Jsou sociální nácviky užitečné?
Sociální nácviky jsem začala navštěvovat, když mi bylo 12 let. Byla jsem v šesté třídě a vrstevníků jsem se bála. Moc si nepamatuju, proč jsem s nácviky začala, ale asi to bylo kvůli tomu, že jsem chtěla mít kamarády, a aby mě přijali spolužáci. Také to v tomto věku po mně chtěla mamka. Chodilo nás tam více dětí a celý kroužek vedly dvě pracovnice. Bylo to poprvé, co jsem potkala ostatní lidi na spektru, takže tam panovala rozpačitá atmosféra. Pracovnice s tím počítaly, takže nás hodně vedly a určovaly nám třeba témata konverzací, což byl dobrý krok, protože nejsme ten typ lidí, co začne první. Bohužel tyto konverzace byly docela skriptované, takže jsme si nevytvořili autentický vztah, což mi zpětně přijde absurdní, jelikož nám to mělo pomoci s komunikací a vztahy.
