodiny s dítětem s PAS se věnuje také psychoanalytické psychoterapii. V letech 2007-2013 pracovala na Dětské psychiatrické klinice FN Motol, v letech 2013-2020 pracovala na sexuologickém oddělení FN Brno, kde doposud působí jako supervizor pro děti a dospívající s poruchami pohlavní identity. Bydlí s rodinou v Brně a má dceru Rebeku.
